Poruba navázala mezinárodní hokejovou spolupráci se slovenskou Žilinou
Trenére, v sobotu 15. října jste přijali pozvání týmu MsHK DOXXbet Žilina, jak to celé vlastně vzniklo?
Celá akce se uskutečnila vlastně na základě dohody pana Dušana Ondruše, který dlouhou dobu dělal v žilinském hokeji, trénoval slovenskou reprezentační devatenáctku a je vlastně rodinným příslušníkem jednoho našeho kluka. Byl tady v létě a moc se mu líbil náš srpnový kemp. Chtěl s námi navázat mezinárodní spolupráci, protože na Slovensku si stále myslí, že umíme dělat hokej lépe.
Jak celá akce probíhala?
Žilina nás pozvala k nakouknutí do jejich dětské hokejové kuchyně, kde byl proveden jeden trénink našich dětí s místními trenéry a potom jsme hráli utkání. To jsme vyhráli, ale výsledek nebyl vůbec důležitý. Z mého pohledu bylo důležitější, že jsme si vyměnili trenérské zkušenosti a pobavili jsme se, jakým způsobem se to v našich klubech dělá. Měli jsme tam diskusi třeba i s hlavním trenérem Miroslavem Šlapkou, asistentem Jaroslavem Muchým nebo asistentem A – týmu Robertem Rehákem. Samozřejmě času bylo málo, což mě osobně moc mrzí.
Co se nejvíce líbilo žilinským trenérům na práci mládeže v Porubě?
Naše práce se jim celkově líbí. Například letní kemp. Říkali, že jej určitě udělají také. Dále se jim líbilo pomáhání hráčů A – týmu v přípravce a mladších žácích, kdy s námi vloni chodili na tréninky junioři, letos Luděk Krayzel, Michal Gleich, Jiří Šindelář a další.
Naopak co vás osobně nejvíce v Žilině překvapilo?
Byl jsem překvapen, že u nich přípravka trénuje pouze dvakrát týdně, a to v sobotu a v neděli. Kategorie třetí a čtvrté třídy trénuje jen třikrát týdně. Místní trenéři po debatě s námi chtějí zvýšit tréninkové dávky. Když se zamyslíme, že jde o extraligový tým, který byl dokonce v sezóně 2005/2006 mistrem soutěže, tak si myslím, že máme v Porubě dobré podmínky pro mládež co se týče ledu a dalšího vybavení. Psalo se o nás dokonce i v místních novinách.
Vzal jste si něco z tréninku, který praktikovali žilinští trenéři?
Hodně se věnují metodice bruslení. Ve středu začala třetí a čtvrtá třída s bruslařskými tréninky pod dozorem trenérky krasobruslení. Chceme se věnovat na sto procent technice bruslení, což si myslím, že v Žilině mají velmi dobře propracované. Jim se naopak zase líbilo to, že už děláme s puky. Nejlepší variantou by asi bylo vzájemně propojit naše myšlenky a najít tu nejlepší společnou cestu.
Na Slovensku mívají odlišné časy začátků tréninkových jednotek, jak je tomu konkrétně v Žilině?
Mládež tam trénuje skutečně jen ve volných chvílích, to znamená především v soboty a neděle. Odjížděli jsme v sobotu ve dvanáct hodin a měla zrovna trénink šestá třída. Když jsem se ptal, zda jim rodiče proti tomu neprotestují, tak mi řekli, že prostě to tak mají nastavené a funguje jim to.
Uvažujete již o termínu konání podobné akce na porubském Zimním stadionu?
Na termínu ještě domluvení nejsme. Každopádně se budu s generálním manažerem domlouvat na volném ledu. Chtěl bych program ještě vylepšit. Připravíme jim také sucho, začali jsme dělat powerslidy, práci s kuličkou a hokejkou, určitě to bude zajímavé. Líbilo se mi, že ihned po příjezdu se k nám sešli všichni trenéři a metodici s dotazy, jakým způsobem u nás hokej děláme. Bylo vidět, že český hokej má na Slovensku ještě pořád velký zvuk. Jsou rádi, že s námi mohou komunikovat. Zajímají se, chtějí vše vědět a posunout se zase někam dále.
Chtěl byste na závěr někomu poděkovat za organizaci celé akce?
Zúčastnili se všichni rodiče, měli velký zájem a chtěli pomoci, což je pro mě jako trenéra super. Děkuji moc všem rodičům a samozřejmě také panu Ondrušovi.
Odkaz na článek v Žilinském večerníku: Hokejová spolupráca
VÍCE FOTOGRAFIÍ NALEZNETE VE FOTOGALERII
