Na to, že tam hrálo několik kluků z Třince, tak si myslím, že jsme odehráli kvalitní utkání, říká Jakub Čech
Sareza již osm zápasů v řadě nevyhrála, a tak není se čemu divit, že ostravský lodivod Jan Vavrečka se získaným bodem příliš spokojen být nemohl. „Úvod do utkání byl určitě nervózní. Na Prostějovu to bylo vidět, že ty body potřebuje více. Samozřejmě my nejsme spokojeni s jedním bodem. Dali jsme si závazek tady bodovat, ale podle vývoje toho zápasu si myslím, že jsme mohli mít body dva až tři. Byly tam nějaké šance, které jsme bohužel neproměnili.“ Zápas to byl určitě nesmírně vyrovnaný, ale šance domácích byly přece jen nebezpečnější a volaly více po gólu. Nebýt některých skvělých zákroků Jakuba Čecha, tak by Sareza asi odjížděla s prázdnou. Ale i Ostravští měli několik šancí, a to především ve druhé části, kdy vystřelili celkem dvacetkrát. „Tak jistě, měli jsme i v některých momentech štěstí. Ale každopádně my jsme dali první gól, který nebyl uznán a pak jsme dokonce dali tyčku, takže ty šance byly vyrovnané. V úplném závěru ještě vlastně Robert Najdek byl ve velké příležitosti, ale zase jsme nedali. Dneska to bylo utkání, kdy se body přiklonily na stranu Prostějova. Každopádně to byl zápas vyrovnaný. Obrovský problém dělala domácímu celku skvělá poziční hra, kterou Sareza praktikuje ve všech zápasech a tím je pro soupeře velmi nepříjemná. „Tímto způsobem se snažíme hrát pořád, ale dnes se na domácí stranu přidala ještě nervozita, kdy si puky dávali pozdě. My přijeli hrát jednoduchou hru s tečováním puků do středního pásma a při obranné činnosti jsme na domácí čekali ve středním pásmu, jelikož na nich byla jasně patrná právě ta nervozita a bylo jasné, že ve středním pásmu budou kotouče hodně ztrácet.“
Domácí trenér Radomír Kužílek nemohl být příliš s dvěma body spokojen především proto, že Prostějov teď potřebuje v závěrečných kolech bodovat v každém zápase za tři body, aby se vyhnul případné skupině o udržení první ligy. Hráčům to ale jakoby svazovalo ruce a byli na ledě zjevně nervózní. „Hráčům v utkání svazovala ruce zodpovědnost a nervozita a já některé hráče nepoznával. Nejvíc to přeskakovalo a nešlo klukům, kteří jsou prostějovští, nejstarší a zkušení a já je nemůžu podezřívat z toho, že by nechtěli vyhrát. Ba naopak, spíše chtěli až moc a nevycházelo jim to. Je škoda, že se nám nepodařilo naplno bodovat, ale stále je ještě ve hře šest bodů a nic nevzdáváme. Bohužel to už není pouze v našich rukách.“ Jelikož Třebíč porazila v posledním kole na svém ledě Šumperk, tak je již více než pravděpodobné, že Prostějov se skupině o udržení nevyhne. „Příští utkání v Šumperku pro nás bude z tohoto pohledu velice důležité. Skupina o udržení je velice nevyzpytatelná a je dobré do ní jít s co největším možným náskokem na kteréhokoliv soupeře. Je to dobrý odrazový můstek. Podle mých zkušeností a názoru se ve skupině o udržení bude nejvíce rozhodovat hned v prvních dvou kolech. Pokud tedy získáme slušný náskok a podaří se nám první dvě kola vyhrát, mohla by být situace o poznání klidnější. Jak jsem však již řekl, ještě se budeme rvát jako lvi o to, abychom se této skupině nakonec vyhnuli.“
K hodnocení zápasu se dostal také navrátilec v dresu Sarezy Vít Stránský, který již odehrál dvě utkání za Sarezu ještě v době, kdy hrála druhou ligu a také několik zápasů v dresu ostravské juniorky, kde nasbíral v sedmašedesáti zápasech úctyhodných 80 bodů. Před návratem do Sarezy odehrál téměř čtyři sezóny za druholigovou Orlovou. „No pro mě to byl skok obrovský. Já jsem strašně rád, že mi trenér Vavrečka tady dal tu šanci. Chytnul jsem ji za pačesy, bojuji a snažím se tu důvěru trenérovi vrátit, a to tím nejlepším způsobem – odvést na ledě dobrou práci.“ A jak utkání viděl pětadvacetiletý útočník Sarezy? „Na zápas jsme se připravovali celý týden. Trenér nám říkal, že to bude nervózní zápas. Prostějov totiž potřebuje nutně body. Pro nás to bylo těžké v tom, že jsme hráli venku, ale nakonec se zápas vyvíjel dobře a může nás mrzet, že jsme nezískali v prodloužení alespoň ten druhý bod. Hned ve druhém utkání za Sarezu se dokázal Stránský zapsat mezi úspěšné střelce. „Gól to byl normální. Ale pocit je to dobrý, když dáte gól v první lize, tak máte určitě velkou radost. Ale důležité bylo, že se v tom zápase vyhrálo, takže jsem za to rád dvojnásobně.“ Jeho situace v týmu není určitě jednoduchá, protože jeho otec Vladimír Stránský je asistentem trenéra A-týmu, a tak se najdou určitě i takoví škodolibci, kteří hovoří o jakési protekci. Takové věci ale Vít jednoznačně vyvrací. „Tak tady toto naprosto vylučuji, protože kdo zná mého otce, tak si tady to opravdu myslet nemůže. A jestli si to někdo myslí, tak s tím udělat nic nemůžu, já vím jak to je a vím, že to není pravda.“ Sareza ještě stále může pomýšlet na tři celky se kterými se eventuelně může utkat v předkole play off. Mezi ně patří Vrchlabí, Kadaň a Havlíčkův Brod. „Mi je to celkem úplně jedno. Tam jde jen o tu výhodu začínat doma, protože přece jen začít doma před domácími fanoušky je pro každého hráče nejlepší. Takže tam nejde o soupeře, ale o to začít doma.“
V brance Ostravanů se představil Jakub Čech, který byl s bodem i výkonem poměrně spokojen. „Na to, že tam hrálo několik kluků z Třince, tak já si myslím, že jsme odehráli kvalitní utkání. Měli jsme hodně vyloučených v první třetině, ale naštěstí jsme to ustáli. Já myslím, že bod je dobrý, pak už jsme v prodloužení hráli jen hop nebo trop. Byli jsme v oslabení, dostali jsme to tam, ale jestli můžu mluvit sám za sebe, tak jsem za bod opravdu rád.“ Také z branky Jakub Čech viděl, jak hosté ve druhé části tlačili, ale dokázali skórovat pouze jedenkrát. „My jsme odehráli super druhou třetinu, kdy jsme měli přesilovky a škoda, že nám to tam nespadlo. Měli jsme šance, mohlo se to odvíjet jinak, ale své šance jsme nedali. A ve třetí třetině zase oni už museli, na nich to bylo vidět, ale dobře jsme to ubránili.“, říká ostravská hvězda zápasu, která si připsala celkem 45 úspěšných zákroků. Ke svému výkonu se však Kuba Čech příliš vyjadřovat nechtěl. „Tak sám sebe hodnotit nemůžu.“, dodal nesměle na závěr.
