Když se vyvarujeme individuálních chyb, můžeme porazit kohokoliv, konstatuje Michal Holuša

Lukáš Bajgar, 06.12.2012

Porubští hráči jakoby si oblíbili Valašsko a také druhou várku vložených utkání tráví ve společnosti svébytných horalů. Zatímco zápasy s Valašským Meziříčím byly de facto jednoznačnou záležitostí, dají se utkání se Vsetínem považovat za nesmírně náročné – zvlášť když si zelenožlutí z posledních sedmi vzájemných klání nechali hned osmnáct bodů. První prosincová středa krom zkoušky sirén přinesla také tříbodový skalp Poruby, o který se vítěznou trefou do černého postaral Michal Holuša, jenž uzavřel skóre na 3:2.

„Zápas se vyvíjel stejně jako ve Vsetíně, vedli jsme dva nula, ale díky individuálním chybám jsme rychle o vedení přišli,“ srovnává porubský štírek středeční a nedávné sobotní utkání. V obou se porubští hráči dostali do dvoubrankového vedení – a v obou bylo skóre záhy srovnáno urputnou vsetínskou mašinérií. „Dnes jsme ale utkání ubránili a dotáhli do vítězného konce,“ těší útočníka.

I přes vítězství za tři body zůstává hráč se čtyřiadvacítkou na zádech pevně na zemi. Tým se pohybuje v nebezpečném pásmu okolo poslední postupové příčky do vyřazovacích bojů a každé další zaváhání může stát opravdu hodně. „Zatím se nemůžeme vyvarovat hrubých individuálních chyb, často nehrajeme zodpovědně a zkušení soupeři pak využijí kdejakého zaváhání. Musíme hrát ze zabezpečené obrany, nemůžeme očekávat střelecké hody – tak jak jsou zvyklí například fanoušci Havířova, kteří vidí pět šest branek zápas co zápas.“

Michal Holuša, i přes krátký výčet pravd, který si vyslechla od trenéra určitě celá kabina nesčetněkrát, hledá jen pozitiva a pokračuje: „A jestli se vyhneme faulům a vyvarujeme již zmíněných individuálních chyb, můžeme porazit kohokoliv.“ Sám šel příkladem a svou trefou ze závěrečné tercie zařídil zlatem vážené body do druholigové tabulky. „Branka mě určitě těší. Šli jsme na buly, chtěl jsem dostat puk na Lukáše Hruzíka. To se povedlo, Lukáš vypálil, já chtěl změnit směr střely. No – a na toto je už každý brankář krátký,“ usmívá se šťastný střelec, nyní již čtrnáctibodový (4+10).

Hra HC RT TORAX Poruba 2011 se postupně zlepšuje a získává na řádu. Hrstku zkušených borců doplňuje dravé mládí, jež má teprve vše před sebou, dokáže Michal Holuša nalézt paralelu mezi Porubou a loňskou Karvinou, tedy mančafty, za něž si sám odehrál mistrovská utkání? „Myslím si, že to nejde srovnat. Karviná měla zkušený tým, nemusím snad představovat Davida Moravce a jiné extraligou ostřílené borce. A takových tam měli čtyři pětky, a já byl skoro nejmladší. V Porubě hraje spousta mladých kluků, vidím ale obrovský kus práce.“ Nelze tedy než popřát Michalovi – a i celému týmu –, aby navázal na vítězství dalšími vyválčenými body.