Zvedl jsem hlavu, a tam mlha! Vladimír Svačina barvitě popisuje svou první branku za RT TORAX

Zvedl jsem hlavu, a tam mlha! Vladimír Svačina barvitě popisuje svou první branku za RT TORAX

Lukáš Bajgar, 30.08.2019
Sotva se v médiích objevila informace, že Vladimír Svačina trénuje s Porubou, bylo z toho u fanoušků okamžité pozdvižení. Úřadující mistr české extraligy nakonec s místním celkem podepsal smlouvu a již tři zápasy diváky na ledě baví. Gólově se prosadil až proti soupeři z Chance ligy, hodinu cesty vzdálenému Přerovu. „Už jsem si říkal, že se ze mě stává nahrávač,“ bere s nadhledem útočná akvizice.

Po dvou minimálně výsledkově snadných utkáních (Dubnica 6:1, Újpešť 6:0) přišlo na řadu těžké utkání proti nepříjemnému Přerovu, jaké bylo utkání?
„Pro mě ty dva zápasy nebyly moc lehké, protože první utkání jsou vždy strašně těžké. Proti Přerovu šlo vidět, že to byl úplně jiný level: bruslilo se, dohrávalo se. Myslím si, že jsme se s tím popasovali dobře a zaslouženě vyhráli.“

Konečně branka, navíc snad ze třiceti metrů do prázdné, jak těžké bylo se na tu vzdálenost trefit?
„Už jsem si říkal, že se ze mě stal nahrávač, v zápase zase nahrávka, a pak gól do prázdné. Věřil jsem si, akorát mě překvapilo, že jak jsem zvedl hlavu, tak tam byla mlha. Branka moc nebyla vidět, ale člověk tak nějak ví, kde je střed hřiště. Vystřelil jsem tam a hned bylo vidět, že puk letí do brány.“

Spoluhráči vám okamžitě předávali puk, ale pro vás to nebyla první branka za Porubu… Ta první byla už v roce 2006 na ledě Hradce Králové.
„No, jasně. Klukům jsem říkal, že jsem dal na Sareze gól, ale říkali, že klub už dávno není Sareza, ale RT TORAX. Takže novinka, že to mám za tisíc.“

A v nájezdové show jste předvedl jistojistě nejkrásnější proměněný nájezd večera, jedná se o nacvičenou variantu?
„Mám více variant, chtěl jsem střelit pod vyrážečku, protože led není moc dobrý na konci zápasu na nájezdy. Gólman mi to vykryl, tak jsem udělal jednu z variant, že ho takhle potáhnu a gólmanovi už nezbývá nic jiného, než že spadne. A trefil jsem to nahoru do víka, gól se musel líbit, byl to pěkný nájezd.“

S Porubou už nějaký ten týden trénujete, nyní už máte tři zápasy v nohou, lze odhadnout síla týmu v porovnání s ligou?
„Těžko říct, první liga je extrémně náročná soutěž, protože všichni lítají. Většinou ji hrají mladí kluci, je to strašně náročné na fyzičku. Byl to náš první zápas proti prvoligovému soupeři, jsme rádi, že jsme v Přerově vyhráli, věřím, že se tam nevyhrává lehce.“

Jaký je pro vás vůbec návrat do Poruby po těch letech? Změnilo se vůbec něco, nebo vše při „starém“?
„Já si to užívám. Na první pohled se změnilo… Máme v šatně televizi, jinak nic. Měl jsem to v Porubě vždy rád, i hala je super, podmínky a vše máme excelentní. Jsem rád, že mi umožnili se s Porubou připravovat a i hrát zápasy. A hlavně (pozn. red. Kolem Vladimíra Svačina právě z legrace lamentoval Petr Kanko) být s Kaňourem v jednom týmu. Vytvořila se v Porubě super parta, je fakt pohoda.“

Otázka na závěr je spíše teoretická, ale jak se vám jeví nový model soutěže, kdy namísto tvrdých bojů o playoff do poslední chvíle, má už osmička celků od prosince jistotu, bude o to náročnější právě vstup do soutěže?
„Popravdě jsem ani nevěděl, že se něco takového změnilo. Komu uteče začátek soutěže, tak ví, že je v háji. Nesmí nám utéct, stát se může cokoliv, ale každý zápas je strašně důležitý. Ale je i dobře, že se soutěž rozdělí od poloviny, vrchní týmy budou hrát spolu a budou mít spoustu kvalitních zápasů. My musíme udělat vše proto, abychom se tam dostali, myslím, že letos budeme mít hodně silný tým.“