Trenérský blog: Sedmáci si užili zápas v Bruntále
Sotva jsme začali, hned také skončili. Tak nějak lze charakterizovat krátkou hokejovou epizodku čítající tři tréninky v domovské aréně a jeden v Bruntále. Škoda, že byl jenom jeden, stál ale opravdu zato.
Všichni tímto doslova výjimečným zážitkem žili už od rána. Pár hodin výuky, rychlý oběd mimo pořadí ve škole a úprk na zimák. Sbalit výstroje a hurá do doslova domácího autobusu pana Šipuly. Cesta uběhla raz dva a za zpěvu koled a jiných prostonárodních písní jsme dorazili do místa dění. Pro hráče nový zážitek, pro nás starší troška nostalgie a vzpomínek na hokejové mládí.
Všichni jsme netrpělivě čekali, až nás místní ledaři pustí na led. A vše mohlo vypuknout, dvacet natěšených hokejistů šlo více než po dvou měsících do zápasu, byť pouze mezi sebou. A nebylo to jenom tak! První poločas proti mrazivému větru, druhý s větrem v zádech. Občas nekontrolovaný pád po šlápnutí na spadlý list. Ale co!? Skvěle jsme si zahráli a po hodině a čtvrt hrozně neochotně opouštěli ledovou plochu.
Teplý čaj z místního bufetu, čekající na každého hokejistu v kabině, byl v dané chvíli ten nejlepší nápoj široko daleko.
Škoda, že asi na dlouhou dobu to byl první a zároveň poslední trénink v těchto přírodních podmínkách. Situace v zemi je sice vážná, nikoliv však zoufalá. A my se na led pod širým nebem určitě vrátíme!
Fotogalerie