Mamina se motá kolem plotny a řídí to, usmívá se Jan Heřman
Každý kluk hokejista má určitý vzor, kterému by se chtěl vyrovnat, kdo to byl či je u Vás?
„Odmalička to byl Wayne Gretzky, sbíral jsem jeho kartičky, plakáty, všechno. Ještě do 7. třídy jsem koukal na jeho videa před každým zápasem, ale postupem času, i když jej i stále beru za největší vzor, se mi začali líbit i jiní hráči - viz Petr Sýkora, nehledě na to, že je mým největším kamarádem.“
Dá se říci, že byste chtěl jednou jít ve šlépějích slavné „99“ a stát se nejlepším trenérem?
„Jelikož táta trénuje Karlovy Vary, tak když vidím, jaký teď prožívá stres, nevím, jestli by to bylo ideální. Ale určitě bych chtěl u hokeje zůstat.“
Co dělá Jan Heřman ve volných mimohokejových chvílích?
„Zajímá mě všeobecně sport. Mám rád nakupování, rychlá auta a také trávím s přítelkyní hodně času.“
A vlastníte rychlé auto?
„Rychlé ne, ale mám své auto – Golfa, ale díky Petru Sýkorovi jsem dostal možnost řídit výborná auta.“
Jak jste si přivykl životu v Ostravě? Je to přeci jen na druhém konci republiky, než jste vyrůstal...
„Ostrava se mi líbí hlavně v centru, je to tam takové živé (smích). Neměl jsem moc času a také nebyl nikdo, kdo by mě Ostravou provedl. Dostal jsem se do určitých míst, ale říká se, že je Poruba nejkrásnější část Ostravy a myslím si, že je to pravda. Jak trávím volný čas? Hodně chodím do posilovny – skoro každé odpoledne, protože volného času je zde hodně. Jinak ležím na pokoji, koukám na televizi, čtu si, občas se jdu projít po krámech nebo vyrazíme s kluky na kafé.“
Přeskočíme již k hokejovým tématům, v Sareze hrajete s „91“ na zádech, přál jste si toto číslo?
„Já jsem vždy hrál s devatenáctkou, ale v Sareze ji měl Michal Holuša. Už loni v Hradci Králové, kde jsem dokončoval sezónu, tak tam byla „19“ rovněž obsazená a k dispozici byla „91“, vzal jsem si tedy devadesát jedničku.“
Vzpomínáte si na první start v mužské kategorii a na svou první branku mezi „chlapy“?
„První zápas za muže jsem odehrál v Hradci, ale neskóroval jsem v něm. První gól padl v Sareze, myslím si, že ve 2. kole s Olomoucí. V šestnácti letech jsem hrál druhou ligu, kde jsem dal více branek.“
Byla pro Vás Sareza velká neznámá?
„O Sareze jsem věděl, že je mladý klub v I. lize, který postoupil dva roky zpátky. Věděl jsem, že má úžasný zimní stadion, protože jsem měl možnost na něm hrát s „nároďákem“ do šestnácti let jeden z úvodních zápasů. Co se týká kolektivu – znal jsem akorát Aleše Pazderu, se kterým jsem hrál v Hradci Králové a Kubu Čecha, se kterým jsme se potkávali v juniorech.“
K Zimnímu stadionu v Ostravě – Porubě patří, řekněme, nadstandardní výbava, vybavením počínaje a nedalekým hotelem pro hráče konče, jak to vnímáte z pohledu hráče?
„Já si myslím, že tento zimák nemá chybu. Na I. ligu je úplně úžasný a myslím si, že mnohé extraligové kluby by nám toto zázemí záviděli. A bydlení, jaké máme, je super. Ráno se vzbudím a hned jsem téměř na zimáku. Žádné dojíždění, nic. Na podmínky v Sareze si nemůžu vůbec stěžovat. Zázemí je fantastické.“
Již loni jste sezónu dokončil v mužské kategorii, byl Vaším prvořadým cílem před letošním rokem prosazení se v mužích?
„Před sezónou jsem se chtěl prosadit v mužích, odehrát co nejvíce zápasů, dostat hlavně šanci, což se myslím povedlo a doufám, že posledních 9 zápasů odehraji. A myslím si, že se mi vše splnilo: chtěl jsem udělat nějaké body, a ty jsem udělal; chtěl jsem trávit co nejvíce času na ledě, to se mi také splnilo díky tomu, že hraji s Pavlem Šebestou a Daliborem Sochorkem. Myslím si, že až se ohlédnu za sezónou, tak si budu moci říct, pokud postoupíme do play-off, že letos byla úspěšná sezóna.“
Pro případné čtvrtfinále se prozatím rýsuje někdo z trojice Ústí nad Labem, Mladá Boleslav či Kometa Brno, navíc s Ústím má Sareza jen o jedinou branku horší skóre, koho byste rád „dostal“?
„Ústí by z těch tří týmů bylo poměrně hratelné, ale sami víme, že jejich rozpočet, tým, jak nyní před play-off posilují, se nedá srovnat. Ústí má trochu jiné ambice a jsou trochu někde jinde, ale myslím si, že bychom jim byli určitě důstojným soupeřem - když bychom hráli svou hru a nevymýšleli.“
Vnímáte sám rozdíl mezi mužskou ligou a juniorskou?
„Extraliga juniorů je více rozlítaná, hráči si v ní až tak nedrží svůj prostor, hodně se dohrávají osobní souboje. V I. lize, obecně mezi chlapy, si musíš držet svůj prostor. Hráči jsou chytřejší a je vidět, že jsou i vyspělejší. Nic jednoduchého to není.“
Loni jste vypomáhal juniorům Plzně, naskočil na led v dresu prvoligové Hradce Králové, dokonce i v play-off, a letos prvně od počátku v mužské kategorii...
„Pro mě to je taková lehce náplast za loňský rok. Ze začátku asi dva tři měsíce jsem jen trénoval, až pak jsem pomáhal juniorům Plzně, aby nespadli. A když se v lednu rozhodlo, že neodletím, šel jsem do Hradce, zaběhnutého mančaftu se spoustou kvalitních hráčů ů. Vůbec jsem nevěděl, jestli šanci dostanu, ale dostal jsem možnost naskočit k několika zápasům. Dokonce si myslím, že první zápas jsem hrál tady proti Sareze. Proč loni nevyšlo play-off? Chomutov dokázal potrápit i Budějovice, neměli špatný mančaft.“
Jaké byly okolnosti Vašeho loňského neodletu za Oceán?
„Odletěl jsem na kemp, kde bylo x hráčů. Po kempu jsem se vrátil do Čech. Dva dny před odletem mi vypršela víza, což jsme věděli, zažádali jsme o nová, ale vzhledem k tomu, že NHL stávkovala a navíc byly problémy s terorismem, zpřísnila se opatření, tak jsem nedostal víza, a nebyl jsem jediný. Čekal jsem až do 15. ledna - víza stejně nebyla...“
Prošel jste řadou mládežnických reprezentačních výběrů, co se honí hlavou hokejistovi, když dostane prvně pozvánku do národního mužstva? Vybavíte si v uvozovkách slavného spoluhráče?
„Prošel jsem patnáctkami, šestnáctkami, sedmnáctkami, osmnáctkami, devatenáctkami i širší dvacítkou. Slavní spoluhráči? Všeobecně ročník 84 byl hodně silný, měl jsem možnost zahrát si s Jirkou Hudlerem, Tomášem Fleischmannem z Vítkovic, Milanem Michálkem, se spoustou kluků, kteří hrají NHL nebo do ní nakoukli. V patnácti letech to byly určitě hrozné nervy, ale když vstoupíš na led, hraje ti hymna, jsi nervózní, ale přijde první buly a vše z tebe spadne. Zážitek, který bych přál každému.“
Váš bratr je považován za velký talent plzeňského hokeje, chtěl byste si s ním někdy bok po boku zahrát za muže?
„Nechci to zakřiknout, ale brácha hraje hodně dobře. Má jiné parametry než já - je vysoký, a myslím si, že nyní i zesílil. Jenže taky pořád čeká na šanci, zahrát si extraligu. Doufám, že ji brzy dostane. Jestli bych si s ním chtěl zahrát? To určitě jo. Měl jsem možnost si s ním zahrát v juniorech, což bylo hodně příjemné.“
Bavíte se s ním o hokeji?
„Jelikož jsme taková hokejová rodina, tak hokej rozebíráme hodně. Poslední dobou, co jsem pryč z domova, jsem s bratrem v kontaktu hodně po telefonu a o hokeji se bavíme víceméně pořád. Hodně nám pomáhá táta, který nás usměrňuje.“
Říkáte hokejová rodina, kdo všechno se hokejem u vás v rodině zaobírá?
„Já hraji hokej, brácha hraje hokej, otec byl dlouholetý obránce v Plzni a ve Zlíně, teď trénuje Karlovy Vary, a mamina - ta se motá kolem plotny a řídí to.“
Dle Vašich slov má bratr jiné parametry, vadí Vám ty Vaše?
„Mně každý předhazoval, že jsem malý. Měl jsem i trochu strach, jak to mezi chlapy půjde, ale nemyslím si, že by výška byla až takový problém, viz Dalibor Sochorek, taky není nějaký obr a dokáže zamotat beky takovým stylem, až je to neskutečné. Jirka Hudler - stejně velký jako já. Výška není problém, je to trochu těžší, ale záleží na každém, jak se s tím popere.“
Čím doplňujete fyzickou i duševní energii před a po zápase?
„Hlavně chci mít večer klid, dám si večeři, sleduji televizi a jdu včas spát. Ze začátku jsem po zápasech ještě chodil cvičit, strávil jsem hodinku v posilovně, protože za prvé jsem netrávil tolik času na ledě a za druhé jsem chtěl pořád doplňovat fyzický fond. Poslední dobou jsem vše lehce zredukoval, přece jen se blíží sezóna ke konci, síly také ubývají. Ale většinou si po zápase jdu na chvíli zacvičit a pak se pořádně najíst, zavodnit se a spát.“
Jaká je spolupráce v první útočné formaci s Pavlem Šebestou a Daliborem Sochorkem?
„Hraje se mi s nimi fantasticky, já se od nich učím každým tréninkem, každým zápasem a konkrétně tito dva hráči mi můžou do hokeje dát hodně. Je to asi sen každého mladého kluka hrát mezi takhle zkušenými hráči.“
Přesto se například Dalibor Sochorek v extralize trvale neprosadil, čím si to vysvětlujete?
„Já nevím, těžko říct. Poznal jsem jej až v Sareze a musím říct, že jsem hrál s jedním podobným typem, Jaroslavem Kracíkem, hráčem Plzně. Nedokážu si vysvětlit, že nedostal šanci v extralize.“
Jednu sezónu jste byl hodně vylučován, nasbíral jste 102 trestných minut, cítil jste se jako Zlý muž?
„Spíše jsem kecal rozhodčím do řemesla. Jednu sezónu jsem měl rád takovou tvrdší hru, vyhledával jsem potyčky. Myslím, že to bylo v sezóně, co totéž předváděl Radek Duda v Plzni. Nechal jsem se trochu zbláznit, ale víceméně jsem byl upovídaný.“
Vzpomínáte si na vyhrané či poražené pěstní souboje?
„Já si nepamatuji, že bych dostal na ledě „přes hubu“. To zase ne, ale když už, tak se rád poperu, ne rád, ale nedělá mi to problém.“
Také se říká, že má Plzeň nejlepší fanoušky, souhlasíte?
„Co se týče extraligy, tak plzeňští fanoušci jsou společně s pardubickými asi nejlepší. Chodí jich stále pět či pět a půl tisíce na zápas, kotel je fantastický, rád bych si tam někdy zahrál.“
Co byste vzkázal fanouškům Sarezy?
„Chtěl bych je požádat, aby chodili v největším počtu na zápasy a vytvořili takovou domácí kulisu, která nás požene dopředu a pomůže nám postoupit do play-off. A aby se jim líbil náš hokej. A chci jim poděkovat, že mi takto věří a pokusím se je nezklamat a odvádět na ledě maximum a někam to dotáhnout.“
Otázky fanoušků
Ahoj Honzo, v kolika letech jsi začínal s hokejem, kdo Tě k němu přivedl a kdo byl tvůj vzor? Moc ti fandím a přeji hodně štěstí do další kariéry, ať se daří! (Jára – Plzeň)
„S hokejem jsem začal, když mi bylo tři a půl. Šel jsem s Jakubem Korejsem, který byl draftovaný Phoenixem, a jeho otcem na první bruslení. Za to, že hraji hokej, má velký dík mamina, protože každé ráno se mnou vstávala a vodila mě na tréninky.“
Kdy už konečně dáš hatrick? Vsadila jsem se, že to dokážeš do konce sezóny, tak mě nezklam. (Vendula)
„Já bych si taky přál, abych nějaký hat-trick dal, ale hlavní je postoupit do play-off.“
Honzo, jsi odchovanec plzeňského hokeje, sleduješ, jak si tým Lasselsbergru vede v extralize? Myslíš, že se dostane do play-off? Chtěl by jsi si příští sezónu zahrát s Plzní extraligu? DÍK (Marek – Plzeň)
„Samozřejmě extraligu sleduji. Plzeň obzvlášť, protože jsem tam vyrůstal a naučil jsem se v ní hrát hokej. Play-off bych jí samozřejmě přál. Já a Plzeň příští rok? To nedokážu říct, protože jsem tam doposud žádnou šanci víceméně nedostal. Nevím, co bude po sezóně.“
Ahoj Honzo, jak budete hrát příště proti Havířovu, podívej se do kotle a uvidíš mě tam, tak mi zamávej. Rád chodím na Sarezu a chci, abyste ukázali, jak se hraje hokej. Jenom vy umíte hrát pořádný hokej, čistý a bez faulů. Jsi moc bezva, tak mi prosím odepiš na můj email. Jsem věrný fanda Sarezy. Papapapa. Je mi 12 let. (Chuligán ze Sarezy – Ostrava – Poruba Sareza)
„Zamávám.“
Ahoj, jak se máš? Víš, že máš fajn přítelkyni, hraji s ní házenou za Slavii Praha:-) (M)
„Asi spoluhráčka mé přítelkyně... Mám se dobře a toho, že mám fajn přítelkyni, jsem si absolutně vědom.“
Ahoj Honzo, chci se zeptat, kolik holí Easton synergy můžeš nafasovat za sezónu a jestli tu Valčák nedělá problémy? Díky (Jirka – Ostrava)
„Mám to trochu jiné, než kluci tady. Protože mně hokejky chodí od mého kamaráda Petra Sýkory z Ameriky. Takže s panem Valčákem to nemá nic společného. Tudíž mi problémy nedělá.“
Ahoj Honzo!
potřeboval bych od tebe takovou radu. Taky hraji hokej a chtěl bych se tomu věnovat jako více profesionálně, ale taky nechci nechat školu. Dá se to zvládnout dohromady? Ty taky něco děláš, nějakou školu nebo tak něco.. Díky (Marek)
„Záleží, jestli jsi na střední nebo na vysoké. Když to vezmu z mého pohledu, tak se střední školou se to dalo v pohodě stíhat, ale když jsem byl na vysoké v Plzni, tak to nešlo vůbec. Výška se stíhat nedá, střední v pohodě. Záleží, jak se domluvíš s kantory a jak ti vyjdou vstříc.“
Mne by zajímalo Honzo, jestli jsi furt taková ftěrka, jaká jsi býval i na repre? Díky za odpověď (hi)
„Já si nejsem vědom, že bych byl někdy nějaká vtěrka. Ale nevím, já jsem pořád stejný.“
Ahoj Honzo, zajímalo by mě, jaké je tvé nejoblíbenější jídlo a taky jestli chodíš jíst po restauracích nebo si i vaříš? Díky za odpověď (xy – Sareza)
„Jelikož mám takovou zvláštní stravu - dietu, dodržuji zdravou výživu, vařím si sám a nejčastěji kuřecí maso na všechny způsoby, těstoviny, rýži, brambory. Žádný knedlík a ke snídani ovesné vločky a podobně. Občas po zápase zajdu do restaurace na pizzu.“
Zdar Honzo! Blahopřeji ti s taťkou ke Skokanu roku.. :) Jen tak dál.. Jak se jinak vede? Věřím, že určitě dobře :) Ať se ti daří a hooodně gólů! Měj se a dík za odpověď. Čau! (Verča a Petr – Plzeň)
„Díky. Mám se fajn a daří se mi tady docela dobře, zatím, a uvidíme, jak to půjde dál.“
Jak se ti líbí v Ostravě, co je v Ostravě jiné oproti Plzni, co je tam lepší a co horší? Děkuji za odpověď, přeji hodně zdaru a brzkou cestu mezi českou elitu... (mario – Plzeň)
„V Ostravě se mi moc líbí, co se týče hokeje – absolutně špička, co jsem mohl zatím poznat. Klub mi tady vychází se vším vstříc. Co se týká města, tak jsem si hodně rychle zvykl, nebudu to rozvádět (smích). A oproti Plzni co je tady jiného? Já s Plzní nemůžu moc srovnávat, protože v Plzni jsem šanci nedostal, takže nevím, jaké tam je zázemí Áčka; sice je pravda, že před třemi lety jsem tam absolvoval celou letní přípravu, ale na ledě jsem s nimi moc nepobyl. Nemůžu to nějak srovnávat. Každopádně se mi v Ostravě moc líbí a nebránil bych se tomu tady zůstat.“
Ahoj čajdo, co že jsi v Ostravě??? (xxx – Plzeň)
„Je to hokej, je to mé povolání, přišla taková nabídka, to se nedá odmítnout.“
Čau Čajdo, tak už se cítíš jako Ostravák?:) Jinak ať ti to tam šlape, zatím prý dobré jsem slyšel:) (Prochy – Plzeň)
„Já nemyslím, že bych mluvil jako Ostravák, cítím se pořád stejně. A daří se mi dobře, snad.“
Ahoj, kam až bys to chtěl dotáhnout ve své kariéře? Kdo je podle tebe nejlepší gólman ligy? (Aleš - SUM)
„Kam bych to chtěl dotáhnout? Já mám hodně cílů, spoustu snů, ale myslím si, že takovým velkým cílem by byla určitě extraliga. Tu bych si chtěl někdy vyzkoušet, jestli na to mám tu soutěž hrát, nebo ne. A co se týče brankáře, je spousta hodně dobrých gólmanů, viz Kuba Čech, který, ač na to že je mu 20 let, předvádí famózní výkony. Nevím, kdo je dobrý v soutěži, těžko říct – Kadaň má dobrého gólmana i Chomutov má dobrého gólmana.“
Ahoj Honzo, chci se zeptat, jak si rozumíš s ostatními v kabině a jaká tam panuje atmosféra (jestli vymýšlíte třeba i nějaké kulišárny pro zpestření:-))? A taky, zda dodržuješ před utkáním nějaké rituály nebo nosíš u sebe něco pro štěstí? Díky za odpovědi a přeju hodně úspěšných utkání v dresu naší SAREZY. (Roxburry – SHK Poruba/HC SAREZA)
„(smích) Já si myslím, že v kabině nemám, nebo aspoň o tom nevím, nějaký problém. Snažím se se všemi vycházet stejně. Je fakt, že ti kluci, se kterými jsme tady hodně táhli, už tady bohužel nejsou – Martin Janeček, Kamil Koláček, Roman Chatrnúch či Milan Baranyk, ale vymýšlíme, ale to se týká většinou jen večerů, což bych tady nerozváděl... Pro štěstí mám náramek, co mi dal brácha - máme oba stejný. Rituály – snažím se dodržovat každopádně životosprávu, před zápasem si hlavně večer odpočinout, pitný režim a klasika, co asi každý.“
Ahoj Honzo, jak se Ti líbí v Ostravě? A jak jsi vynaložil se svým volným časem v Ostravě, když jsi celkem daleko od Plzně a je to určitě něco jiného. (Zuzka :) )
„V Ostravě se mi líbí moc, jak už jsem říkal. Jak jsem vynaložil se svým volným časem? Ze začátku jsme chodili na samé kávičky a podobně, potom trávím čas v Shopping parku, taky si čtu a chtěl jsem se učit angličtinu, ale k té jsem se lehce nedokopal. Život oproti Plzni – je to jiné, jsem z domova, jsem pánem svého času, dělám si, co chci, nemusím být támhle a támhle. Abych pravdu řekl, tak mi to absolutně vyhovuje.“
Ahoj, co si myslíš o tom, že hraješ v první pětce s nejlepšími hráči Sarezy? (Honza – Sareza)
„Za prvé jsem si vědom toho, že hraji s asi tím nejlepším, co tady určitě je v Sareze. Kluci mi strašně moc dávají a za poslední zápasy cítím i na sobě, že si i daleko více s nimi věřím, že si toho více dovolím a jsem za to jedině rád, že jsem takovou šanci dostal, byť je to ke konci sezóny. Myslím si, že jsem na to i docela dlouho dřel, abych se někde takhle ukázal.“
Ahoj Honzo, jak jsi se dostal z Plzně do Sarezy a co sis o tom angažmá před sezónou myslel? (Michal – Sareza)
„Do sarezy jsem se dostal díky panu Čechovi, který mě oslovil na loňském MS „18“ v Plzni, kde jsem se byl podívat a společně s agentem jsme se domluvili na nějakém angažmá. A co jsem si myslel? Já po loňské takové zvláštní sezóně, kdy jsem nedostal vízum do Ameriky, která byla hodně taková špatná nebo zvláštní, tak jsem si říkal, že horší už to být nemůže a já jsem to bral jako výzvu. Každopádně jsou to chlapi, je to jiný hokej. Budu poprvé pořádně od rodiny venku.“
