Hrál jsem v lajně s Pavelkem a Šebestou, takže jsem toho moc dělat nemusel, řekl k návratu po zranění Martin Bartoš
Hostující trenér Jan Neliba mohl po zápase žehrat na promarněný dobrý začátek a na to, že jeho svěřenci nedokázali snížit dříve. „Začali jsme dobře, ale pak jsme dostali tři góly po našich chybách, byly to spíše protiútoky Poruby na nás. Báli jsme se vysoké porážky, nabádali jsme hráče k lepšímu výkonu ve třetí třetině, hráči si to vzali k srdci. Málem jsme si sáhli na bod. V závěru jsme se nechali několikrát vyloučit, takže jsme s výsledkem nemohli nic udělat.“
Poruba obměnila sestavu, což vedlo ke zlepšení výkonu na domácím hřišti. Domácí asistent trenéra Vladimír Stránský mohl být po utkání spokojen. „Zápas to byl pro nás dobrý, změnili jsme sestavu. Přišli zkušení hráči, což bylo na ledě znát. Hráči se uklidnili. Dali jsme čtyři góly, ale mohlo jich být více, ale mostecký gólman zachytal výborně a my jsme byli nedůrazní v zakončení. Měli jsme celý zápas více za hry. Získali jsme tři body, což je podstatné,“ cenil si po zápase tří bodů. Poruba vedla o tři branky a vypadalo to, že si v poklidu dokráčí pro tři body, ale Most dokázal utkání pořádně zdramatizovat, „Most nám dal dvě branky, které byly celkem šťastné. Dali góly z ničeho nic, ale o tom hokej je.“
První zápas v letošní sezóně odehrál Martin Bartoš, který se vrátil po zranění a hned do první řady. „Zápas byl výborný. Hrál jsem v lajně se Zdeňkem Pavelkem a s Pavlem Šebestou, takže jsem toho moc dělat nemusel. Mám důvěru trenérů, nesmím je zklamat. Zatím mám špatnou fyzičku, ale to doženu na tréninku,“ našel svou největší slabinu po návratu na led. První zápasy po zranění bývají ošemetné, člověk se má tendenci šetřit. „Měsíc jsem prakticky nic nedělal. Musím poděkovat panu Horilovi, což je osobní trenér Vítkovic, za to, že mi pomohl dostat se zpět. Může to být ještě lepší. Pořád jsem to cítil, ale hraji na sto procent,“ naznačil porubský útočník, že se v zápase nešetřil. Vrátil se na led a hned v prvním zápase dal gól, který padl po krásné souhře. „To byl Šebeho (Pavel Šebesta - pozn. red.) gól, musel jsem jen nastavit hokejku. Já jsem mohl dát gól do prázdné brány už dříve, ale nedal jsem ho. Napodruhé to vyšlo.“ Poruba dostala ve třetí třetině dva góly a musela se bát o výsledek. „Byli jsme celý zápas lepším týmem. Když snížili na 3:2, tak jsem měl trochu strach, aby nevyrovnali. Naštěstí jsme to dokázali ubránit a do prázdné brány jsme dali čtvrtý gól. Získali jsme důležité tři body,“ zhodnotil na závěr utkání s Mostem.
Porubští příznivci po shlédnutí sestavy nemohli přehlédnout jedno jméno. Po loňském postupu do extraligy s Mladou Boleslaví a následném přesunu do Valašského Meziříčí se v porubském dresu objevil Pavel Šebesta. „Těžko se mi zápas hodnotí, vyhráli jsme, tři body jsou doma, a to je důležité.“ Valachům se letos zatím daří. V týmu je několik osobností, které spojili svůj hokejový život také s Porubou. Velkou změnou pro ostravského útočníka je to, že hokej hraje až po práci. „Ve Valašském Meziříčí, které dnes vyhrálo 12:3 nad Žďárem nad Sázavou, hrají hráči až po práci a nebo po škole. Jeden dělá v rybárně, druhý v autoservisu a podobně. Pro mě je hraní po práci velká změna. Obdivuji kluky z II. ligy za to, jak to hrají. Ve II. lize jsou jen dva profesionální kluby, které trénují ráno, a to jsou Hodonín a Šumperk, který jasně deklaroval, že nic jiného než postup do první ligy nebere. Hrajeme po práci, jednou to jde, jindy zase ne. Je to sport. Pokud se vyhrává je parta dobrá, uvidíme jak to bude vypadat, když budeme prohrávat. Poctivě trénujeme a hokejem se i bavíme, což nám zatím vychází,“ rozpovídal se porubský útočník o Valašském Meziříčí.
