Zápisné k hokeji patří, usmíval se rozjařený Michal Bartošek
„Zápas byl zvláštní. Dali jsme rychle gól, což nás uklidnilo, ale asi moc,“ stěžuje si na polevení v tempu v úvodní části hry trenér Sarezy Jan Vavrečka. „První třetina nebyla z naší strany dobrá. Za pozitivum bychom mohli považovat fakt, že jsme začali hrát dobře již od druhé třetiny, což je oproti zápasu s Berounem posun. Takže v dalším zápase budeme snad hrát dobře celý zápas.“
„Na začátku rozhodčí oboustranně moc vylučoval, hra byla kouskovaná,“ mírně si postěžoval ostravský lodivod. Vždyť v úvodní části poslal sudí Blecha na trestnou lavici dohromady dvanáct hráčů, ale jak sám trenér sportovně dodal, trend pískání první třetiny škodil oběma týmům na úkor hokeje. Dalším velkým přerušením ve hře bylo rozbité tvrzené sklo a následná úprava ledové plochy, vše téměř v délce jedné korektní přestávky. „Myslím si, že nám to spíše uškodilo. Dostávali jsme se pomalu do tlaku a rozbité sklo nás v tom spíše přibrzdilo,“ smutní Vavrečka.
V utkání se prvně představila dvojice mladíků, prostějovský Michal Bartošek a vítkovický Martin Bartoš, oba ve stejné řadě se zkušeným Zdeňkem Pavelkem, a rozhodně kouče nezklamali: „Hodnotím je velice pozitivně. Uvidíme, jak se bude jejich hra vyvíjet dál. Start je vždy složitý, neboť musí naplnit očekávání. Se zkušeným Zdeňkem Pavelkem ukázali, že jsou připraveni na muže.“ Slova chvály jen potvrzuje Bartoškova branka ze 37. minuty utkání, navíc oba mladíci úvodní dvacetiminutovku prakticky celou proseděli, četná oslabení a přesilové hry naplno zaměstnaly odzkoušené formace. „Nové hráče ještě neznám. Sázel jsem na zkušené čtveřice, takže v první třetině oba nenastupovali. Ke konci zápasu jsme nechali i nové hráče chodit do oslabení či přesilovek.“
Trenér týmu z království bájného Krakonoše Jan Procházka neskrýval ve tváři smutek ze ztráty bodů, dvakrát sahaly jeho ovečky po všech bodech a nakonec si odváží v uvozovkách jen jeden. „Mrzí nás, že jsme nedotáhli zápas do vítězného konce. Začali jsme špatně, v prvním oslabení jsme inkasovali. Zápas jsme otočili až na 1:3, což byla naše výhoda a myslím si, že soupeř nehrál dobře, nedostával se do šancí,“ začíná s rekapitulací utkání. „Nechali jsme se ale pak vyloučit do tří, čehož domácí využili. Sarezu to nakoplo, vyrovnala na 3:3. Měli jsme spoustu času strnout vedení na svou stranu,“ pokračuje, ale jedním dechem dodává: „To se nám sice povedlo – stav 3:4 jsme již měli udržet, jenže jsme o minutu později inkasovali.“
Za vyrovnaného stavu se Sareza již více tlačila před gólmana hostí, ale tak jako soupeř myslela i na zadní vrátka, tento fakt potvrzují i trenérova slova: „Posledních deset minut oba týmy hrály tak, aby udržely výsledek 4:4. V prodloužení jsme neproměnili přesilovku a z protiútoku jsme nešťastně inkasovali. Naši beci byli hodně vytížení, ale měli jsme to uhrát a jít do kabiny s dvoubrankovým náskokem.“
Krátce před posledním vhazováním si vybrali hosté oddechový čas, Sareza měla jedinečnou možnost strhnout vedení na svou stranu v samotném závěru a trenér Procházka potřeboval mít kotouč co nejdále od gólmana Ševčíka. „Potřebovali jsme si svolat kluky. Říci si něco k poslednímu buly. Chtěli jsme na něj postavit hráče, který buly vyhrává. To se ale nestalo a Sareza mohla mít všechny body, ale štěstí bylo v tu chvíli na naší straně. Zápas jsme chtěli v prodloužení dotáhnout k nájezdům, na ty jsme si věřili.“ Zakončil hlavní trenér hostujícího družstva povídání o zápase.
První utkání v dresu Sarezy, první gól, o kom je řeč? O Michalu Bartoškovi, který do Ostravy zamířil den před zápasem áčka a který ještě tentýž den vyválčil za juniorku důležité tři body. „Je to výborné, ale měl jsem štěstí. Nahodil jsem puk na bránu a spadlo to tam,“ popisuje svou první ostravskou branku, kterou vyrovnal i díky hostujícímu hráči stav na průběžných 3:3, šťastný střelec. „Kluci mi říkali nějaký tučný obnos, ale to k hokeji prostě patří,“ odpovídá na dotaz ohledně „zápisného“ do hráčské kabiny.
Přestože Sareza v prvním měření sil porazila Vrchlabí na jeho ledě poměrně jednoznačně 4:0, středeční zápas byl z trochu jiného soudku, především co se konečného účtu týče. „Vrchlabí není snadný soupeř, dobře bruslí, hráči dobře napadají. Nebyl to lehký zápas, jsem rád, že to takhle dopadlo,“ rozdává úsměvy na všechny strany mladý ofenzivní štírek. V publiku se na něj přijel podívat také otec, předseda prostějovských Jestřábů, který tím oželel domácí utkání Hanáků proti Mladé Boleslavi. „Jsem rád, že zanechal své prostějovské ovečky a přijel se na mě podívat. Viděl můj gól, takže jsem se mu snad odvděčil,“ těší se Bartošek, který v Ostravě dostane více příležitostí zahrát si lední hokej, krom mužů nastupuje také v extralize juniorů, v níž už také stihl jedno utkání, a to byl na Sareze teprve necelé dva dny. „V prostějovské juniorce jsem nehrál, hrál jsem jen za muže. Jsem rád, že můžu pendlovat, protože v juniorce mám více prostoru a více si zahraji si.“
„Je to škoda, mohl jsem dát gól pár sekund před koncem a měli bychom body tři,“ zklamaně začíná s hodnocením utkání vytáhlý Zdeněk Pavelek. „Máme nové hráče, dost se to tu střídá. Přicházejí mladí noví hráči, jiní zase odcházejí. Tým není pohromadě, musíme se trochu sehrát. Bohužel nám chybí obránci, odešli Ovčačík s Mockem, což byla první obranná dvojice a to se těžko nahrazuje.“
V utkání měl nastupoval Zdeněk Pavelek převážně s novici v týmu – Martinem Bartošem a Michalem Bartoškem, přesto vinou přesilovek a oslabení se tato trojice na led v první části příliš neukázala. „Je to tak i v extralize, čtvrtá pětka se na led moc nedostane,“ přitakává forvard a pokračuje: „Doma musíme tvořit, musíme se ukázat. Hosté přijedou většinou jen bránit a hrají na brejky. Ve Vrchlabí jsme vyhráli 4:0 a to nás Vrchlabí tlačilo, my jsme měli čtyři střely na branku a vyhráli jsme.“
