Hokejovou Ostravu dobyli i páťáci, v odvetě Vítkovicím prohru vrátili
Do zápasu jsme nastoupili s kompletními třemi lajnami a gólmanem Marianem Münchem v bráně. Utkání bylo premiérové pro dvě nové týmové posily z Polska – hráče Krzystofa a Kaspra Maciasovy. Hned od první minuty zápasu kluci začali poctivě plnit úkoly, které jim trenér v šatně tloukl do hlavy. Až na pár jednotlivců celý tým fungoval jako stroj a také díky tomu jsme po šťastné střele Šimona Bialeho vedli už ve třetí minutě 1:0. Tímto výsledkem skončila i celá první třetina. Poměr střel na branku vyzněl po první třetině lépe pro vítkovické hráče a to 8:5, nicméně náš gólman dokázal udržet čisté konto.
Do druhé třetiny jsme již nastoupili oslabeni o Václava Přečka a Matěje Kaletu, s jejichž výkonem nebyl trenér spokojen a na svou další příležitost čekali na lavičce. Začátek druhé třetiny se nám vydařil. Vítkovičtí hráči se ještě nestačili ani pořádně zorientovat, když jsme v čase 20:27 díky střele Daniela Skály vedli už 2:0. Celá třetina pak probíhala v duchu boje o každý metr ledu. Vítkovice se snažily o zkorigování výsledku a my společně s gólmanem odolávali jejich náporu. Zejména mladý Pavelec byl zřejmě nejnebezpečnějším vítkovickým hráčem a i díky jeho velkému přispění si mohl náš brankář připsat na konci druhé dvacetiminutovky dalších devět úspěšných zákroků. Do kabin jsme tak šli s náskokem dvou gólů, ale pro ty, kdo hokej sledují, to nebyl náskok zaručující vítězství.
Proto hned v kabině trenér všem hráčům oznámil, že kdo nebude v poslední třetině „gumovat“, tak zápas nedohraje. Že na ledě potřebujeme hráče, kteří tam nechají všechno, protože jedině to je cesta za vítězstvím. Do třetí třetiny jsme tak nastoupili s vědomím, že pokud na ledě nenecháme vše, může utkání dopadnout všelijak. Nicméně hra na ledě v prvních minutách třetí třetiny vůbec neodrážela styl hry, který jsme si v šatně nastínili. A to vedlo samozřejmě k tomu, že se Vítkovicím ve 45. minutě podařilo snížit bývalým hráčem RT Toraxu Ondřejem Becherem.
Tato situace vedla trenéra k tomu, že hru cca 12 minut před koncem stáhl sestavu na pouhé dvě lajny a nechal tak sedět i opory týmu Jakuba Macha a Davida Wawrzkiewicze. Zbylé torzo týmu pak chodila na led ob jedno střídání a na klucích byla vidět už silná únava a ubývající síly. Nicméně, a možná právě díky tomuto trenérskému tahu, jsme dokázali toto utkání dotáhnout do vítězného konce. Další sobotu 10. ledna budeme hosty na ledě HK Šumperk, dalšího silného soupeře této skupiny, tak ať se nám zase daří jako v uplynulém víkendu.
