Happy end se nekonal. Mladší dorost zvládl jen úvodní třetinu, po zbytek utkání vládl ledu Třinec
Extraligová kola v mladším dorostu se pomalu ale jistě blíží ke svému konci a Poruba má na svém kontě pouze dva body. V tomto utkání se proti sobě postavil tým z čela tabulky a tým z chvostu. Ačkoliv Třinec byl jistě považován za favorita, nastoupili domácí do tohoto souboje velmi odvážně a chvílemi se zdálo, že na led vstoupila úplně jiná skvadra, než v předchozích kolech. Hra byla svěžejší a tlak na třineckou bránu se celkem třikrát oplatil. Ne všechny příběhy ovšem končí šťastně a nejinak tomu bylo i v případě Poruby. Happy end se nekonal a Třinec ve zbylých třetinách dokázal ukočírovat svého soupeře a nakonec jej i porazil.
HC RT TORAX Poruba: Mokrý – Becher, Fabianczyk, Husák, Krátký, Machů, Pitucha, Stebel, Foldyna, Bochnak, Kotásek, Morávek, Anlauf, Stodůlka, Häring, Bořuta, Boniatti
HC Oceláři Třinec: Švančara (od 16. min Kučera) – Bulava, Konderla, Srníček, Wantulok, Cienciala, Weber, Králík, Wardas, Jurzyca, Matěj, Stročka, Marguš, Mikler, Rybnikár, Macháček, Peterek
Po úvodním buly se kotouče zmocnili hosté, ale dlouho se v útočném pásmu neohřáli. Hrálo se střídavě na obou stranách a přetahovaná o kotouč většinou probíhala u mantinelu. Nakonec se přece jen podařilo domácímu týmu probojovat i před gólmana Třince a na světě byla první branka. Michal Morávek nezaváhal a vypálil puk přímo mezi Švančarovy betony.
Třinec se nestačil ani oklepat a o minutu později už lovil černou rybku zpoza zad ocelářský brankář znovu. Chyba v obraně zapříčinila gól z hole Richarda Bořuty a hosté si museli vzít oddechový čas, neboť toto se ještě Třinci, pokud nepočítáme prohru 0:4 s Vítkovicemi, nestalo. V šesté minutě prohrával lídr tabulky s poslední Porubou 2:0. Oddechový čas hostům moc nepomohl. TORAX se stále tlačil dopředu a dorážel na třineckou svatyni.
Teprve až v půli první třetiny se Třineckým podařilo vpadnout do útočného pásma a trochu Mokrého potrápit. Jenomže prozatím hokejové štěstí stálo na straně domácího týmu a nejen to. Na straně domácích stál také gólman Mokrý, který dělal vše proto, aby nevpustil kotouč za svá záda. Čtyři minuty před koncem první části využila Poruba přesilovou hru, když se před Švančarou utvořila skrumáž, ze které dokázal Wiktor Bochnak vydolovat kotouč a poslat jej na třineckého strážce. Švančara poté z brány odstoupil a místo něj se postavil Kučera.
Druhá třetina začala stejně jako ta první. U puku byli jako první hosté, ale s tím rozdílem, že si jej nyní nenechali vzít a udávali tempo hry. Přesto domácí poměrně delší čas odolávali třineckému nátlaku, ovšem oceláři jsou tvrdí hoši, kteří si nenechají vzít body bez boje. Ve 25. minutě padla první branka snižující porubský náskok. Gól Lukáše Králíka nastartoval Třinec, který začal makat jako dobře namazaný stroj. Tlak na Porubu se zvyšoval a po pár nezdarech přišla další branka tentokrát z hole Pavla Matěje. Třinecký útočník se o gól pokusil jednou, neuspěl. Pak podruhé také neuspěl a až třetí rána padla za Mokrého záda.
Poruba se snažila vymanit se ze sevření, ale oceláři měli stisk pevný a málo kdy se porubským hráčům podařilo z něj vymanit. Srovnání přišlo nečekaně a mohl za něj po své individuální akci Šimon Mikler. Nic nebyla domácím platná ani přesilová hra čtyři proti třem. Ačkoliv byl Třinec na ledě jen ve třech, dokázal se probojovat do útočného pásma, kde Mokrého pořádně potrápil. Poruba ovšem tento atak ustála. Téměř ke konci druhé třetiny hosté stav navýšili po střele kapitána Tobiáše Marguše.
Závěrečná část byla spíše přetahovanou o kotouč. Většinu času se ovšem hrálo před domácí klecí, kde musel být Mokrý neustále ve střehu. Dařilo se mu klec chránit až do 55. minuty. Další branka jeho chybou nebyla a měli spíše zasáhnout obránci, kteří situaci viděli, ale zaspali. Mikler vypálil na porubského gólmana, kterému sice kotouč prošel mezi betony, ale zastavil se pár centimetrů před modrou. To ovšem domácí brankář nevěděl, jelikož se za sebe nepodíval. Viděli to však obránci, ale než stačili zareagovat, vzpamatoval se z celé situace jako první Ondrej Rybnikár a dorazil osamocený kotouč do klece. Prohra Poruby tak byla definitivně zpečetěna.
Sice se ještě domácí pokusili o nějakou akci, ale Kučera jim prostě nedovolil pokořit jeho chrám. Švančaru domácí dokázali třikrát překonat, ale Kučera byl neoblomný a svou klec střežil dokonale. Třinci se tedy podařilo uhasit nažhavenou Porubu a odjel s výhrou 3:5.
Ohlasy k utkání
Pavel Leksovský (HC RT TORAX Poruba): Přijel velmi silný soupeř, který se pohybuje na předních příčkách tabulky (i když v neděli Vítkovice vyhrají, bude Třinec nadále o bod první – pozn. red.). K mému překvapení přijel Třinec na poslední tým tabulky s reprezentantem U16 a stálým členem staršího dorostu Jonášem Peterkou, ale pro naše kluky to byla tak trochu výzva, že i Třinec s Peterkem se dá porazit. Což se v první třetině stalo. Stačili jsme se soupeřem bruslit, kluci plnili pokyny, hráli jednoduše, nahazovali puky do útočného pásma, nezatahovali je zbytečně za naší branku a využívali mantinely. Z toho všeho vyplynuly šance, které jsme, zaplať pán bůh, využili a vedli jsme 3:0. Najednou nastal zlom, který si já ani trenér Suchánek neumíme vysvětlit. Hráli jsme bojácně, ustrašeně. Kluci odhazovali puky kdekoliv i v útočném pásmu, nikdo z nich s ním nechtěl hrát a všichni se schovávali. Jak to tak obvykle bývá s takto kvalitním soupeřem, přišly čtyři branky, čímž Třinec utkání otočil. Pak přišla třetí třetina a bylo zajímavé, že se kluci vrátili k tomu, co po nich chceme, tedy jednoduchý hokej. Pátý obdržený gól ke konci utkání už byl pro Třinec pojišťující.
Jiří Raszka (HC Oceláři Třinec): Měli jsme hodně špatný vstup do utkání. Byla tam jistě míra podcenění. Nebyli jsme v pohybu, kluci to vzali lehkovážně a asi si mysleli, že se zápas odehraje sám. Musím pochválit soupeře, protože dnes hrál opravdu dobře. Byli hodně nepříjemní, napadali nás a podle toho i první třetina vypadala. Museli jsme na střídačce udělat trošičku vítr a potom i v kabině o přestávce a od druhé třetiny se náš herní projev zlepšil. Začali jsme být v pohybu, aktivně jsme napadali, dohrávali soupeře a konečně začali kluci hrát jako tým kombinačně. Ne jako v první třetině, kdy hrál každý sám, jakoby si chtěli nahonit body. Za druhou třetinu musím klukům poděkovat. Zápas jsme otočili, i když začátek třetí třetiny bylo opět polevení. Důležité bylo, že jsme ubránili oslabení a od poloviny třetí třetiny bylo utkání plně v naši režii. Ale jsem rád, že se ukázala síla týmu a utkání kluci dokázali otočit a získat další důležité body.
