Jakub Gelnar a Patrik Demel sbírali v Omsku cenné zkušenosti, nadchla je atmosféra
Jakub Gelnar: Když mám čas, tak rád přijdu porubské kluky podpořit a podívat se na ně
Rychlonohý Jakub Gelnar působil v celku městského rivala z Vítkovic už v uplynulé sezoně. To však bylo ještě v kategorii staršího dorostu, letos už se musí vypořádat s přechodem do juniorky, což nikdy není úplně jednoduché. „Je to velká změna, hraje se určitě rychlejší a agresivnější hokej,“ přiznává. „Ve starším dorostu to bylo více technické, kdežto tady musíte hrát jako jeden tým,“ uvědomuje si následně.
V uplynulém ročníku dosáhli junioři Vítkovic na mistrovský titul a výběr trenéra Jakuba Petra půjde za stejným cílem i letos. „Myslím si, že kádr na to máme, takže loňský výsledek zopakovat můžeme,“ hlásí sebevědomě sedmnáctiletý forvard, který je součástí silného porubského ročníku. „Sešli jsme se jako dobrá třída a šlo nám to už od třetí třídy, vyrůstali jsme společně a postupně jsme se všichni vyvíjeli a někam dostali.“
Zásluhu na tom mají samozřejmě i porubští trenéři. „To určitě, nejprve nám hodně pomáhal pan Podgorný, pak jsme dostali pana Poláška a Glase a nakonec jsme měli pana Rambouska, což je prostě pan trenér,“ chválí. Na porubský hokej tedy jen tak nezapomene a stále se chodí občas dívat na zápasy. „Když mám čas, tak rád přijdu kluky kdykoliv podpořit a podívat se na ně,“ říká Gelnar, který má za sebou velký hokejový zážitek.
Vítkovice se totiž na konci srpna představily na Světovém poháru juniorských týmů v ruském Omsku a ačkoliv všechna utkání prohrály, získaly do dalších zápasů ohromnou zkušenost. „Bylo to něco neskutečného, hned na první zápas přišlo deset tisíc diváků a bylo vyprodáno. Takovou atmosféru jsme asi nikdo ještě nezažili,“ rozplývá se. „Zpočátku jsme byli zaskočeni a nevěděli, co máme dělat,“ přiznává na závěr.
Patrik Demel: Jsme za všechno moc vděčni porubským trenérům, hlavně panu Rambouskovi
Obránce Patrik Demel se už pokoušel probojovat do vítkovického kádru v předešlých dvou sezonách. V obou případech sice začal sezonu v dresu známějšího ostravského celku, ale v jejím průběhu se vrátil zpět do Poruby. Říká se do třetice všeho dobrého, takže letos by to mohlo konečně vyjít. „Je to na trenérovi, musím dodržovat pravidla a makat na sto procent, ale myslím, že už by to mohlo klapnout,“ hlásí.
Stejně jako jeho spoluhráč Jakub Gelnar si musí zvykat na poněkud odlišný styl hokeje. „Hlavně po taktické stránce to je velký skok. Ale už jsem si to vyzkoušel na turnaji v Omsku, kde proti nám hrály nejkvalitnější týmy na světě, takže jsem byl na první dvě utkání extraligy juniorů dobře připravený,“ pochvaluje si účast na Světovém poháru juniorských klubů, kde však Vítkovice skončily na posledním osmém místě.
„Řekl bych, že soupeři lépe bruslili a zakončení s individuálními dovednostmi měli na nejvyšší úrovni,“ pokyvuje uznale hlavou. Co však vítkovické juniory zaujalo nejvíc, byla rozhodně atmosféra. „Byla skutečně parádní, to jsem u nás ještě nezažil a v juniorské kategorii to už asi nikdy neuvidím. Přirovnal bych to k play off extraligy mužů,“ hodnotí sedmnáctiletý zadák turnaj v Omsku.
A co vůbec stojí za tímto silným porubským ročníkem? „Jsme moc vděčni porubským trenérům, hlavně pak panu Rambouskovi, který nás měl od mladšího dorostu a vedl nás k tvrdé práci, což se vyplatilo,“ zakončuje pochvalně. Věřme, že porubský hokej bude chrlit takových hráčů co největší množství, ostatně dalším na řadě by měl být ročník 2000...