Zpátky do minulosti: Pohled do porubské hokejové historie v 50. až 70. letech
Vedení hokejového oddílu se po dohodě se Sokolem Poruba rozhodlo v roce 1953 požádat nově založenou DSO Tatran Poruba, provozující svoji činnost na sídlišti v Porubě, o začlenění do jejího svazku v přesvědčení, že zde nalezne porubský hokej především lepší finanční zázemí a pomoc s výstavbou nového kluziště. Bylo vybudováno nové kluziště v Porubě vsi, kde hokejisté Tatranu Poruba v následujících letech hráli v přeboru ostravského kraje. Z nově vybudovaného přírodního kluziště v Porubě u smyčky se příznivci ledního hokeje těšili pouze do konce sezony 1958 – 1959, kdy v rámci výstavby prodloužené dnešní ulice 17. listopadu, došlo k jeho likvidaci bez náhrady.
Nebylo kde hrát, hráči a funkcionáři byli nekoncepčními rozhodnutími znechuceni, část hráčů odchází do Baníku Ostrava, zbytek ukončil hokejovou činnost. Oddíl přestal fungovat a byl dán na tři roky do klidu. Kádr hokejového mužstva před ukončením jeho činnosti tvořili hráči: Balnar, Buček, ing. Klásek, A. Klos, Jiří Klos, Král, ing. Míka, Osladil, Porubski a Zdražila. Trenérem mužstva byl Adolf Sladký, hospodářem J. Hrbáč a tajemníkem Zdeněk Kozub.
S návrhem na obnovení činnosti oddílu ledního hokeje opět v rámci TJ Sokol Poruba přišli v roce 1962 členové výboru Sokola Ing. Leoš Klásek, Miroslav Král, Josef Langer, dále bývalí hráči ledního hokeje Mojmír Buček, Ing. Jiří Klos, ing. Antonín Mika, Jiří Osladil a příznivci hokeje Jaroslav Hrbáč, Josef Malchárek a Miloslav Matějka. Zároveň za pochodu začali budovat nový kádr mužstva, do něhož z celku končícího v sezoně 1959-1960 přešli pouze Mojmír Buček, Jaroslav Klásek, Miroslav Král, Ing. Mika a Radoslav Zdražila.
Pod trenérem Miloslavem Matějkou tým postoupil z okresního přeboru do krajské soutěže. Na „generálku“ nového kluziště 14.1.1964 si Sokol Poruba pozval hokejisty z Horního Benešova. O týden později 22.1.1964 bylo po slavnostním zahájení sehráno utkání I.A třídy v hokeji s Baníkem Ostrava B. V úspěšné sezoně 1964 – 1965 odehrál Sokol Poruba v I.A třídě 16 mistrovských utkání a vybojoval si právo hrát kvalifikaci o postup do krajského přeboru. V ní uspěl s Chronotechnou Šternberk. Postup do krajského přeboru vybojovali hráči: Černík Sl., Gajdica, Hadámek, Juchelka J., ing. Klos, Král B., Král M., Langer, Lyčka, Matějka, ing. Mika, Samek, Seifried, Šimon, Tichý, Vejvoda a Zajac. Vedoucím mužstva byl Jaroslav Hrbáč, trenérem Miloslav Matějka a organizačním pracovníkem Jiří Osladil.
Tým hrával se střídavými úspěchy v krajském (oblastním) přeboru až do sezony 1967 – 1968, kdy sestoupil do I.A třídy. Po reorganizaci hokejových soutěží v roce 1969 se místní celek dostává zpátky do Oblastního přeboru. Pro tento ročník v Sokolu Poruba jsou charakteristické rozsáhlé změny v kádru mužstva, které opouští ing. Mika, dále ing. Klos a L. Tichý. Mužstvo bylo doplněno zkušenými hráči Duhanem, Machotkou, Najdkem, Petruchou, Slavíkem, Václavíkem a Výtiskem. Týmu se pod trenérem ing. Jiřím Klosem podařilo obsadit první místo a postoupit do kýžené divize.
Sokol Poruba načal sedmdesátá léta v divizi, skupiny F, kterou po pěti odehraných sezonách opouští a opět válčí v krajském přeboru severomoravského kraje. V sezoně 1976 – 1977 vyhrává opakovaně před Uničovskými strojírnami soutěž, ale na rozdíl od minulé sezony tentokrát slaví cenný úspěch v kvalifikaci o postup do II. ligy, když po domácí remíze 2:2 poráží na půdě Uherského Brodu domácí výběr 1:4.
Postup do II. ligy tehdejšího Československa znamenal pro klub jeden z největších úspěchů v historii. Když v 70. letech ukončil činnost významný hokejový oddíl Ostravska – Baník Ostrava, byl celek posílen i řadou jeho hráčů a do nové sezony se vstupovalo s tímto kádrem – Sálus, Krawczynski, Foldyna - Malík, Richtár, Hruzek, Chytil, Nábělek, Buchta, Hippmann, Dočkal, Miksa, Stříteský, Bárta, Černoch, Šmíd, Petrucha, Košina, Miklušák, Banot, Krupník, Ing. Fiala, trenéry byli Klanica Jaroslav a Seifried Alois, vedoucím týmu Hruzík Milan, předsedou oddílu Osladil Jiří. Sokolu ovšem sezona nevychází, ani příchod trenéra Zdeňka Šimona nepomáhá a s pouhými šesti výhrami a dvěma remízami z šestatřiceti zápasů soutěž na dlouhé roky opouští.
V roce 1978 se slučuje TJ Sokol Poruba s TJ Hutní montáže Ostrava a s tím zákonitě přichází další změna názvu klubu a na scéně se objevují Hutní montáže Ostrava, mezi fanoušky tolik oblíbené „Huťa Muťa“. Ty od samého počátku hrávaly v soutěži až na několik výjimek v horní polovině tabulky, ale aby postoupily výše, musely by konkurovat mnoha ambicióznějším celkům především z menších měst, ve kterých, na rozdíl od Poruby, již ve druhé polovině 60. let vyrostly zimní stadiony a kde byl také dostatek financí na hráčské posily. Kostru týmu tvořili především hráči Miksa, Malík Jan, Figala, Krawczynski, Král, Stříteský, Stařinský, Hippman, Kur, Miklušák, Mleko, Tvarůžka, Leksovský, Koběrský či Gulaši. Nelze nepřipomenout také předsedy oddílu: Januse, Seifrieda, Krále, Tomigu či Jurčeka.
VÝZVA: Pokud máte doma ve skříni, v rodinném albu či například na stěně nějaké fotografie z jakékoliv etapy klubové historie, případně bulletiny, kroniky (školní), vstupenky, dresy, novinové články, výsledky či tabulky, případně cokoliv ve spojitosti s místním klubem – ať již HC Poruba, Sokol Poruba, Hutní Montáže Poruba, HK Poruba, SHK Poruba – ozvěte se nám. Předměty bychom si rádi nafotili či naskenovali do počítače a posléze by vám byly navráceny. Pomůžete tím zmapovat kompletní historii porubského hokeje. Předem děkujeme za vaši ochotu a vynaložený čas.
Kontakt: lukas.bajgar@email.cz
