Chtěli jsme se seřezat, usmíval se po zápase Ivo Mocek na adresu svého bratra

Chtěli jsme se seřezat, usmíval se po zápase Ivo Mocek na adresu svého bratra

Vladimír Vronka, Lukáš Bajgar, 06.12.2007
Středeční mistrovské utkání I. ligy mezi domácí Sarezou Ostrava a hostujícím Bruslařským klubem z Mladé Boleslavi přinesl nakonec více dramatického boje, než se v samotném úvodu zdálo. Hosté totiž již v samém počátky hry vedli 2:0 a zdálo se, že ostravští hráči leží na lopatkách. Jenže opak byl pravdou a především zásluhou kapitána Šebesty se dotáhli v závěru zápasu na rozdíl jediné branky. Jenže finiš patřil Mladé Boleslavi, která zaslouženě zvítězila 6:3. Pro oko ostravského diváka byl jistě zajímavý duel bratrů Mockových, kteří stanuli v utkání prvně proti sobě, byť každý na jiné straně barikády.

Domácí kouč Jan Vavrečka byl i přes nepříznivý výsledek s výkonem svých svěřenců víceméně spokojen: „Musím klukům poděkovat, protože nepodali špatný výkon. Jen v první třetině měli respekt ze soupeřových jmen. Hráli jsme velice kompaktně. V závěru jsme chtěli zápas otočit, použili jsme útočníky do obrany, což ke gólu nevedlo. V samotném závěru jsme udělali zbytečné fauly.“

„Obránce jsem dnes všechny pochválil, protože byli v pohybu, pomáhali útoku tím, že uzavírali rychle útočné pásmo. Otázkou u mladých hráčů je, zda dokáží odehrát kvalitní zápas dvakrát třikrát po sobě,“ pokračuje trenér hodnocením poměrně mladé obrany, s níž Sareza vinou odchodu či zranění několika opor disponuje. „To vidí každý, že nám chybí zkušenost, pro útočníky je to těžší. Hodně se nadřou, protože zkušenosti chybí v přechodu do útoku či v nahrávání. Obrana sbírá zkušenosti a snad dnešní výkonnost si udrží,“ odpovídá na závěr, zda je absence právě těch zkušených znát na ledové ploše.

David Mocek se poprvé po odchodu do dresu z města škodovek představil také na „domácí“ půdě a po zápase byl hlavně rád za zisk tří bodů. „Prvních deset minut jsme začali dobře, Sareza neměla mnoho šancí. Poté ale Sareza zvýšila tlak na naši bránu, my jsme hráli chvílemi možná dezorientovaně, opticky se hra vyrovnala. Druhá třetina nebyla po hokejové stránce moc pěkná, byla to taková plácaná. Na obou stranách byla nervozita. Poslední třetina byla z naší strany trochu lepší a góly v závěru jsme potvrdili to, proč jsme do Ostravy přijeli, a to jsou tři body.“

„Chtěl jsem zápas odehrát v klidu, bez ostudy. Hrál jsem první soutěžní zápas proti Sareze, kde jsem vlastně doma. Chtěl jsem dohrát se vztyčenou hlavou, což si myslím, se mi povedlo. Hlavní je, že vezeme tři body. Chomutov má vítěznou sérii, takže nám nesmí utéct o více než tři body, o které jsou před námi,“ pokračuje David Mocek. „Trochu mě mrzí reakce některých fanoušků či dětí,“ neskrývá smutek maladoboleslavský bek nad některými pokřiky, kterými byl domácími fanoušky častován. „Bylo to zbytečné,“ dodává.

Davidův mladší bratr Ivo Mocek zhodnotil utkání krátce, ale ve své podstatě vystihl dění na ledě a také vyslovil poklonu nad sílou soupeřova mančaftu. „Zápas byl vyrovnaný, ale udělali jsme zbytečné fauly, nechali jsme se zbytečně vyloučit. Zkušený tým, jakým Boleslav je, toho dokáže využít. Má zkušené borce i mladé dravé hráče.“ Sareza Ostrava sází v posledních zápasech hodně na mladé v uvozovkách nezkušené borce, mezi ně by se dal ještě zařadit i Ivo, ale především pak nově budovaná obrana: „Zkušenost v obraně chybí, ale můžeme to brát i opačně; mladí hráči těmito zápasy získávají cenné zkušenosti do dalších utkání.“

Pro oba bratry byl jistě zápas Sarezy s Mladou Boleslaví víc než jen prestižní, vždyť prvně stanuli proti sobě coby soupeři. „Před zápase jsme se hecovali, ale na ledě jsme moc nepotkávali,“ trochu zklamaně vypráví David Mocek. Mladší Ivo si chtěl také okusit boj proti sourozenci ve větší míře, než tomu nakonec bylo: „Potkali jsme se jen jednou, což mě mrzí, protože jsme se před zápasem hecovali, že se seřežem, ale bohužel to nevyšlo. Míjeli jsme se, když jsem šel na led já, tak on šel z ledu nebo naopak. Možná příští rok. Před zápasem jsem se moc nebavili, jen chvíli. Ale den před zápasem jsme si řekli, že se nebudeme šetřit.“

Ivo a David Mockové