Nikdo nedal hattrick, takže v pořádku, zasmál se Vladimír Luka
Zajíždět na led Opavy z pozice lídra druhé ligy a strachovat se od prvních minut o výsledek, to není právě něco, čím byste trenérům udělali radost, že?
„Naše začátky zápasů na venkovních hřištích... Deset minut. Tři nula. Až pak jsme se probudili. Zaplaťpánbůh, že to takto dopadlo.“
Čím si vysvětlujete takový výpadek? Již v minulém utkání s Hodonínem jste se dosti natrápili na body, s Opavou se situace opakovala...
„Vůbec nevím, čím to je. Jestli tím, že nemáme rozbruslení – v pátek odtrénujeme a do sobotního zápasu máme volno. Možná jen jsme málo koncentrovaní. Musím se opakovat, ale zaplaťpánbůh, že jsem ukázali, že jsme mančaft a že jsme zápas dokázali otočit.“
A nakonec figurujete v kolonce střelců vítězné branky. Jak byste ji popsal? Z pohledu nezávislé osoby se zdálo, že už při převzetí puku máte jasnou představu.
„Opravdu ne. Jednalo se o takovou improvizaci. Chytil jsem puk na středu a nevěděl jsem, co udělat. Obránci se začali rozestupovat, otevřela se mi cesta. Tak jsem do ní vjel, vystřelil. A padlo to!“
Mohlo však být daleko hůře. Myslíte si, kdyby se Opavě podařilo vsítit čtvrtou branku dříve, že byste už nenašli morální sílu zvrátit skóre?
„Nevím. Opavští hlavně čtvrtý gól dát mohli, ale Andreas puk skvěle vytěsnil hokejkou, a i pak nás podržel. Ale od druhé třetiny jsme už hráli naši hru, minutu před koncem jsme navíc ještě snížili a do třetí třetiny jsme šli s tím, že chceme vyrovnat. To se podařilo hned. Ale je možné, že kdyby dali na čtyři jedna, vývoj utkání bude úplně jiný.“
I tak se o všech šest branek postarala vaše formace, bude kasa v šatně o něco bohatší?
„Nene. Všichni jsme dali po dvou gólech, nikdo nedal hattrick, takže v pořádku. Jinak bychom museli donést basu.“
K Vladimíru Lukovi neoddiskutovatelně patří Martin Piecha, k očekávanému shledání málem v Porubě došlo. Mrzí vás, že spolupráce nakonec nebude?
„Je to škoda, hodněkrát jsme se o tom bavili. Martin ale dostal takovou nabídku, která by už asi nepřišla. Rozhodl se ji přijmout a musel jsem respektovat, jak se rozhodl.“
Přesto jste našel své spojence v Tomáši Káňovi a Jiřím Zdeňkovi, jako byste spolu hráli od dětství...
„S Tomášem jsem hrával ve Frýdku-Místku v postupové sezóně, kde jsme se i poznali. Trenéři nás dali do stejné řady a spolupráce nám fungovala. Se Zdenou jsem hrával v mládežnických reprezentacích a znovu jsme se viděli loni v Novém Jičíně v několika zápasech. Všichni jsme už trochu starší hráči, hra je už více o hlavě.“
Před čtrnácti lety jste ve formaci Luka – Piecha – Valigurský (následně Fabián) válcoval za tehdejší Sarezu a podílel se na postupu, lze srovnávat historii se současností?
„Rád na tyto časy vzpomínám. Obě sezóny jsou podobné už jen v tom, že i letos bych chtěl uspět. S Porubou jsem zažil svůj první postup a tak doufám, že i letos postoupíme. Tehdy na playoff posílil tým například Honza Dresler, Tejkl či Frolo a šlo se jednoznačně za tímto cílem. Letos za ním taky jdeme, jen potichu, pomalu.“
A místo bojů o co nejlepší umístění ve druhé lize jste mohli nyní hrát polskou extraligu, je škoda, že se přesun Poruby nakonec nepovedl?
„Je mi to líto, protože Polsko mohlo být další výzvou jak pro nás, tak pro mladé kluky. V Polsku by hrálo jedenáct mančaftů, ne jako ve druhé lize sedm. Stále dokola. Jednoduše řečeno – každý měsíc s jedním a tím samým týmem, tak mohlo být vše jinak. Jednalo by se o zpestření jak pro lidi, tak pro fanoušky, ale i pro celý polský hokej. Je tedy škoda, že to nevyšlo.“
Kdybyste tedy byl vysoce postavený činovník v ČSLH, co byste s druhou ligou udělal?
„Nevím, asi bych ji zrušil a rozšířil první ligu. Dal bych šanci těm, kteří by chtěli hrát první ligu. Nebo bych druhou ligu rozšířil o celky z krajského přeboru a byla by jak pro Moravu, tak pro Střed a Čechy. Hrálo by se více derby a více zápasů, na které by fanoušci jezdili ven. Jenže vše si řídí Svaz sám.“
Vrátíme-li se z teorie do reality, co uděláte proti Valašskému Meziříčí jinak, abyste se nestrachovali o body?
„Věřím, že nebudeme prohrávat tři nula, ale naopak tři nula budeme vést. Pojedeme od začátku a pro tři body.“
| STATISTIKY & FAKTA: VLADIMÍR LUKA #94 | |||||||
| Věk: 35 let, narozen 7. března 1982 Výška: 180 cm Váha: 85 kg Post: útočník, hokejku drží napravo Mateřský klub: SK Karviná Další kluby: AZ Havířov (1998-1999, 2003-2004), HC Oceláři Třinec (1999-2002, 2015-2016), HC Orlová (2001-2002, 2010-2011), HC Kometa Brno (2003-2004), HC Sareza Ostrava (2003-2004), HK Opava (2004-2005), LHK Jestřábi Prostějov (2004-2006), Draci Šumperk (2005-2006), SK Karviná (2006-2009, 2011-2015), Zaglebie Sosnowiec (2007-2013), HC Frýdek-Místek (2015-2017), HK Nový Jičín (2016-2017), VHK ROBE Vsetín (2016-2017) Úspěchy: postup do WSM ligy (2004, 2005, 2016, 2017), nejlepší střelec PHL (2010) |  | ||||||
