Duel Iláše s Krumpochem skončil nerozhodně
„Dnes mohly vyhrát oba týmy, bohužel my získali jen jeden bod. Škoda našeho vyloučení ke konci utkání, to bylo asi rozhodující,“ smutně přikyvuje David Iláš nad ziskem druhého bodu ze čtyř odehraných kol pro Slezan Opava. „Dnes jsme měli určitě vyhrát, hrálo se doma a navíc si myslím, že Valašské Meziříčí patří mezi kandidáty na umístění ve spodní části tabulky,“ pokračuje mladý gólman, jenž nejedním bravurním zákrokem především v samotném závěru hry podržel své spoluhráče a nenechal uzmout Bobry tři body.
„Nevím, co jsme jako nováček mohli čekat. Hodonín je těžký soupeř, kdežto pro vítězství v Karviné jsme mohli udělat více, měli jsme více herní převahy,“ vrací se k předchozím zápasům a především pak k remíze s Karvinou, která prozatím bez svého elitního střelce Vladimíra Luky hledá svou novou tvář. „Myslím si, že máme mladý tým a že čím více bude hrát pospolu, tím bude naše výkonnost vzrůstat,“ pevně věří a znovu smutně dodává: „Individuální chyby nás dnes stály tři body.“ V ligovém ročníku 2006/2007 se jakožto náhradník nadějného vítkovického juniorského brankáře Tomáše Vošvrdy rozhodl opustit jeden ostravský celek a přesunout se do druhého, Sarezy. Tam se uvedl v extralize juniorů na výbornou a dostal příležitost ukázat svůj um také v áčku a s procentuální úspěšností přes 95% v pěti utkáních rozhodně nezklamal. V letní přípravě se však do základní sestavy neprobojoval a tak zkouší štěstí ve slezském celku. „Určitě ale myslím výše, chtěl bych se dostat do Sarezy, na Vítkovice zatím nemyslím, tam je těžké se dostat,“ dodává.
Ilášův protějšek Michal Krumpoch také pomohl svým výkonem k zisku alespoň bodu pro v zápase v bílém oděné Valachy. „Podle vývoje zápasu můžeme být rádi za ten bod. Vedli jsme jedna nula, byla chyba, že jsme během půlminuty dostali vyrovnávací gól. Hrálo se pak nahoru dolů. Když jsme ale prohrávali 3:2, musím nakonec děkovat za zlatý bod. Ale chtěli jsme určitě tři,“ stejně jako opavský muž v masce lituje ztráty dvou bodů, což jen potvrzuje, jak vyrovnaný to byl souboj. „V prodloužení to už bylo hop nebo trop, i kdybychom prohráli, nic by se nestalo,“ kvituje otázku ohledně mnoha šancí v nastavené pětiminutovce, kdy jen famózní zákroky brankářů rozhodly o nakonec spravedlivé dělbě bodů.
Valašské Meziřící se po loňské účasti ve vyřazovacích bojích prozatím spíše trápí, nebýt divoké přestřelky 12:3, kterou odnesla Orlová, byl by remízový bod z Opavy teprve první. „Určitě jsme chtěli více, ale zápasy v Kroměříži a v Novém Jičíně se nám vůbec nepovedly ve hře dozadu. Byly hodně nepovedené z naší strany,“ rekapituluje dosavadní zápasy. Oživením hry Bobrů je také příchod prvoligových hráčů z Havířova Jiřího Krisla a Lukáše Zientka: „Určitě, oba kluci z Havířova jsou velkými posilami a doufám, že naše výkonnost půjde jen a jen nahoru.“ Michal Krumpoch si po roční přestávce, zaviněné zraněním a rehabilitací, přeje, aby jeho celek zamířil do play-off, k tomu by měl již stoprocentně pomoci: „Musím zaklepat, koleno drží. Udělal jsem hodně dobře, že jsem vloni poslední dva měsíce víceméně jen trénoval a že jsem do zápasu nešel,“ spokojeně dodává na závěr.
Novou tváří v opavském dresu je také talentovaný útočník Petr Tejkl, syn obránce, jehož ve Slezanu není potřeba příliš představovat. Předešlý rok strávil v juniorce Ostravy, kde vyhrál v kanadském bodování. V zápase s Bobry se moc do hry nedostal. „Bod je pro nás moc důležitý, protože máme mladé mužstvo a každý bod bude důležitý,“ opakuje Ilášova slova. „Hrálo se nahoru a dolů, to rozhodlo o remíze. Je to škoda, prohrávali jsme jedna nula a během chvilinky vyrovnali, navíc jsme pak dvakrát vedli,“ připomíná průběh zápasu, v němž Valašské Meziříčí uzmulo remízový bod až minutu před závěrečnou sirénou základní hrací doby.“ A jaké má Petr Tejkl ambice? „Chtěl bych se nejdříve probojovat do sestavy tady v Opavě, abych hrál celé zápasy. Poté bych rád skočil do první ligy a možná i výš, ale vše postupně,“ uzavírá.
Michal Krumpoch v akci
David Iláš
Kapitán Valašského Meziříčí a kdysi zadák Sarezy Rostislav Zrník
Petr Tejkl
Jan Matějný, v Sareze hrával s 11 na zádech
