Chtěl jsem napodobit Ovečkina, prozrazuje David Zachar
| STATISTIKY & FAKTA: DAVID ZACHAR #78 | |||||||
| Věk: 25 let, narozen 28. dubna 1991 Výška: 185 cm Váha: 90 kg Post: útočník, hokejku drží nalevo Mateřský klub: LHK Jestřábi Prostějov Další kluby: SVG Burgkirchen (2008-2010), HC Olomouc (2010-2011) Úspěchy: účast na univerziádě (2015, 2017), 3. místo II. liga (2014, 2015) |  | ||||||
Sobotní šlágr mezi druhou Porubou a prvním Vsetínem ještě ani pořádně nezačal a už museli hráči do kabin. Domácí příznivci totiž zaházeli ledovou plochu konfetami a hlavní sudí nařídil z důvodu bezpečnosti hráčů znovu upravit led pomocí rolby. Úvodní buly se tak díky tomuto incidentu posunulo o téměř dvacet minut. „Tohle se občas stává. Určitě by bylo ale lepší, kdybychom začali na čas a ne až po čtyřiceti minutách od rozbruslení. Možná by si fanoušci mohli příště počkat jen na to, až na ledě nebude voda. Pak by alespoň ta páska k ledu nepřimrzla a nebylo by nutné takové zdržení,“ komentuje netradiční úvod šlágru lídr kanadského bodování porubského celku.
Sám David Zachar se na konci první třetiny dostal do obrovské šance, po jeho zakončení polovina stadionu dokonce aplaudovala radostí, houkala navíc i siréna. „Vůbec nevím, proč diváci slavili a ani proč siréna houkala, protože to byla jen tyčka, pak se normálně hrálo dále. Nebyl ani žádný důvod nějak diskutovat s rozhodčími, gól to nebyl,“ přibližuje akci z devatenácté minuty, po které Petru Hromadovi spadl velký kámen ze srdce.
PORUBŠTÍ SROVNALI DVĚMA GÓLY V ÚPLNÉM ZÁVĚRU, VALAŠI ROZHODLI AŽ V PRODLOUŽENÍ »
Valaši otevřeli skóre až ve druhé třetině, a když v 54. minutě zvýšil na průběžných 2:0 pro Vsetín Radim Kucharczyk bylo málem hotovo. „Je pravda, že to nebyly žádné pěkné branky, my pak dali mnohem hezčí,“ směje se David Zachar, jenž minutu po druhém vsetínském zásahu snížil a vykřesal pro svůj tým o něco větší naději na bodový zisk. „Předtím jsem nedal vyloženou šanci do prázdné branky, tak jsem pak spíše již ze zoufalosti hodil puk gólmanovi na záda. Koukal jsem párkrát totiž na NHL a tam takové branky padají běžně, takže jsem to chtěl také zkusit,“ culí se kanonýr, jemuž byl pro kontaktní gól domácího výběru vzorem Alexandr Ovečkin.
Závěr třetí třetiny vyloženě patřil Porubským. Už o 103 sekund později byl autor doposud jediného domácího gólu hlavním strůjcem také trefy druhé. „Byly asi dvě minuty do konce, tak jsem nahrával a hlavně doufal, že tak jeden nebo dva z našich hráčů budou na správném místě a nějak to tam doklepou. Byly to ale branky se štěstím, naštěstí se ten tlak do branky vyplatil,“ přiznává David Zachar, který nakonec mohl ještě v řádné hrací době rozhodnout v oslabení a pořádně tak zmrazit početný tábor hostujících fanoušků.
„Byla to pěkná šance. Chtěl jsem to dávat mezi nohy, ale nevyšlo to, tak doufám, že tu smůlu jsem si už vybral a napadá to tam v playoff,“ věří. Zápas tak dospěl až do prodloužení, kde měli nejprve Ostravané o jednoho muže méně, při srovnání počtu na ledě však přišla vsetínská chvíle. Dominik Rudl se nešťastně srazil mezi kruhy s vyjetým Jakubem Čechem, čehož využil Tomáš Vávra a poslal kotouč do odkryté branky. „Tu chybu, která se tam stala, jsem neviděl. Jestli se tam srazil gólman s obráncem, tak to by se asi stávat nemělo, nicméně tu smůlu jsme si snad vybrali a v playoff už se to nestane. Tam už vyhrajeme my,“ hlásí odhodlaně.
Ani páté vzájemné měření sil tak nepotvrdilo fakt, že mezi těmito dvěma celky je v tabulce propastný rozdíl již jednatřiceti bodů. „Myslím si, že jsme odehráli parádní zápas, který byl vyrovnaný po celých šedesát minut. I když jsme prohrávali 0:2, tak určitě jsme byli Vsetínu naprosto rovnocenným soupeřem,“ ví pětadvacetiletý útočník. „Všichni si přejeme, abychom na sebe v playoff narazili. Hlavně zápasy u nich budou parádní, protože atmosféra je na Lapači neskutečná,“ ví kanonýr, který by rád prolomil semifinálové prokletí a poprvé s Porubou proklouzl do vytouženého druholigového finále. „Vzájemné zápasy jsou určitě vyrovnané, nicméně možná máme menší nevýhodu v tom, že nemáme tak zkušený a vyrovnaný kádr, jelikož bojujeme s věcmi, se kterými bychom bojovat až tak neměli,“ uzavírá.
