Osmé místo je posunem kupředu, jdeme postupně výš a výš, hodnotí Pavel Hinner
A-tým HC RT TORAX Poruba 2011
Začneme zřejmě od konce, aktuálním tématem je korona virus, který přerušil nejen předkolo playoff, ale následně ukončil celou soutěž... A to i za cenu odehraného utkání bez diváků (o němž se do poslední minuty nevědělo, kolik lidí vlastně do haly smí). Jak se zpětně díváte na rozhodnutí Českého hokeje a jak byste osobně celou situaci řešil vy?
„Tak v prvé řadě bych se chtěl omluvit všem našim fanouškům, kteří na druhé utkání předkola playoff s Jihlavou přišli a nebyli vpuštěni do haly. Informace se v průběhu dne měnily, nejprve přišla informace, že může být 100 diváků v hledišti a my na tuto zprávu reagovali prohlášením, že budou vpuštěni permanentkářům a volné vstupy. Následně pak přišla informace, že do počtu 100 osob se započítávají všichni zúčastnění (hráči, rozhodčí, box časomíry, pořadatelé, ledaři, atd.), tím byl počet sto osob naplněn a nikdo další nemohl být do haly vpuštěn. Byl to den plný rozporuplných informací a opatření. Chtěl bych poděkovat všem, kteří přišli a alespoň před halou nám vyjádřili podporu svým povzbuzováním, které hráči bezesporu vnímali. Celé utkání i přes neúčast diváků mělo náboj playoff a vysokou sportovní úroveň, bohužel, jak se následně ukázalo, bylo to utkání poslední.
Hned ve středu jsme pak měli v Praze aktiv všech účastníků playoff Chance ligy, kde jsme dlouze diskutovali o dalším osudu sezóny a většinově jsme rozhodli o ukončení sezóny a jednohlasně jsme odsouhlasili postup Českých Budějovic. Ve čtvrtek jsem pak vydal rozhodnutí o zrušení všech tréninků mládeže a následně Svaz ukončil i všechna utkání. Myslím si, že všechna tato opatření byla správná a přišla v pravý čas i vzhledem k následnému vývoji situace.“
Má toto rozhodnutí výrazný dopad na financování klubu?
„Samozřejmě, že lze očekávat finanční ztráty, jak budou velké a jaký dopad budou mít na chod klubu, bude odvislé od doby trvání nouzového stavu a vydaných opatření. Všichni naši partneři a sponzoři se snaží udržet chod svých firem a aktivit, aby celou situaci přečkali s co nejmenšími ztrátami. Samozřejmě my ta úsporná opatření zavedli také a snížili náklady na nezbytně nutné. Situaci nelze podceňovat, ale zároveň chci být optimistou a věřit, že se vše v nejbližší době vrátí do normálu a všichni budeme zase normálně fungovat.“
Nakonec se HC RT TORAX Poruba 2011 umístil na krásné osmé příčce, jak lze zhodnotit sezónu jako takovou?
„Samozřejmě osmé místo je zase posunem kupředu a každou sezónu jdeme postupně výš a výš, což lze hodnotit hodně pozitivně. Po úspěšném vstupu do sezóny si mnozí mysleli na vyšší mety, vždyť jsme skoro půl ročníku spolu s Budějovicemi vévodili průběžné tabulce. Já osobně myslel taky na lepší umístění a věřil jsem, že to v playoff vylepšíme, zvlášť když se nám rýsovalo v případě postupu čtvrtfinále s Přerovem, proti kterému se nám letos dařilo. Bohužel, už jsou to jenom spekulace – co by bylo, kdyby bylo. Spokojený bych byl s umístěním mezi šesti nejlepšími. Sezónu ale vnímám jako úspěšnou, každoroční posun kupředu je úspěch, až se ten směr obrátí, budeme moci mluvit o neúspěchu.“
První měsíce jednoznačně Poruba šokovala, a to i díky výkonům Vladimíra Svačiny, na toto období asi budete dlouho vzpomínat v dobrém, že? Jen tak se nestane, že by HC RT TORAX vládl tak dlouho I. lize...
„Je to tak, už příprava naznačila, že mužstvo má sílu. Všechno se sešlo tak, jak mělo, posílení kádru, kvalitní letní příprava, příprava na ledě, turnaj a přípravná utkání, vše si sedlo. Přišla i dohoda s Vláďou Svačinou a jeho nesporný podíl na úspěšném vstupu do sezóny. To vše se projevilo v mistrovských utkáních a ještě po 12. kole jsme tabulku vedli, a po 25. kole byli na druhém místě. Všichni nás brali jako jedny z favoritů soutěže a my byli plní optimismu. Skutečně se na toto období krásně vzpomíná, bylo to období plné hokejové radosti a úspěchu. Přál bych si a věřím, že na toto krásné období v nové sezóně navážeme.“
Odchod Vladimíra Svačiny (a pozdější příchod Romana Szturce) zpočátku ještě - možná setrvačností - tým nepoznamenal ve výrazném propadu výsledků, ale pak přišla zima a začaly se kupit porážky, jakou příčinu byste uvedl vy?
„Láďa byl rozdílovým hráčem a samozřejmě jeho absence byla cítit, hlavně v přesilových hrách. Hokej ale hraje dvacet hráčů, takže jeho odchod nevidím jako ten zásadní pro výsledkový propad. Uhráli jsme osmičku, možná došlo k přílišnému uspokojení a někteří si špatně vykládali, že cíl pro sezónu je splněn. Přišlo rozdělení mužstev a v osmičce lepších týmů už nebylo lehké utkání, přišly porážky a nebylo se na kom takzvaně chytit. Museli jsme si tím projít a bojovností z toho vybřednout, což bylo po sérii, kdy jsme z 21 utkání pouze třikrát plně bodovali, nesmírně těžké.“
A v novém roce přišla - stejně jako loni - obměna hlavního trenéra, ten se v médiích vyjádřil, že vůbec toto nečekal, jak těžce se klub rozhodoval pro změnu?
„Ta dlouhá série se samozřejmě podepsala na psychice hráčů, přestali si věřit a věci, které dříve plnili, a vycházely automaticky, se najednou nedařily a na mužstvo padla deka. Před Vánoci přišlo období mírného optimismu, když jsme vyhráli tři utkání. Všichni jsme si říkali, že jsme z toho venku a už bude zase lépe. Opak byl pravdou, přišlo období 11 porážek a my museli špatný vývoj řešit. Nejsem zastáncem výměn trenérů, zvláště když Miloš Holaň odvedl kus dobré práce a mužstvo kvalitně připravil. Musel přijít impuls a šel do kabiny, proto došlo ke změně na pozici trenéra. Vůbec to nebylo lehké období a pro nás všechny složité rozhodování, všichni se ptali, co se děje, co je příčinou, co za tím propadem výsledků stojí, sponzoři, partneři, všichni chtěli vidět zase vyhrávat. Museli jsme k tomuto nepopulárnímu kroku sáhnout.“
Jméno Františka Výborného netřeba představovat, byla to dobrá volba? A případně proč? Mohou se na něj fanoušci těšit i nadále?
„Tak, jak říkáte, pan Výborný je jeden z nejúspěšnějších trenérů českého hokeje a asi bychom jen těžko hledali lepší alternativu. Jsem rád, že jsme se dohodli i proto, že Franta tým dobře znal a mohl ho rychle zrehabilitovat. Jeho příchodem se začalo mužstvo uklidňovat a přicházely výhry a zlepšení. Mužstvo se postupně dostávalo do formy a věřím, že ta by vyvrcholila v playoff. Pan Výborný bude v klubu působit i nadále.“
Letošní model byl specifický tím, že už v polovině sezony si mohlo osm klubů pojistit minimálně předkolo playoff, zatímco druhá skupina - až na výjimky - hrála před špatnými návštěvami, s téměř nulovou motivací, byl tento model soutěže moudrý (ač nebyl zvolen většinou klubů!)? Co bude Poruba navrhovat pro příští ročník v tomto směru, a možná s lichým počtem klubů?
„Já osobně jsem byl pro tento model soutěže a to i z důvodu, že jsem věřil v účast v první osmičce. Těch 28 utkání ve skupině zaručovalo kvalitní soupeře a dobrá utkání, tím nechci říct, že druhá osmička neměla náboj nebo kvalitu, ale přeci jen ten rozdíl tam byl. Naopak negativní bylo to, že když přišla výsledková krize, jen těžce jste se na někom startovali, což kromě nás poznali i na Slavii nebo v Litoměřicích, které také prošly dlouhou sérii porážek. Jaký bude model pro příští sezónu, se zatím neví, a uvidíme, co nám současná „korona krize“ přinese a jak poznamená ekonomiku jednotlivých klubů. Myslím, že vzhledem k situaci je předčasné o tom hovořit, příští měsíce nám ukážou, co může nastat a jak to bude dál.“
Není základní ligová porce utkání na I. ligu už přeci jenom přemrštěná? Vzhledem k rozpočtu, počtu hráčů, zranění, odehrát téměř celou ligu režimem pondělí - středa - sobota, nebo se toto ekonomicky (návštěvami) naopak projevuje jako pozitivum?
„Ligová soutěž byla opravdu náročná, velký počet utkání v rychlém sledu, cestování, minimální možnost rehabilitace a tréninku, co do počtu utkání byla náročnější než extraliga. Myslím si, že všechny kluby a jejich hráči tuto pozici zvládli výborně a soutěž jako taková měla svou vysokou kvalitu. Jak byl tento model ekonomicky přínosem pro jednotlivá mužstva, neumím zhodnotit, pro nás, kteří nemáme návštěvnost nad tisíc diváků, určitě ne. S každým utkáním máte spojené náklady ať na dopravu a stravu při venkovních utkáních, tak náklady s pořádáním domácích utkání a to při nízké návštěvnosti nemáte šanci ze vstupného pokrýt. Je ale těžké najít model, který by vyhovoval všem, vždy bude někdo spokojený a jiný méně, je to ale profesionální soutěž a všichni se na ni musí po všech stránkách plně připravit.“
Poruba se premiérově zúčastnila také Visegráského poháru, kde putování uťala Nitra. Jak byste premiérovou účast zhodnotil, a bude se vám chtít svou účast zopakovat?
„Jsem rád, že si nás pořadatelé vybrali a jako jediný český zástupce se mohli tohoto dlouhodobého mezinárodního turnaje účastnit. Beru tuto účast i jako ohodnocení dobrých výsledků mužstva a prestiž klubu. Myslím si, že jsme dobře reprezentovali český hokej, město Ostrava a klub samotný. Vyhráli jsme základní skupinu a dostali se do semifinále, kde jsme prohráli po vyrovnaných utkáních s extraligovou Nitrou, loňským vítězem Visegrádského poháru a obsadili celkově třetí místo. Tento turnaj byl pro nás velice náročný, hlavně playoff turnaje a to vzhledem k časově náročnému programu naší ligy. Najít termíny utkání bylo složité, každý tým měl svůj program ligových soutěží a sjednotit termíny pro tato utkání bylo velice obtížné a mnohdy jsme odehráli tři utkání ve čtyřech dnech. I díky dobrým výsledkům už máme příslib účasti v příštím ročníku Visegrádského poháru, ale uvidíme, jestli se vůbec bude moci odehrát vzhledem k současné situaci.“
Fanoušky jistě bude zajímat, koho ze současného kádru si Poruba už pojistila pro další ročník, lze někoho prozradit již s předstihem?
„Samozřejmě víme, kde musíme posílit a koho bychom chtěli v kádru pro příští sezónu vidět a kým tým doplnit. V současné době jednáme s hráči, ale situace je složitá a nikdo neví, co vlastně bude, kdy se začne trénovat, kdy hrát a jaký ekonomický dopad to bude mít. Je však pozitivní, že většina oslovených hráčů chce za náš klub hrát. Je zatím předčasné hovořit o konkrétních jménech, ale věřím, že bude tým zase mít svou kvalitu a zajímavá jména.“
Mládež HC RT TORAX Poruba
Nyní bychom se krátce zaměřili na mládežnické týmy, extraligová juniorka svou účast v lize tak tak zachránila, jedná se pro vás spíše o zklamání, nebo o velkou školu pro talenty do budoucího ročníku? Krom Jiřího Brodka za A-tým letos žádný jiný junior svou šanci nedostal, je to dáno spíše jeho výjimečností v ročníku, nebo jen obecným přetlakem konkurence v áčku?
„Co se týče mužstva juniorů, bylo cílem se zachránit v extralize juniorů a vytvořit tak prostor pro další ročníky přicházející z dorostu v extralize juniorů. Dá se teda říci, že cíl se podařilo splnit, ale celkově spokojenost určitě není. Chodil jsem se celkem pravidelně dívat na utkání juniorů a snažil jsem se vytipovat hráče pro „A“ mužstvo. Mnohdy jsem se nestačil divit, co hráči extraligové juniorky předvádějí a s jakým zápalem hrají – nedalo se na to dívat. Ještě možná před pěti, šesti lety jsem se chodil s radostí dívat na juniory, hráli parádní hokej s bojovností a s nasazením, chtěli se prosadit. Dnes mi to někdy připadá, že je vlastně k hokeji musíme přemlouvat. Mají vytvořené ideální podmínky, kvalitní trenéry a přesto mi tam ta chuť se prosadit mnohdy chyběla. Jirka Brodek je jeden z hráčů, který byl trpělivý, pracovitý a věřil v to, co se mu říkalo. Hlavně v to, že nic neuspěchá a když bude poctivě pracovat, výsledky přijdou. Neodcházel za rádoby lepším, zůstal, pracoval a dnes je platným hráčem „A“ mužstva. Samozřejmě je to jen první krok a čeká ho ještě spousta práce a dřiny, aby se trvale zapracoval v „A“ mužstvu. Víte, dnes mě oslovuje spousta juniorů, kteří od nás dříve odešli, právě za tím rádoby lepším a dnes by chtěli šanci v „A“. Vždy dostanou přednost ti, kteří trénují u nás v klubu a odvádějí poctivou práci pro náš klub. Na tomto principu jsme vytvořili projekt „Perspektivní hráči do „A“ mužstva“.“
O osudu dorostenců není stále rozhodnuto, ač by se dle všeho zachránit měli, především vítězné tažení v novém roce muselo dělat radost, jak hodnotíte tedy extraligu dorostu?
„Extraliga dorostu byla nesmírně náročná soutěž s cílem snížit počet účastníků extraligy a to dost razantně o šest, za určitých okolností o osm účastníků. Trochu jsem postrádal koncepčnost tohoto opatření, spíše bych ho uvítal v kategorii juniorů a ne u mladých hráčů v dorosteneckém věku, kteří teprve dozrávají. Po utvoření dvanáctičlenné skupiny hrající o udržení se v extralize dorostu se mnohdy zápasy hrály jen na ty nejlepší hráče s jasným cílem vyhrát za každou cenu. Spousta zápasů byla za hranou regulérnosti, jen s jasným cílem záchrany. A tady postrádám jakoukoliv cílenost výchovy mladého hráče. Ale vraťme se k našemu dorostu, myslím si, že chlapci odváděli dobrou práci a v průběhu celé sezóny docházelo k jejich lepšící se výkonnosti směřující k záchraně soutěže, jsem přesvědčený, že by to chlapci zvládli. O osudu nedohrané soutěže rozhodne ČSLH. Já osobně bych uvítal extraligu dorostu ve starém osvědčeném modelu tří skupin o deseti účastnících s tím, že poslední automaticky padá. Ušetří se tím spousta peněz, chlapci nebudou tak často uvolňováni ze školy a hlavně dáte prostor více hráčům v jejich rozvoji. Toto razantní zúžení bych přenesl do kategorie juniorů, tam by to rozhodně nebylo na škodu.“
Mládežnické celky obecně mají silnější a slabší ročníky, myslíte si, že má HC RT TORAX Poruba v mládeži některé talenty, o nichž se už nyní dá říci, že bude o ně zájem mezi extraligovými příslušníky?
„Určitě, mládežnické celky jsou u nás na velmi dobré úrovni a je tady řada talentů, kteří mají obrovský potenciál. Bude záležet pouze na jejich pracovitosti a vůli, aby se víc a víc prosazovali a lepšili. Nechci jmenovitě říkat ten anebo onen, ale určitě je na čem stavět a je tady spousta potencionálních talentů. Druhou a podstatnou věcí je, aby rodiče nebyli netrpěliví a nepřenášeli tlak na děti a nechali to na trenérech, aby neměli pocit, že když v šesté třídě nehrají v jiném extraligovém klubu, nebudou z nich hokejisté.“
Během roku probíhá několik náborových akcí, dá se říci, že zájem o hokej v Porubě roste / klesá / je stálý? V čem musí Český hokej obecně zabrat, aby se z hokeje nestal opravdu sportem vyvolených, zatímco na fotbal či na florbal se tvoří zástupy dětí?
„Tak hlavně si myslím, že hokej není sportem vyvolených, dnes je dostupný pro každého. Sám mám vnučku, která chodí na tenis a gymnastiku a můžu odpovědně říci, že náklady má dcera daleko vyšší než rodiče na hokeji.
Pořádáme spoustu náborových akcí, a zájem o hokej roste. Někdy na přelomu ledna a února za mnou přišli trenéři přípravky s požadavkem, že potřebují na tréninky více kabin a více tréninkových hodin s odůvodněním, že mají na tréninku kolem 80 chlapců a děvčat. Šel jsem se na další trénink podívat a napočítal jsem 76 dětí na ledě. Takže nastaly příjemné starosti (najít prostor v rozpise pro zajištění tréninku a kabin). Teď to bude na nás, abychom vytvořili podmínky a děti v hokeji v co největším počtu udrželi. Já osobně se o budoucnost mládežnického hokeje v Porubě nebojím. Není moc klubů v republice, které mají v mládeži taková trenérská jména a kvalitu jakými jsou například Hadamczik, Moravec, Sršeň, Suchánek a další.“
Dotazy čtenářů
Jirka Lavický: Já bych chtěl v prvé řadě poděkovat za sezónu vedení i hráčům. Vedení za to, jak hospodaří a jaká jména se mu podařilo přivést do Poruby. DÍKY. A zároveň bych měl i dotaz. Bude se vedení ve spojení s marketingem snažit nalákat více lidí na tribuny? Tomuto hokeji by slušely návštěvy alespoň okolo 1500 - 2000 lidí. V hale je skvělá akustika, když se 100 lidí zapojí do fandění, bude se hráčům hned lépe hrát. Díky Jirka Lavický
„Děkuji za poděkování a ocenění sezóny. Je nesmírně těžké sestavit mužstvo tak, aby si vše sedlo, jak má a ještě se přitom vlézt do rozpočtu. Určitě nepatříme mezi top deset mužstev, co se týče výše ročního rozpočtu. Co se týče návštěvnosti fanoušků, je to problém, který neustále řešíme, snažíme se vymýšlet různé akce při utkáních, upoutávky na utkání, média a podobně. I když jsme hráli půl sezóny v popředí tabulky a přijížděli k nám zvuční soupeři, návštěvnost se moc nezvýšila. Je to velká škoda, určitě bychom rádi přivítali návštěvnost přes 1000 diváků, pomohlo by to hráčům i našemu rozpočtu. Budeme se určitě snažit dál tribuny naplnit ať dobrými výkony, tak promo akcemi i přes velkou konkurenci ostatních sportů.“
بافل مورافشيك: Mě by zajímaly cíle do příští sezóny a jestli stará varianta hrát Polskou Hokej Ligu je definitivně pohřbena?
„V současné době nejistoty, kdy nevíme, co náš čeká (začátek přípravy, začátek a model soutěže, atd.), se dá těžko hovořit o cílech pro příští sezónu. Samozřejmě chceme hrát opět dobrý hokej a posunout se zase o pár pater výše. Vše bude také záležet na tom, jak dlouho bude současná situace trvat a jak nás to ekonomicky zasáhne. V současné době pracujeme na posílení kádru, jednáme s hráči o smlouvách pro příští sezónu. Zodpovědně se bavíme o situaci, která nastala a o reálných možnostech, když se tato situace bude příliš protahovat. Co se týče účasti v Polské extralize, není to pro nás v současné době téma k jednání. Byli jsme už loni osloveni Polským svazem, zda bychom měli zájem v Polsku hrát, zájem nás potěšil, priorita je naše „Chance liga“ a úspěch v ní.“
Dominik Březný: Já bych měl dotaz, zda bude mít klub do budoucna ambice na extraligu nebo je spokojený s pozicí v 1.lize?
„Už letos po výborném začátku sezóny se množily dotazy, jestli chceme jít do extraligy, bylo to fajn a hezky se poslouchalo, nebylo to našim cílem. Chceme mužstvo stabilizovat, posílit úměrně k možnostem rozpočtu a hrát v popředí tabulky, pak se uvidí.“
Karel Růžička: Ano, je můj sen aby mé oblíbené kluby HC Vítkovice a RT TORAX Poruba měly zápasy proti sobě v extralize, což doufám, že Poruba má ambice?
„Jsem rád, že patříme mezi Vaše oblíbené kluby, děkuji. Je to i můj sen a sen mnoha fanoušků. Společně se nám možná podaří nebýt jen snílky.“
