V závěrečné kvalifikační bitvě zažili premiérové starty ve starším dorostu Marek Maček s Jakubem Gelnarem
Trenér Miroslav Bahník mu dal šanci od začátku mače. „První třetinu jsem se ve třetí pětce střídal s Pavlem Pobutou, takže jsem si zahrál zhruba co pět minut. Od druhé třetiny jsme hráli na dvě pětky a trenér mi řekl, že budu hrát v první lajně s Kaletou a Palkovičem. Byl jsem moc překvapený,“ zářil spokojeností.
I přes první start, navíc v tak důležitém utkání, se určitě své šance nezalekl a předvedl svůj slušný standart. Přesto si musel zvykat na trošku odlišný styl hokeje. „Hráči byli určitě větší a o něco rychlejší, jinak se to podle mě o moc nelišilo od zápasů mladšího dorostu,“ porovnal rozdíly mezi dvěma soutěžemi, které letos okusil.
Druhým hráčem, který vůbec poprvé ve své krátké hokejové kariéře okusil kategorii staršího dorostu, byl brankář Marek Maček.
Marku, jak bys zhodnotil utkání v Kladně a v čem vidíš hlavní příčiny porážky?
Jednou z nejdůležitějších věcí rozhodně bylo, že jsme do Kladna nejeli už o den dřive. Vstávali jsme brzo ráno a kluci byli unavení a projevilo se to i v zápase. Na začátku jsme sice měli hned jednu velkou šanci, ale poté nás Kladno jednoznačně přehrálo. Všechny šance, které si vytvořili, dokázali proměnit a za stavu 4:0 po první třetině už se s tím nedalo skoro nic dělat.
V tak důležitém utkání jsi odchytal sedmatřicet minut, počítal jsi vůbec s tím, že by ses mohl do branky dostat?
Po první třetině jsem se za stavu 4:0 bavil s brankářem Dominikem Hlavinou a říkal mi, že jakmile dostane ještě jeden gól, jdu do branky já. Takže vlastně když jsme dostali gól ve třetí minutě druhé třetiny, tak už jsem si bral svou hůl a jel do branky. Ale samozřejmě před zápasem by mě to ani nenapadlo.
Samozřejmě díky za pochvalu. Chytalo se mi dobře, protože jsem šel do branky za stavu 5:0 a zápas byl skoro rozhodnutý, takže jsem nebyl ani nějak moc nervózní. Prostě jsem se snažil podat co nejlepší vykon. Co se štěstí týče, myslím si, že bez něj by to nešlo.
Důležité utkání o extraligu staršího dorostu bylo určitě jiné než zápasy nejvyšší soutěže mladších dorostenců. V čem vidíš největší rozdíly?
Rozdíl byl hlavně v tom, že se to mnohem více řezalo a celkově hra byla mnohem rychlejší než ta, na kterou jsem zvyklý. Hráči mají mnohem méně šancí v zápase dát gól, takže se skoro všechny větší šance proměňují. Ten rozdíl tam určitě je, ale ne zase tak moc velký.
Byl jsi letos jedničkou v mladším dorostu, v pozici dvojky sis vyzkoušel i několik utkání v juniorce a starším dorostu, takže sezónu určitě považuješ za úspěšnou...
S touto sezónou jsem celkem spokojen, i když jsme v mladším dorostu měli na lepší umístění než je sedmé místo, ale nicméně si za to můžeme sami, hodně zápasů jsme měli hodně dobře rozehraných a pak jsme nezvládli závěr utkání. No a mé výkony byly někdy dobré, ale někdy jsem zase nepodržel. To, že jsem byl jako dvojka u juniorky a u staršího dorostu, mi určitě dalo nějaké nové zkušenosti, ale byl jsem dvojkou jenom v případě, kdy nějaký brankář byl zraněný nebo nemocný.
