Michal Franek míří do Moldavska. Chci poznat něco nového, říká k exotické štaci
Jak se vlastně udál váš netradiční přesun do Moldavska?
Můj kamarád Jirka Klimíček, který hrál vloni MHL v Karlových Varech, mi řekl, že existují turnaje, na kterých se hráči z různých zemí mohou ukázat. Dal mi kontakt na jednoho člověka, který to zařizuje, a tak jsem se s ním spojil. Řekl mi nějaké podrobnosti a neviděl problém v tom, abych se zúčastnil. Turnaj se konal v ruském Orenburgu, šlo o týdenní akci. Odehrál jsem celkem šest utkání a dostal nabídku od klubu hrajícího nižší MHL.
Jaká máte od toho očekávání?
Očekávám od toho, že už to bude mít vyšší úroveň a že mi to pomůže v mé kariéře dostat se dále.
Není to poněkud velký risk a krok do neznámého prostředí?
Určitě to je risk, ale nejedu tam jako jediný Čech. Bude tam i kluk z Karlových Varů a ze Slovenska, takže nemám strach a moc se těším na spolupráci.
Máte vůbec nějaké informace o svém novém působišti?
Agent mi říkal, že MHL B je na úrovni české juniorské extraligy. V místě, kde budu působit, se tým vytváří od úplných základů, od trenérů až po hráče. Majitel klubu chce jít do play-off. Hala je sice menší, ale hotel je nový a má luxusní pokoje, kde se bude bydlet po dvou.
Jakým způsobem probíhá vaše příprava na novou sezonu?
Ráno cvičím sám nebo s mým dědou Ladislavem Podgorným. Tomu bych chtěl moc poděkovat, bez něj bych nic nedokázal a za vše vděčím právě mu. Odpoledne pak trénuji v Porubě s juniorkou. O víkendech navíc chodím s Jirkou Klimíčkem do Performance Rise, kde jsou tréninky potřebné pro hokejisty.
Proč jste se vlastně rozhodl pro takto razantní změnu?
Chci poznat něco nového, nové lidi, nové trenéry a jinou mentalitu. Nevím, jak to říct, ale v Porubě jsem se jen tak jakoby plácal a neměl jsem motivaci. Prostě se mi tady moc nelíbilo, ale nechci to nikomu dávat za vinu. Vím o sobě, že jsem problémový hráč. Každopádně bych chtěl poděkovat trenérům Podgornému, Rambouskovi a Trojanovi, ti mi nejvíce dali, takže je na místě jim poděkovat a popřát hodně týmových a trenérských úspěchů.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Chci na sobě tvrdě pracovat, musím hodně trénovat a zlepšovat se. Další sezonu bych už rád hrál někde v áčku, ideální by bylo prosadit se do ruské VHL.
Čeká vás takový ten život ve stylu hotel – zimák – letiště – hotel – zimák – letiště. Jak se na to těšíte?
To byl vždycky můj sen. Říkám tomu hokejový život a na ten se moc těším.