Zpátky do minulosti: Pohled do porubské hokejové historie ve válečném období

Zpátky do minulosti: Pohled do porubské hokejové historie ve válečném období

Redakce, 17.07.2013
Do Ostravy, respektive severní Moravy a Slezska, zavály chladné kanadské zimy hokej ve 20. letech 20. století. Pevný řád dostala liga až roku 1931 ustanovením Slezské župy hokejové, jejímž předsedou se stal Jaroslav Zábrodský. Od té doby se každoročně, vyjma válečných let a nepříznivých zim, konaly mistrovství SŽH. Do Poruby u Svinova se hokej dostal v zimě 1931. Tehdy si parta nadšenců s vlastnoručně vyrobenými holemi nazula prvně brusle, pakliže je měla, a s tenisovým míčkem místo dnešního puku objevovala taje pro ně nové zábavy.

V lednu 1933 mládenci z Poruby utvořili „mančaft“ a vyjednali si první „hokejový zápas“ se sousedními Třebovicemi (2:7). Hlavním organizátorem tohoto dění v Porubě byl student Jaroslav Blažej, syn majitele továrny na nábytek, v jehož stolařských dílnách byla zhotovena hrabadla na sníh, hokejky, první hokejové branky a tajně „zapůjčeno“ také řezivo na mantinely. Za Porubu nastoupil v brance Bohuslav Vajda, v obraně hrál Otakar Dědoch a František Chvíla, v útoku Adolf Sladký, Jaroslav Blažej, Vilém Knop a Rudolf Raška. Nejen tímto, ale i následnými zápasy zapustil hokej natrvalo v Porubě své kořeny.

Soupeři ve 30. letech minulého století pocházeli nejvíce z okolních obcí Klimkovic, Polanky, Pustkovce, Svinova a Ostravy. Střediskem všeho dění se stala zemědělská usedlost pana Malíka, jehož synové Antonín, Maxmilián a Karel se stali také členy hokejového klubu. Tým v dalších letech posílili bratři Jaroslav a Zdeněk Klosovi, Ludvík Dědoch, Josef Brandstetter, Josef Karas a Zdeněk Malík. V období okupace naší země německými fašisty (1939 – 1945) byla sice organizovaná činnost Čechům zakázána, ale „neorganizovaným“ mužstvům místní policie tolerovala přátelská utkání a občas i hokejové turnaje.

Tyto turnaje, na které Porubští zvali ve 40. letech kromě místních i rivaly z Opavska (Hradec u Opavy, Litultovice a Uhlířov), se staly zpravidla kořistí pořadatelů turnaje a tým si velice rychle vysloužil uznání soupeřů z širého okolí. Mužstvo, jemuž dělal vedoucího pan Jaroslav Hrbáč a k němuž se přidali v průběhu okupace hráči Boris Benš, Bohumil Blokša a František Hruzík, absolvovalo turnaje nejčastěji v sestavě: brankář Zdeněk Malík, obránci Josef Karas a Karel Malík, útočníci Maxmilián Malík, Adolf Sladký, Boris Benš, Josef Brandstetter, Zdeněk Klos a Bohumil Blokša.

Po osvobození Československa od německých okupantů zůstal porubský hokej jeden rok „ležet ladem“. Hráčům nastaly jiné starosti a hokej musel ustoupit do pozadí. Bylo především třeba pomáhat při odstraňování následků ničivé války, navíc většina hráčů musela nastoupit základní vojenskou službu a tak první zimu po osvobození zůstala Poruba bez hokeje.

Na jaře 1946 začali bývalí hokejisté vážně uvažovat o založení řádného hokejového klubu v Porubě. A ještě tentýž rok dne 10. listopadu byl skutečně založen hokejový klub SK Poruba. To vše na schůzi sportovního klubu za přítomnosti jeho 17 členů a jiných hokejových příznivců. Základem mužstva se stali hráči: Benš Boris, Blokša Bohumil, Karas Josef, Malík Karel, Malík Maxmilián, Malík Miroslav, Malík Zdeněk, Sladký Adolf a Vajda Rudolf.

SK Poruba sehrál 25. prosince 1946 na vlastním hřišti před 200 diváky přátelské utkání proti SK Stadion Vítkovice a zvítězil 10:1. První mistrovské utkání ve III. třídě Slezské župy hokejové odehrál o den později proti SK Moravské Ostravě a jednoznačně zvítězil 9:0. Tým proplul soutěží jako ryba ve vodě a v lednu se radoval ze zisku mistrovského titulu III. třídy SŽH. V poválečných letech to byl především mlynář Antonín Klos, který poskytoval porubským hokejistům „technické zázemí“ včetně vlastního domu a neúnavně podporoval oddíl.

V roce 1948 došlo celorepublikově ke sjednocení tělovýchovy a hokejový klub SK Poruba byl začleněn do TJ Sokol Poruba a přejmenován na Sokol Poruba. Hokejisté v této sezoně díky lepšímu rozdílu branek postoupili do I. třídy a také, poprvé ve své historii, sehráli dne 27. října 1949 hokejové utkání na umělém ledě Ostravského zimního stadionu. Stalo se tak v hokejovém utkání o pohár primátora města Ostravy Josefa Kotase. Počínali si velice úspěšně, když ze 16 mužstev obsadili v turnaji po čtyřech odehraných kolech 3. místo za hráči Vítkovických železáren a mužstvem Železničářů Ostrava. Sokol Poruba v následujících letech vybojoval krajský přebor a neúspěšně bojoval o divizi.

VÝZVA: Pokud máte doma ve skříni, v rodinném albu či například na stěně nějaké fotografie z jakékoliv etapy klubové historie, případně bulletiny, kroniky (školní), vstupenky, dresy, novinové články, výsledky či tabulky, případně cokoliv ve spojitosti s místním klubem – ať již HC Poruba, Sokol Poruba, Hutní Montáže Poruba, HK Poruba, SHK Poruba – ozvěte se nám. Předměty bychom si rádi nafotili či naskenovali do počítače a posléze by vám byly navráceny. Pomůžete tím zmapovat kompletní historii porubského hokeje. Předem děkujeme za vaši ochotu a vynaložený čas.

Kontakt: lukas.bajgar@email.cz