Pozitivní morálka a síla kolektivu, hodnoty porubského dorostu
První přípravné období, tedy květen červen roku 2019 jsme trénovali v pravidelném cyklu tři tréninkové dny, den volno, čtyři tréninkové dny, dva dny volno. K padesáti tréninkovým jednotkám jsme přidali šestnáct na ledě, abychom se věnovali převážně skills. Letní přípravu jsme pak ukončili pětidenním soustředěním v Jeseníkách.
V předsoutěžním období, v srpnu, jsme odehráli 13 přípravným utkání s bilancí 8 výher, z toho jedna po samostatných nájezdech, jednou remízou a 4 krát jsme prohráli. Navíc jsme absolvovali dva turnaje. V Přerově jsme uhráli 3. místo ze šesti soupeřů a ve Zlíně, kde bylo pět týmů, jsme zvítězili. Do sezóny jsme tedy vstupovali s dobrými pocity.
Jenže v základní části byly ale naše výkony rozpačité a hodně za očekáváním, když navážu na přípravu. Hráči nechtěli jít přes svou komfortní zónu a obětovat se jeden pro druhého. Nejvíce hráče limitovala psychika-hlava, protože v tréninku byl jejich přístup a provedení neporovnatelně lepší. Celou základní část jsme tedy pracovali na zlepšení individuálních dovedností a hlavně psychice. Na TJ se všechna cvičení prováděla motivační formou a velký důraz byl kladen na detail a kvalitu provedení. Do další části soutěže jsme šli z posledního místa.
Část o udržení se v extralize jsme začali hrát 29. listopadu a předčasný konec soutěže nastal 12. března pro pandemii covid-19.
Začátek této části soutěže byl herně lepší, což se projevilo i bodově. Stále jsme ale měli, hlavně v domácím prostředí, výsledkové výpadky. Po Novém roce jsme se ve všech herních činnostech výrazně zlepšili a důležité bylo, že si hráči začali daleko více věřit. Odehráli jsme velmi dobrá utkání s bodovou šňůrou, která nás katapultovala ze spodních pater tabulky až mezi čtyři nejlepší týmy.
Soutěž o udržení byla extrémně náročná, hlavně na psychiku. A to nejen pro hráče. Navíc jsme celou sezónu hráli na omezený počet hráčů, který nenabídl přirozenou konkurenci. Přesto prioritou bylo, udržet se v první čtyřce, která zajišťovala extraligu pro další ročník. Nikdo z týmů si tedy nemohl dovolit ztrácet body. Tlak byl enormní.
Podle typu hráče trvalo tři až čtyři měsíce, než si většina z nich přenesla dovednosti a sebedůvěru z tréninku i do utkání. Jsem přesvědčený, že se kluci posunuli jak herně, tak po psychické stránce a z této zkušenosti mohou těžit v dalších sezónách.
Měli jsme také výborný trenérský tým (Moravec, Sršeň, Suchánek), ve kterém jsme se vzájemně doplňovali.
Všichni zúčastnění si zaslouží pochvalu tím, jak pracovali a věřili, že se náš výkon díky pozitivní morálce a síle kolektivu bude zlepšovat.
Ke slovům trenéra přidáváme, že dorost HC RT TORAX Poruba byl v době přerušení a následném ukončení soutěže na páté pozici. K úplnému dohrání základní části skupiny o udržení scházela jen dvě kola. Pak by následovaly zápasy play out na dvě vítězná utkání s tím, že tým, který by prohrál, v extralize pro nad házející ročník končí.
Výkonný výbor Českého hokeje začátkem dubna internetovým hlasováním rozhodl, že nikdo nesestupuje. Snížení účastníků extraligy se uskuteční v nadcházející sezóně stejným herním systém – klíčem.
