Jak se dělá ledová plocha

16. 7. 2011, Gabriela Juříková
Můžete mít jakékoliv brusle, jakoukoliv výstroj, ať novou či mnoho let a majitelů pamatující. Hokejka může být za tisícovku nebo za deset. A třeba i dřevěná, když ji seženete. Vše vám však bude na nic, když nebudete mít kde hrát, když nebudete mít ledovou plochu. A ta je, troufám si říct, z devadesáti procent pro lední hokej to nejdůležitější. Víte vůbec, jak se ledová plocha dělá? Jak se dlouho tvoří, než na ni mohou vyjet hokejisté či krasobruslaři? Vedoucí zimního stadionu pan Rudolf Tošenovjan během půl hodiny prozradil nejen jak vytvořit led, ale i jak se plocha udržuje, co všechno se děje a musí dělat i mimo ledovou plochu a přesto úzce souvisí s chodem celého zimního stadionu. DOPLNĚNO O FOTOGRAFIE

„Čas, který je třeba pro vytvoření ledové plochy je závislý na počasí a termínu, kdy ledovou plochu namražujeme a taky záleží, kterou z nich. Je to rozdílné, protože hala dvě (Mražák či Calex, pozn. red.) je postavena v roce 2003 a je lépe tepelně izolovaná, takže tam nám stačí méně času než na hale jedna - hlavní. Je to zhruba tak, že na jedničce vytváříme led pět až sedm dní, kdežto na dvojce za čtyři až pět dní.

První, co je třeba udělat, je to, že plocha musí být perfektně čistá. Takže se musí očistit, vyzametat někdy i vytřít, podle toho co předtím proběhlo za akce na budoucí ledové ploše. Pak pokračujeme s postupným podchlazováním plochy tak, aby se teplota čpavku, který je v chladícím okruhu, dostala do nulových až minusových teplot.

Než začínáme mrazit, jsou betonové plochy zahřáté až na plus patnáct stupňů, takže se nejdříve musíme dostat na nulu a pak začínáme mrazit. Čpavek má v létě mínus deset stupňů. Až má plocha mínus čtyři pět stupňů můžeme začínat s prvním zaprašováním betonové desky vodou.

Je důležité, aby se nelila přímo voda, takže se mlží. Je to důležité proto, aby se jednotlivé vrstvy ledové plochy lépe spojovaly do sebe. Zaprašuje se ručně hadicí na cca 0,5 cm. Když je ledu už více, tak se může zastříkávat hruběji. A to pak na ni může vyjet už i rolba (nepoškodí se hroty na pneumatikách) a plochu nabílíme. Kdybychom to neudělali, byl by led šedý, tmavý a světlo v hale by se hůře odráželo.

Bílí se různými barvami, různými systémy. Někdo používá vápno a přidává modř, někdo používá primalex různých druhů, nebo jiné barvy. My máme dobré zkušenosti s primalexem. Kdybychom používali vápno, při likvidaci ledové plochy by nám pak mohlo poškodit rolby.

Na rozprášení barvy používáme speciální zařízení Whiteman, které je příslušenstvím rolby. Zapojí se na rolbu místo Suportu (zařízení na úpravu ledu, pozn. red.) a rozprášením docílíme celistvé vrstvy barvy. Na jiných zimních stadionech to dělají i jinými způsoby, třeba vysavačem na opačný chod, ventilátory na zádech, někdo to barví ručně. Jak přesně to provádíme my, je naše tajemství.

Pak ještě pomocí Whitemena nastříkáme vrstvu vody, aby se barva neroztekla a nedělaly se fleky. To vše do minimálně 1 - 1,5 cm. Vše záleží na tom, jak se nám daří a jaké je počasí. Pak se vrháme na lajnování. Na některých zimácích, moc jich už není, používají barvy. My používáme papírové lajny. Jsou přesnější, jsou daleko lépe vidět a nedělají na ledě binec. Děláme různé kombinace od různých dodavatelů, protože každý má dobré něco jiného.

Dobře nalajnovat, chce velké zkušenosti. Když tohle provedeme, opět zastříkáváme, jemně zaprašujeme do dvou centimetrů. Pak stříkáme hadicemi - zahradními rozstřikovači, abychom dostali vyšší vrstvu ledu. Každý odborník říká něco jiného, my držíme přibližně 3,5 cm na hlavní hale na hale dvě více kvůli veřejnému bruslení.“

Na podzim zde hrály Vítkovice a bylo zapotřebí udělat reklamy. Kdy se dávají na led?

Reklamy se dávají spolu s lajnami. Je dobré, když jsou co nejníže, aby byly co nejdelší dobu čitelné a daly se nějakým způsobem obnovovat. Led se musí dobře fyzicky připravit a udělat vše pořádně. Jak to děláme, si opět nechám pro sebe.

Po odchodu Vítkovic se dávaly reklamy pryč. Jak se vlastně odstraňují?

Led se zbrousí rolbou na určitou úroveň, asi tak na 1,5 cm a reklamy se stáhnou. Někdy se musí přelajnovat, protože se stane, že se strhnou i lajny a pak se zase musí dostříkat potřebná vrstva ledu.

Na druhé ledové ploše se stalo, že na konci hokejové sezóny nebyly lajny v dobrém stavu...

Tam musíme držet vyšší výšku ledu, kvůli větší zátěži veřejným bruslením. Proto se při úpravě ledu více brousí. Pak se stane, že se zbrousí i lajny. Na zimních stadionech, kde se hraje vyšší soutěž, extraliga či první liga, je větší požadavek na viditelnost čar a tam musí lajnovat i dvakrát do roka. Ale musím říct, že i když nám tu hrají žáčci atd. a vidím stavy na jiných zimácích, tak jsme na tom v podstatě dobře.

Když se začíná dělat led, jak se zjišťuje teplota?

Na všech stadionech jsou čidla v betonové desce. Všichni říkají, že by se měla měřit teplota na povrchu. Existují různá zařízení na měření výšky ledu, na měření teploty. Zastávám názor, že kvalitní ledová plocha je tam, kde mají dobré, zkušené a kvalitní pracovníky. Kvalitní ledař - strojník nepotřebuje mít různá zařízení. On vidí a pozná, při svých zkušenostech, kdy má více namrazit. Ví, jakou má zajistit teplotu, když je zápas a čeká se určitá návštěvnost. On to všechno pozná. Je to prostě o lidech a o zkušenostech. S kvalitou ledové plochy souvisí hodně věcí. Ať je to mražení, typ chlazení, vzduchotechnika v hale, odvlhčování či klimatizace. V obou halách disponujeme odvlhčovacím zařízením, které značnou měrou ovlivňuje kvalitu ledu a vzduchotechnikou, kterou regulujeme teplotu v halách. Když je třeba můžeme i vytápět.

Využíváte odpadní teplo z odvlhčování, které určitě vzniká při provozu stadionu?

Ano, využíváme teplo z výtlaku kompresoru, který máme už několik let. V létě jsme jej měnili, protože chceme ještě více využívat odpadní teplo. Máme momentálně nová čerpadla a nově i akumulační zásobníky, které nám umožní odpadní teplo skladovat a využít i když kompresor tzv. nejede. Využíváme akumulované teplo na topení v šatnách, předehřev užitkové teplé vody, ohřev sněžných jam. Už nám nezbývá moc procent tepla, co nevyužijeme.

A co se děje s ledovou tříští ve sněžných jámách?

Na hodně stadionech se ledová tříšť moc nevyužívá a hodně stadionů má s tím velké náklady, protože musí tím pádem platit stočné. My tenhle sníh využíváme a tím hodně ušetříme. Roztápíme jej a přes filtraci a úpravnu vody jej využíváme do plnění roleb na další úpravy ledových ploch.

Čím je docílená tvrdost a kvalita ledu?

Každá nová technologie, která existuje, ať je to odsolování vody, tvrdost vody, kdy ji můžete upravovat a samozřejmě celková čistota vody má vliv na kvalitu ledu. Nicméně všechny tyhle zařízení jsou k ničemu, když nebudete mít kvalitní lidi a oni si nepohlídají všechno, co souvisí s kvalitou ledové plochy. Výsledek tak není zaručen. U nás vodu do roleb trošku upravujeme. Ledové plochy máme v dobré kvalitě, a když tu byly na podzim Vítkovice, tak si kvalitu ledu pochvalovaly.

Dá se říct obecně, kolikrát za den se musí ledová plocha upravovat?

Vše záleží na programu dne. Po každé jednotce vyjíždí rolba. Někdy je to desetkrát, jindy patnáctkrát za den. Pak máme i týdenní údržbu, která se provádí v noci. Stává se totiž, že je ledová plocha nerovná. Více ledu je v rozích, méně uprostřed a před brankami. Pak je třeba ledovou plochu srovnat, aby měla všude stejnou výšku na všech místech. Jsou na to měřicí přístroje na určení výšky ledu, ale my to děláme po staru – vrtákem či vrtačkou. Zase musím zdůraznit, že zkušený strojník jen pohledem oka pozná, kde má led ubrat a kde ho má naopak málo. Všechno je to o lidech.

Uprostřed hokejové sezóny je na stadionu koncert či jiná neledová akce. Rozpouští se led, jak si možná mohou někteří myslet?

Většina hokejových hal se využívá i pro jiné účely než jen pro hokej či krasobruslení. Proto každá hala již disponuje palubovkou. Měli jsme ji jedni z prvních a dnes to je již starší model. Dřevěná palubovka, která má ve spodní části izolaci z polystyrenu, aby chlad neprostupoval nahoru. Existují již různé povrchy a systémy, které jsou jednodušší na montáž, lehčí a méně pracnější. Po koncertě a odstranění palubovky je ledová plocha v nějaké míře znečištěná mechanicky i organicky (smetí, tekutiny). Takže rolbař musí plochu seřezat a tím všechny nečistoty odstranit. Následně dostříká ledovou plochu zpět na požadovanou výšku ledu.

Po hokejové a krasobruslařské sezóně se ledové plochy likvidují postupným broušením rolbou. Mimochodem, víte, kolik vody se vejde do roleb, které lze vidět na Zimním stadionu Poruba? Už jste si tipli? Správná odpověď je 900 – 950 litrů. Zajímat by vás také mohlo to, že rolby jsou na elektrický pohon, tedy baterie. Vzduch v halách není znečištěn výpary z benzínu či nafty.

Děkuji tímto za poskytnutí informací a spolupráci na článku vedoucímu Zimního stadionu Poruby společnosti SAREZA, panu Rudolfu Tošenovjanovi.

Pásky pro lajnování

Výsledek lajnování

Barvu je nutno fixovat vodou

Fixace lajn teplou vodou

Oprava posunuté pásky

Fixace teplou vodou

48 hodin mají ledaři na to, aby zakryli šrouby nad ledem což je cca 3 cm