Ve finále jsme byli lepší, praví mistr polské ligy Milan Baranyk
„Myslím, že polská liga je malinko horší, co se týče úrovně, než je hokej tady. Ale zase jsme hráli více dopředu, hra není až tak extrémně svázaná takticky. Týmy tolik nebrání, řekl bych, že v Polsku je to více hokejové,“ hodnotí Milan Baranyk úroveň polské nejvyšší soutěže. Sám v ní odehrál v základní části pouhých deset utkání, ale i to mu stačilo na zisk třinácti kanadských bodů za šest branek a sedm asistencí dle klubových statistik.
Podhale Nowy Targ zakončil základní část na čtvrté příčce se ztrátou deseti bodů na vedoucí Comarch Cracovii Kraków. V semifinále narazil na pátý Zagłębie Sosnowiec: „První kolo jsme vyhráli se Sosnowiecem 3:0 na zápasy, docela suverénně.“ Poté však následoval oříšek daleko těžší, první Kraków vedený Rudolfem Roháčkem, kterého si mohou ostravští příznivci hokeje pamatovat nejen z působení na lavičce Sarezy. „V semifinále jsme chytli pana Roháčka, čili Kraków. Sérii rozhodl sedmý zápas, až úplně poslední nájezd, bylo to strašně vyrovnané. Tak jak jsme se mohli dostat do finále my, mohli i oni. Měli jsme štěstí,“ přibližuje usměvavý forvard onu sérii, v níž sice první a třetí mač Nowy Targ vyhrál 4:0, respektive 4:2, ale po prohrách 2:4, 1:3 a 1:6 ležel již hrobníkovi na lopatě. Neskutečné se stalo skutkem, následovala dvě vítězství (1:0 a 3:2 s.n.) a nejen hráči slavili postup do finále.
GKS Tychy byl již pro Baranykův tým třešničkou na dortu, kterou si náležitě vychutnal. Jediné klopýtnutí nezanechalo žádné neblahé stopy a 20. března se již mohlo slavit do nočních, ba dokonce ranních hodin. „Neříkám, že bylo finále v našich rukou, ale byli jsme lepší. Tychy nebyly tak kvalitní jako Kraków. Myslím si, že s Krakówem jsme hráli předčasné finále,“ připomíná úspěch vyřazení Roháčkova týmu jako ten daleko důležitější.
A co plánuje Milan Baranyk, který v patnácti utkáních play-off polské ligy nastřádal stejný počet kanadských bodů, do následující sezóny? „To vůbec nevím, sezóna skončila tam i v Sareze. Ještě je na to docela brzo,“ na závěr krčí rameny.
Foto: © jaroslaw jarky haber (www.wojas-podhale.z-ne.pl)