Nebyla to lehká série, ale jedeme dále, těší Jakuba Čecha
Páté utkání čtvrtfinálové série přineslo gólovou přestřelku, hráči obou týmů se notně činili a jedenáct přesných zásahů si rozdělili víceméně rovným dílem. O jedinou trefu byla lepší Poruba, zápas se ale nevyvíjel dle představ domácích borců, kteří neustále museli skóre dotahovat. Jak jste viděl zápas vy?
„Zápas byl trochu divočina. Jaké jsme si to udělali, takové jsme to měli. Před nedělí jsme odehráli tři parádní utkání, kdy jsme vyhrávali a hráli zodpovědně. Jenže nyní jsme v uvozovkách parádní nástup, ve třicáté sekundě jsme dostali branku a znervózněli. To je vždy pro soupeře voda na mlýn, bylo jich na ledě plno, lítali a napadali. Neměli co ztratit, navíc jsme jim sami na čtyři branky nahráli a dostávali je zbytečně do hry. Kdybychom hráli zodpovědně jako předešlých zápasech, nemuseli bychom si zápas a celou sérii tak dramatizovat.“
Jenže sotva se z Jakuba Peslara zvedlo více než čtvrt tuny slavících spoluhráčů po jeho parádní brance na 6:5, vyřítil se na vás Vít Christov, co vám problesklo hlavou?
„Že musím chytit! Musím chytit, protože do Jičína už nejedu. (smích)"
Tudíž zcela bez rychlopřípravy?
„V předešlé šanci střílel na lapačku. Doufal jsem tedy, jak si puk natáhl do forhendu, že bude střílet na vyrážečku. Ale nebylo tomu tak, puk se svezl mezi nohy, naštěstí nedal a my mohli oslavit výhru 6:5.“
Vít Christov souboj s Jakubem Čechem prohrál, Porubští mohli slavit
Vládne spokojenost s výsledkem, jakkoliv dramatickým?
„Už jsem říkal, že jsme sehráli divočinu. Ale výsledek je vlastně jedno, hroznou škodou jsou nahrané góly, toho se musíme vyvarovat. Postoupili jsme, učinili první krok, a to je důležité. Nový Jičín hrál parádně všechny zápasy, dobře bránil, těžko jsme se vůbec dostávali do pásma. Těžce jsme ubojovali všechna vítězství, vůbec se nejednalo o lehkou sérii. Spadl z nás kámen, onu "povinnost" máme za sebou a jedeme dále. Chystáme se na dalšího soupeře.“
Už jste to mírně naťukl, v čem bylo čtvrtfinále tak náročné? Byť se vyhrávalo, nedá se říci, že by většina zápasů byla pro diváka-laika takzvaně koukatelná...
„Perfektně bránili, nikam se nehnali, čekali na chyby a snažili se situace využít. To byl jejich systém, zodpovědně bránili v pěti hráčích. Když budu mluvit na rovinu, dali jsme v zápasech branky, kdy nás puk trefil do kalhot, nebo jsme se prosadili zpoza brány a možná i vyhráli se štěstím. Jednoduše se nebylo kudy probojovat, dokud měli síly, byli urputní. Když jedno družstvo hraje doma a musí tvořit, zatímco druhé vyčkává, stojí vás to mnoho sil. Vzpomeňme na Zlín v časech své největší slávy, nehráli koukatelný hokej, ale to už dnes nikoho nezajímá. Vyhráli titul, uhráli druhé místo a už se nikdo nebude ptát, jak se na zápasy koukalo.“
Před sebou máte týdenní pauzu, nemůže to být až na škodu?
„Jako že jsme si měli sérii prodloužit do čtvrtka? (smích) Dva dny můžeme aspoň pořádně odfrknout, hraje se na sedm zápasů, budeme tedy doufat, že ostatní celky se budou o vítězství dlouho tahat, což jim sebere hodně sil, zatímco my si odpočineme. Věřím, že ono volno bude pro nás výhodou.“
A kdybyste si mohl vybrat – Šumperk nebo Hodonín?
„Nechci spekulovat, neříkám, že nemám svého favorita, ale když si člověk někoho přeje, těžce se to nevyplácí.“
Vrátíme-li se k nedělnímu zápasu, stane se v utkání čtyřbrankový Matěj Málek vaší noční můrou?
„Měl prostě svůj den, předtím se trefil jen jednou a to měl spoustu šancí. Branky nedával, dnes mu to sedlo – z prvního střídání dal branku, ze druhého dal branku. Člověk si začne věřit a náhle se hraje úplně jinak. Kdyby nedal jeden z prvních dvou, mohlo se vše vyvíjet jinak.“
Je to tedy o sebevědomí?
„Je to jen o sebevědomí, o ničem jiném. Podívejte se na Kubu Peslara, ten si věřil a rozhodl zápas. Doufám, že se celému týmu sebevědomí vrátí.“
S přibývající důležitostí utkání se tribuny RT TORAX ARENY plní více a více, také roste zájem médií, pociťujete v kabině také větší intenzitu pokřiků fanoušků, že vás ženou kupředu?
„Je trochu paradox, že čím více lidí přijde, tím se hůře prezentujeme. A to nemyslím nijak urážlivě, a pak si diváky dokážeme zase odlákat. Za každého fanouška jsme nesmírně rádi a doufám, že lidé začnou chodit. Na semifinále by jich mohlo být hodně, kteří nás podpoří, a my na oplátku budeme vyhrávat. A je jedno, jestli 7:5, 10:9 nebo 1:0. V playoff platí jedině vítězství. A my se musíme vyvarovat chyb.“
Jakub Čech vychytal ve čtvrtém utkání na půdě Nového Jičína čisté konto
Fota: Lukáš Bajgar, Petr Luba, Roman Kantor
