Strach bych neměl, ani kdyby tam stál Chára, hlásí rebel Kevin Fráner
STATISTIKY & FAKTA: KEVIN FRÁNER #25 | |||||||
Věk: 18 let, narozen 4. ledna 1998 Výška: 175 cm Váha: 80 kg Post: útočník, hokejku drží nalevo Mateřský klub: HK91 Senica (do 2013) Ostatní kluby: HC Slovan Bratislava (2013-2015), LHK Jestřábi Prostějov (2015-2016), HC RT TORAX Poruba (od 2016) |
Zápas mezi druhým Přerovem a šestou Porubou začal poměrně divoce. Už ve třetí minutě museli jít Ostravané do tří a čelit tak téměř čtyřminutovému náporu Zubrů. „Toto se samozřejmě nemůže stávat, abychom hned na začátku byli tak dlouho ve třech hráčích. Nějaké fauly tam byly, ale určitě ne tolik, kolik viděl pan rozhodčí,“ má jasno slovenská posila. „Je velmi těžké udržet stav 0:0, když jste pouze tři a jich je pět. Velmi důležité je přesouvání se a sledování hráčů, kde se pohybují, a je třeba se velmi často také obětovat a chodit do střel,“ dodává k velmi těžkému úvodu nedělního duelu.
Což o to, Porubští faulovali, ale rozhodně nebyli jediní. To však prostějovský arbitr Jiří Kašík, jehož mohli na zákroky za hranicí pravidel upozornit i jeho čároví kolegové, záhadně přehlídl. Nic se tak nestalo a na ledě se začalo pomalu přiostřovat. „Pan rozhodčí asi chtěl Přerovu pomoci, aby vedl hned na začátku a hrálo se mu v pohodě,“ myslí si osmnáctiletý útočník. Právě na něj si jeden z přerovských hráčů počkal na modré čáře a udeřil jej do obličeje. A rozhodčí? Neviděli. Nebo lépe řečeno nechtěli vidět. „Byl jsem opravdu naštvaný, protože to byl jasný úder na hlavu. Ležel jsem na ledě a tekla mi krev,“ popisuje dále vyhrocený začátek zápasu.
V tu chvíli už byla celá porubská střídačka na nohou. Hlavní sudí si ale s celou situací hlavu nelámal a koučům ostravského celku odsekl, že porubští hráči pouze simulují. „Měl jsem sto chutí jet za rozhodčím a vysmrkat před něho krev. Udržel jsem ale nervy na uzdě, dal jsem se rychle do kupy a vyjel znovu na led,“ neskrývá rozhořčení nad tragickým výkonem Jiřího Kašíka v první třetině. „Hokej je ale tvrdá hra, ne pro žádné bábovky,“ dodává.
JUNIORKA ZVLÁDLA VYHECOVANÉ UTKÁNÍ NA LEDĚ ZUBRŮ, DVĚMA GÓLY SE BLÝSKL PATRIK GOLA »
Nakonec vše ale dobře dopadlo. „My jsme ta oslabení ubránili a pak dali dva góly, což byla taková sladká pomsta za ta vymyšlená vyloučení,“ usmívá se lišácky Kevin Fráner. Ostravané tak odcházeli po první třetině do kabiny o něco spokojenější, neboť měli v zádech vedení 2:1. „V šatně jsme si řekli, že musíme hrát disciplinovaně a že jen tak můžeme vyhrát,“ hlásí odchovanec slovenské Senice. Jednobrankové vedení ale RT TORAX nakonec ztratil, když Dominik Hajšman po parádní individuální akci srovnal bekhendem nad Zavadilův pravý beton.
Krátce nato se strhla bitka. V ní samozřejmě nechyběl Kevin Fráner, jenž si vyšlápl na téměř o hlavu vyššího a o dva roky staršího Jiřího Hrabicu. „Byl jsem v rohu, měl jsem puk a on mě šel narazit na mantinel. Já jsem uhnul a on se rozbil sám,“ směje se porubský sympaťák. „Pak něco říkal, já si vyměnil kotouč s Tomášem Vilčkem. Udělal jsem si z toho hráče srandu stahovačkou, no a on pak neudržel nervy a zezadu mě krosčekoval. Spadl jsem a chytil ho za nohu, on mě pak začal kopat. Samozřejmě, že jsem si nenechal s**t na hlavu, postavil se a pustil do něho. Sice byl o dost vyšší než já, ale i tak jsem ho zvládl a složil na zem,“ líčí pěstní souboj, ve kterém nebyl přerovský Hrabica vůbec ušetřen a od Fránera inkasoval několik solidních ran.
„Bitkař jsem býval, když jsem hrával v Bratislavě za Slovan. Pak jsem se ale začal více věnovat hře a ne bodyčkům a bitkám. Nicméně když mě něco vytočí, tak se nenechám. Jsem sice malý, ale mohl by tam stát i Chára a pustil bych se do něj. Sice bych pořádně dostal, ale strach bych neměl,“ říká odhodlaně. Třetí třetinu, v níž RT TORAX díky Tomáši Vilčkovi vstřelil čtvrtý a zároveň vítězný gól, už ale díky trestu do konce utkání sledoval pouze ze střídačky. „V poslední třetině jsem už nemohl do hry zasáhnout, ale kluky jsem povzbuzoval ze střídačky. Když zazněla závěrečná siréna, tak jsem vběhl na led a radoval se s nimi,“ vypráví dále.
Porubským tak po nervy drásajícím závěru spadl ohromný kámen ze srdce. „Bojovali jsme jako tým! Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ hodnotí vyhecované utkání, ze kterého berou Bahníkovi svěřenci cenné tři body. „Začátek sezony je vždy těžký. Už v sobotu na tréninku jsme si říkali, že do Přerova jedeme pro tři body, abychom udrželi kontakt s celky na horních příčkách tabulky. Budeme se snažit vyhrávat všechny zápasy. Jako tým máme určitý cíl, za kterým si jdeme,“ uzavírá Kevin Fráner.