Musí se to zlomit, burcuje obránce Jiří Šindelář

Lukáš Bajgar, 29.09.2011

Ani páté utkání nepřineslo A-týmu HC RT TORAX Poruba 2011 bodový zápis do druholigové tabulky, a co hůře - tým se propadl na poslední příčku a jako jediný z jedenácti účastníků - dokonce ze všech celků třetí nejvyšší soutěže - má na kontě děsivou nulu. Kdyby se však hrálo na odvedený výkon, bojovnost či nasazení měli by Vavrečkovi borci zajištěnu jistotu play-off již nyní. Vždyť nejvyšší porážky byly s rozdílem pouhopouhých dvou branek a obrana se řadí mezi ty lepší v moravské skupině. Jedním z pilířů defenzívy je novic v Porubě Jiří Šindelář, který se ve svých třiadvaceti letech počítá mezi ostřílené harcovníky se zkušenostmi z I. ligy a v současnosti načal svou čtvrtou sezónu mezi muži.

Středeční utkání na horké přerovské půdě nezačalo právě podle představ hráčů téměř stotisícového ostravského obvodu. Především pak tři rychlé branky ve druhé třetině rozhodly o vítězi - ZUBR již vedl 4:0 a hosty by každý nominoval na ručník. Přesto byl opak pravdou, RT TORAX zabral a málem se konalo překvapení. Dvě branky a nastřelená tyč však nakonec nestačily. "Když jsme dostali čtyři branky, některé v oslabení, tak jsme si po druhé třetině řekli pár věcí. Už je u nás normální, že máme druhou třetinu takto kritickou. Ale semkli jsme se, domluvili se, že budeme více střílet na bránu a budeme hrát jednoduše," komentuje rázný bek náhlou změnu herního projevu od třicáté minuty. Poruba byla stále častěji lepším týmem a domácí začali spoléhat především na smrtící brejky. Hosty v nich podržel gólman Gleich.

Porubský obránce Jiří Šindelář

A čím si vysvětluje hráč s osmačtyřicítkou na zádech špatně sehrané prostřední části zápasů? "Většinou začneme faulovat, dělat zbytečné chyby. Musíme se z toho dostat, hrajeme i přesilovky, ale když se nám nepodaří dát gól...," vysvětluje jakousi ztrátu koncentrace po dobře sehraných prvních dvacetiminutovkách a pokračuje: "Pořád nejsme nějak sehraní. Je začátek sezóny, všechny týmy jsou nabité, mají dostatek energie. Ale uvidíme za dva měsíce, musí se to zlomit!"

Jiří Šindelář sám mohl upravit skóre, na tabuli svítila 36. minuta a halou se ozvalo známé cinknutí touše o brankovou konstrukci po jedovce mladého zadáka. "Jasně že to mrzí, mohlo být lépe," lituje neproměněné šance. "Mohlo to tam padnout," dodává trochu smutně. "Chybí nám štěstí, aby nám padaly branky. Málo střílíme a chceme hrát až do prázdné kasy."

V sobotu přivítá Poruba Bobry z Valašského Meziříčí, ještě donedávna s nadsázkou řečeno "béčko" bývalé Sarezy či VOKD. Krumpoch, Sochorek, Šebesta, Polášek, Matějný, Pavlačka, Glas, Sedlák či Zrník - vše jména, jež pomáhala k výrazným úspěchům týmu, jehož sláva je nyní mírně na ústupu. Přesto se místní dívák může dočkat starých známých Milana Ovšáka či Lukáše Bokroše, a možná i prvních bodů... Po šňůře papírově silnějších týmů by právě Bobři mohli jako první smeknout partě kolem kapitána Wolfa. "Všechny týmy jsou hratelné," mírně oponuje Šindelář s předešlým tvrzením. "Bohužel nám nepadají branky. Musíme se více zaměřit na třetí třetinu, dohrávat ji a uvidíme," zakončuje krátké povídání. Nyní lze jen popřát nejen tomuto obránci s útočnými choutkami, ale celému mančaftu, více střeleckého štěstí do dalšího klání.