Porubský hokej stále dokáže vychovávat hokejové talenty
Vstoupit do deváté třídy, znamená pro hokejistu bojovat o svou budoucnost na dvou frontách, školní a hokejové. Hokejová je daleko složitější a hráč potřebuje hodně štěstí a trochu náhod. Martin Blahuta i Vojtěch Černín získali na turnaji ČSLH individuální ceny, bodově se zapsali i na turnaji v Kanadě, a přestože přiletěli z jiného časového pásma, skvěle zahráli i na domácím turnaji a rychle se dokázali přizpůsobit širšímu kluzišti. V Rize Blahuta svou hrou oslovil evropské trenéry, kteří si jej přejí ve svém výběru.
Základem bylo dostat se do výběru Moravskoslezského kraje, což oba borci dokázali. Pak se jim otevřely dveře do další hokejové dimenze a mohli nasbírat zkušenosti na úzkém kluzišti v Kanadě. „Na úzkém ledě bylo všechno rychlejší, hodně soubojů. Kanaďané puk nahodí a pak to jdou dopředu řezat,“ postěžoval si Martin Blahuta. „Z pohledu obránce není moc času na rozehrávku, hráči jsou hodně zákeřní, jdou po nohách a neudrží nervy na uzdě. Jsou moc nervózní,“ dodal Vojtěch Černín (na fotografii vpravo).
V Kanadě byli kluci ubytovaní v rodinách, takže měli možnost poznat tamější životní styl domácího krbu. „Jídlo je levnější než voda, pořád chodí do McDonald´s,“reagoval rychle Martin. „Rychlé občerstvení je levnější než jít do restaurace a proto vypadají, jak vypadají,“ řekl s úsměvem na adresu Kanaďanů Vojtěch.
Na stránkách MS KS ledního hokeje v článku o kanadské misi píše pan Peštuka, že hráči vzorně reprezentovali kraj i republiku. Jaká byla atmosféra v týmu? „Byli jsme skvělá parta, znali jsme se z předchozích akcí a nikdo nehrál vyloženě na sebe. Hráli jsme jako kolektiv,“ shodli se Vojta s Martinem. Vojta dodal: „V obraně jsem hrál s Bailem z Vítkovic. Všeobecně se dá říct, že ti co hrají za výběr, se více snaží. Každý maká a nikdo si nedovolí zápas vypustit.“ Martin se přidal: „Já hrál v útoku s Faksou a Jarošem. Super souhra, nahrávali jsme si, vyhověli. Jsou to nejlepší hráči ligy a s těmi se nedá hrát špatně. Hrál se jiný hokej než v lize.“
Jen co se kluci vrátili domů, museli během dvou dnů překonat časové pásmo a přechod na širší kluziště, poněvadž rodiče pro ně a spolužáky pořádali turnaj na rozloučenou se základní školou s názvem „O pohár starosty Poruby“. „Chvíli trvalo, než jsme si zase zvykli na větší prostor. Po cestě bolely nohy. Určitě bylo vidět, že jsem nehrál svou hru, a to kvůli únavě,“ prozradil Vojtěch a ještě dodal, „nevím jak Martin, ale já spal deset hodin denně.“ Oba se shodli, že bylo super, rozloučit se všichni společně vítězstvím a získáním poháru.
Domácí turnaj skončil, pro většinu skončila sezóna, ale pro Martina a Vojtěcha ještě konec nebyl. Za týden odjížděli autobusem na turnaj do Rigy. „Základ týmu byl stejný jako v Kanadě, takže parta skoro stejná, atmosféra super, cesta rychle uběhla,“ prozradil Martin Blahuta (na fotografii vlevo). Průběh turnaje popsal v dříve zveřejněném článku trenér Trojan a kluci prozradili, že se na utkání o třetí místo museli hodně motivovat, protože byli zklamaní porážkou budoucího vítěze. Ale vše zvládli a přivezli si bronzové medaile a další cenné zkušenosti. Navíc měl Martin skvělou možnost zahrát si v utkání hvězd turnaje, což… „...byl pěkný zážitek zahrát si takový zápas,“ nechtěl, ale prozradil skromně Martin Blahuta. Ve vší skromnosti a ostýchavosti se Martin ještě svěřil: „Můžu jenom poděkovat, že si mě evropští trenéři všimli a jsem rád, že dostanu šanci sbírat další hokejové zkušenosti.“
Na závěr rozhovoru dostali oba aktéři možnosti zhodnotit právě skončený ročník, první se ujal slova Martin Blahuta: „Jsem rád, že jsem vše zvládl a dokázal to, co jsem dokázal. Jsem moc spokojený. Letní příprava ve Vítkovicích bude nová zkušenost, kluci co tam byli loni, říkali, že si patnáctistovku zlepšili o minutu, tak nevím, co můžu čekat.“ Vojtěch Černín, stejně jako jeho kolega, hodnotí uběhlý rok velice kladně a taktéž se těší na přípravu v dresu Vítkovic: „Já můžu být rád, že jsem se po měsíci uzdravil a hned jsem odlétal do Kanady. Nečekal jsem, že sezóna bude pro mě tak skvělá a jsem příjemně překvapen. A jak říkal Martin, Vítkovice budou nová zkušenost a uvidíme, jestli se poštěstí. Sáhneme si asi na dno a prošoupeme dvoje boty.“
Horní řada zleva: Trojan, Janda, Faksa, Ryška, Jonáš, Zuzaník, Václavík, Bail, Křibík, Kafka, Doboš
Uprostřed: Vrábel
Dolní řada zleva: Peštuka, Vyčesaný, Baca, Jaroš, Blahuta, Černín, Ohera
Brankáři zleva: Tomšů, Němec
(Foto z lotyšské Rigy)
