Rádi spolu hrajeme, jsme sehraní, hlásí Vilček. Lezeme si na nervy, oponuje zase Dang
Vítkovice přijely na turnaj O pohár RT TORAX se sestavou, která byla každým dnem naprosto odlišná. Na led se tak Michal Dang s Tomášem Vilčekem dostali pouze na druhý zápas proti Šumperku, další den už oba reprezentovali vítkovické barvy na juniorském turnaji v Pardubicích. „Porubu beru jako domácí halu, strávil jsem zde pět let. Teď už jsem sice ve Vítkovicích, ale návrat to byl určitě příjemný, škoda jen toho výsledku,“ začíná rodák ze Slovenska Tomáš Vilček. To jeho dlouholetý spoluhráč Michal Dang v porubském stánku vyrostl a kromě dvou let hrdě hájil porubský klub napříč všemi mládežnickými kategoriemi.
„Je to prakticky poprvé, kdy jsem v jiném klubu. Sice jsem ve Vítkovicích byl už v mladším dorostu, ale pak jsem na rok přestal hrát hokej, tak i proto jsem se vrátil do Poruby. Jsem tady ale pořád jako doma. A jak říká Tomáš, škoda jen toho výsledku, myslím totiž, že na puku jsme byli lepší, ale nechávali jsme se zbytečně vyprovokovat,“ hlásí Michal Dang po pátečním zápase, v němž Šumperk porazil Vítkovice 4:2 a byli to právě Draci, kteří na úkor vítkovické juniorky putovali do vysněného finále.
Oba by zřejmě v Porubě pokračovali, nebýt nepochopitelného kroku ČSLH, který od aktuálně probíhající sezony zcela zrušil druhou nejvyšší juniorskou soutěž. Jak se ale do Vítkovic dostali? „Byli jsme osloveni našim bývalým trenérem Bahníkem, že po sezoně se máme přesunout na letní přípravu do Vítkovic. Nerad bych něco zakřikl, ale zatím se držíme, hrajeme pravidelně, takže teprve se uvidí, zda bude trenér spokojen a zda se do kádru dostaneme či nikoliv,“ popisuje aktuální situaci prešovský odchovanec Tomáš Vilček. Oba sice měli nabídky i odjinud, nakonec se však rozhodli pro variantu, kde si budou moci zahrát spolu ve stejném týmu.
„Byly i jiné alternativy. Přišly nabídky z německých lig, ve hře byla i Itálie. Rodiče se mě sice snažili stáhnout zpátky domů, respektive do rodného Prešova. Myslím si ale, že juniorka Vítkovic je na mnohem vyšší úrovni než slovenská první liga, tak i proto jsem se rozhodl ještě zůstat,“ říká dále Tomáš. „Já měl ještě loni nabídku z Českých Budějovic, to ale bohužel nevyšlo. Každopádně oba jsme rádi za příležitost ve Vítkovicích. Myslím, že zatím si vedeme poměrně solidně. Já osobně jsem rád, že tam s Tomášem můžu být, protože se známe už mnoho let, hrajeme spolu v jedné lajně a jsme sehraní,“ doplňuje jej porubský odchovanec Michal Dang.
O jejich vzájemné sehranosti ví své i Tomáš, že by si ti dva ale lezli za ty roky na nervy, razantně odmítá. „O nervy to určitě není, rádi spolu hrajeme. Oba jsme na křídle, takže se nám mění občas centr,“ pokračuje dále Tomáš Vilček. „No myslím, že na nervy si lezeme téměř pořád. S ním je to hodně těžké,“ směje se Michal Dang. Třetím porubským hráčem v juniorském kádru Vítkovic je i David Malát, který právě v zápase proti Šumperku nastupoval v „porubské“ lajně jako centr. „Vypadá to ale, že půjde zpátky do Poruby. Většinou trénuje kvůli práci pouze se starším dorostem, málokdy stíhá dopolední tréninky, což asi bylo trochu od druhé třetiny znát,“ shodují se oba.
Právě ve Vítkovicích probíhají tréninky prakticky během celého dne. „Nohy, nohy, nohy,“ shrnuje v rychlosti náplň tréninku Michal. „Takhle je to každý den, ale tréninky jsou opravdu výborné jak na kondici, tak na bruslení. Zdokonaluje se naprosto vše, takže my jsme spokojení v tomhle ohledu, ten rozdíl oproti Porubě je samozřejmě znatelný. Jsme pořád v pohybu, tréninky jsou na ledě dvoufázové a pak přichází na řadu posilovna, schody a tak podobně,“ přibližují Tomáš s Michalem náplň svého běžného dne. Jeden z nich si sice už proti A-mužstvu zahrál, pro druhého to však byl doslova ostrý start. Draci jsou totiž pověstní tím, že nevynechají jediný souboj na ledě, o něco větší respekt budil i 115 kg řízek jménem Jan Fišera, který je porubskými fanoušky znám zejména z posledních dvou sezón, kdy ještě ve Frýdku-Místku zválcoval na ledě Robina Malého, o rok později v dresu Šumperka si pak vybral za svou oběť Jozefa Tomčáka.
V onom duelu proti vítkovickým mladíkům ale nenastoupil. „No, obavy byly jedině z Fišery. Mysleli jsme, že bude hrát, ale naštěstí nenastoupil, tak se nám trochu ulevilo. Já osobně jsem již jednou proti mužům hrál, takže větší panika určitě nebyla. Doufám, že to na ledě nebylo až tak úplně znát, že jsme „pouze“ junioři a že jsme byli vyrovnaným soupeřem,“ věří Michal. To pro Tomáše Vilčka to byla premiéra jako hrom. „Měl jsem v plánu, že když Fišera půjde na led, tak já zas půjdu okamžitě střídat,“ culí se Tomáš. „Nějaká nervozita určitě byla, ale ta je, dá se říct, před každým zápasem, což je správné. Nešlo ani tak o to, že to bylo A-mužstvo. Ztotožňuji se s tím, že jsme se Šumperkem hráli vyrovnanou partii. Je pravda, že jsme udělali několik chyb, ale to je na začátku sezony normální,“ dodává Tomáš Vilček.
Michal Dang si ale stejně jako v předešlých letech ani v pátek odpoledne nenechal žádný tvrdší souboj líbit. Už v první třetině jej u mantinelu drtil Tomáš Sedlák, který mu nakonec na rozloučenou sundal ještě helmu. „To nebyl jen tento souboj. V celém zápase jsem totiž neviděl, že by šli do souboje zepředu, ale vše pouze do zad, na hlavu, na ruce, sekery nebyly výjimkou. Ze začátku to bylo hodně nečisté, ale myslím, že pak už od druhé třetiny se hodně zklidnili,“ vysvětluje Michal menší konflikty v první dvacetiminutovce. Draci se sice možná zklidnili, ani přesto ale u Michala nebylo nouze o další zajímavé momenty, když byl například sražen v brankovišti obráncem a pak přišla konfrontace se šumperským gólmanem.
„Byl to takový ten typický kontakt, že jsem se před brankou snažil dorazit kotouč, takže logicky přijel jeden z nich a srazil mě. Já spadl ale pod gólmana, který si na mě lehl. Cítil jsem se jako postel,“ přibližuje jednu z komických situací ve třetí třetině. „Stihl jsem jen odvětit, že je velký frajer a zda mu už vyplatili důchod,“ usmívá se Michal Dang. Krátce nato ale dostal porubský odchovanec hokejkou do obličeje, u čehož samozřejmě nemohl chybět Tomáš Sedlák, za což byl sudím potrestán dokonce pětiminutovým trestem, za následné vulgární protesty směrem k hlavnímu arbitrovi Mikulovi pak vyfasoval ještě trest ve hře a na světelné tabuli rázem svítil pro Draky poněkud kuriózní trest trvající deset minut.
Šumperk v tu chvíli vedl těsně 3:2 a šance na obrat se tak rapidně zvýšila. „Dostal jsem lopatou přes pusu. Zaútočil přímo na zuby, rasista jeden, asi nemá rád Vietnam,“ tuší Michal Dang, který se netají napůl vietnamským původem, po nedovoleném počínání Tomáše Sedláka. „Ti důchodci na mě pak ještě řvali, jestli nemám něco se zoubky, tak jsem jen zařval, že mám pořád ještě svoje,“ utrousil jízlivě směrem k šumperské střídačce. Ani deset minut přesilovky nestačilo Vítkovickým k tomu, aby alespoň utkání vyrovnali. „Ta přesilovka nás velmi mrzí, v jejich pásmu jsme se pořádně ani neusadili. Během zápasu nám navíc vypadli dva hráči, tak bylo velmi obtížné to neustále točit na šest sedm útočníků. Ke konci přesilovky jsme dostali ještě zbytečný gól a to už se nedalo proti takovému zkušenému týmu skoro nic dělat,“ říká sklesle Tomáš Vilček.
„Bylo to asi taky tím, že prozatím jsme neměli moc času přesilovky potrénovat a když jsme je trénovali, tak právě ve složení s těmi dvěma hráči, kteří nám ze sestavy během zápasu vypadli. Pak už se rozbil prakticky celý systém, nikdo nevěděl, kde se má postavit, kam si máme nabruslit, jestli nahrát nebo ne a už nám také hodně ubývaly síly poslední třetinu,“ dodává devatenáctiletý mladík Vilček. Vítkovické prohře 2:4 tak nezabránil ani zkušený extraligový brankář Daniel Dolejš. „Myslím si, že jeho jistota byla hodně znát. Nebýt jeho, tak to není jen 2:4. Musím jej pochválit, velmi nám v zápase pomohl a byl to velký rozdíl. Určitě tím nechci říct, že naši brankáři jsou špatní, ale to, jak neustále řval, jak rozehrával, jaký měl klid na holi v přesilovkách, se jen tak nevidí. Zbytečně nedržel kotouč, snažil se ihned rozehrávat, takže bylo vidět, že je to opravdu extraligový brankář. Taková zkušenost zahrát si v zádech s takovým gólmanem nám hodně dala,“ je přesvědčený Tomáš Vilček.
Stejný názor pak sdílí i Michal Dang. „Já musím jedině souhlasit, ale na druhou stranu si myslím, že někteří kluci od nás hodně na gólmana spoléhali, že je áčkář, tak všechno pochytá. Určitě jsme nehráli špatně, ale zdálo se mi, že jsme občas nehráli vlastní hru a vymýšleli blbosti, hlavně v té dlouhé přesilovce,“ mrzí útočníka na závěr. Jak již bylo řečeno, David Malát si to zřejmě namíří zpátky do Poruby, kde bude nastupovat za B-tým, dvojice Michal Dang a Tomáš Vilček čeká poslední měsíc přípravy, aby ukázali, co v nich je, a udrželi se v kádru, který má konkurovat nejlepším mužstvům juniorské extraligy. Vítkovice zahájí extraligu venkovním tripem 8. září v Liberci a Mladé Boleslavi, o týden později je pak čeká domácí premiéra proti rivalovi z Třince.
| STATISTIKY & FAKTA: MICHAL DANG #93 | |||||||
| Věk: 18 let, narozen 18. prosince 1998 Výška: 178 cm Váha: 82 kg Post: útočník, hokejku drží nalevo Aktuální klub: HC Vítkovice Ridera Mateřský klub: HC RT TORAX Poruba Úspěchy: postup do ELMD (2014), 3. místo LJ (2017) |  | ||||||
| STATISTIKY & FAKTA: TOMÁŠ VILČEK #12 | |||||||
| Věk: 19 let, narozen 13. srpna 1998 Výška: 186 cm Váha: 75 kg Post: útočník, hokejku drží nalevo Aktuální klub: HC Vítkovice Ridera Mateřský klub: PHK Prešov Další kluby: HC Frýdek-Místek (2014-2015), HC RT TORAX Poruba (do 2017) Úspěchy: 2. místo LJ (2016), 1. místo SILESIA BISSET CUP (2016), 3. místo LJ (2017) |  | ||||||
