Všechny zápasy jsou těžké, budeme bojovat, burcuje Aleš Flašar
Sobotní utkání proti HC ZUBR Přerov se nehodnotilo trenérovi Aleši Flašarovi jistě lehce, jeho svěřenci i přes srdnatý boj odešli s prázdnou. „Utkání se hodnotí smutně, protože jsme půl zápasu hráli profesorsky, navíc jsme si nechali dát gól do šatny v první třetině, a i když jsme za stavu 1:2 měli šance, nedali jsme je,“ přibližuje trenér HC RT TORAX Poruba 2011 průběh sobotní bitvy. „Po individuální chybě jsme dostali na 1:3, zkoušeli power-play, měli jsme šance, neproměnili. S jedním gólem se nedá vyhrát. Nedá se nic dělat, Přerov je silný tým, ale myslím si, že jsme bod mohli urvat, máme prázdno. Závěr zápasu byl vabank, už se hrálo, jak se hrálo.“
Jak v zápase se Slavii Praha, tak s Přerovem obdržel porubský tým druhou branku krátce před první sirénou, a možná obě branky spojuje jisté rozhození do dalšího průběhu zápasu. „Mrzí mě to, první půli jsme hráli jak profesoři a nezasloužili jsme si vyhrát, poté se naše hra zlepšila, ale jeden gól je málo, dáváme málo branek a na tom hoříme,“ uzavírá hodnocení zápasu s Přerovem. A zatímco si v rámci letní přípravy HC RT TORAX na Zubrech smlsnul vysoko 7:3, neboť celá letní příprava byla v podání hostí jedna velká výsledková katastrofa, v sobotním klání čelil již zcela jinému soupeři: „Když hrál Přerov u nás v létě, přijel asi bez osmi hráčů. Doplnili tým, když se podíváte na soupisku, tak můžu říct, že má Přerov jeden z nejzkušenějších útoků, který jsem zatím v lize viděl. Přerov je silný tým a já se nedivím, že jsou, kde jsou. V útočné fázi byli v zápase silní, gólman je podržel, myslím si, že to je mančaft, který hraje dobře.“
Porubu čeká v pondělí cesta do Českých Budějovic, za papírovým favoritem soutěže, se kterým se naposledy střetli před dlouhými třinácti lety, a hned ve středu domácí souboj s Jestřáby z Prostějova. „Pro nás není žádný soupeř těžší či lehčí, pro nás jsou všechny zápasy těžké. Jsme nováčkem soutěže, zachytili jsme začátek, teď na nás padá trochu únava. Soutěž se hraje třikrát v týdnu, ale musíme se s tím vypořádat,“ vyvrací Aleš Flašar redaktorovu domněnku týmů vyšší a nižší kvality. „Někdy nám chybí kousek síly, abychom něco protlačili. Například kdybychom s Přerovem protlačili na 2:3, mohl být zápas ještě otevřený. Možná tím, že nás nyní čekají týmy, které dle mého patří do horní poloviny tabulky, bude třeba pro nás lehčí hrát, že budeme za outsidery a že můžeme překvapit.“
A kde mohou ležet případné příčiny menšího výsledkového útlumu? „Samozřejmě nám nepomáhá, že trénujeme na malé hale v Porubě, jedeme do Vítkovic, máme ranní rozbruslení na malé hale opět v Porubě, zase jedeme do Vítkovic. Ve Vítkovicích se nám snaží vyjít opravdu vstříc a udělat domácí prostředí, ale pořád jsme na cestách, což nám moc neprospívá,“ poodkrývá mimo jiné extraligový šampión Aleš Flašar a pokračuje, „samozřejmě se nebudeme na toto vymlouvat, ale jsou to takové faktory, které – jak jsem již říkal loni, pokud chceme postoupit – se musí jako střípky sejít a poskládat, a jít naproti také štěstíčko. To zpočátku bylo, teď se od nás trochu odvrátilo. Sezóna bude dlouhá a my se s ní musíme porvat. Budeme bojovat!“
