Když budou peníze, tak se může hrát dobrý hokej i v Africe, soudí Marek Ivan

Když budou peníze, tak se může hrát dobrý hokej i v Africe, soudí Marek Ivan

Vladimír Vronka, 10.12.2005
Trenér Sarezy Josef Halouzka stále přemítá na tím, jak zlepšit střeleckou produktivitu týmu. O poznání radostnější myšlenky měl před utkání Dalibor Sochorek, který se těšil na první zápas po prodělané nemoci. Krátké dobu trvalo angažmá Marka Ivana v Sareza, odehrál v týmu dva zápasy a přijal nabídku polské Osvětimi, kde již v neděli sehraje první zápas.

Trenér Sarezy Josef Halouzka jistě nemohl být s výsledkem spokojen. Vrásky na čele mu přidělává špatná koncovka týmu. „Pořád se trápíme s koncovkou, mnoho zápasů jsme nedali gól a nemůžeme vstřelit více než jednu branku a tím se nedá vyhrávat, ani doma. Soupeře jsme přehrávali, místy jsme měli drtivý tlak. Bohužel z něj nedáme gól. V prodloužení to bylo markantní, kdy jsme byli dva na nula a nedali jsme. Sahali jsme po dalším bodu, ale když ani takové šance nedáme, tak je to trápení. Našim nejlepším střelcům na ledě nedaří.“ Sareza má problémy s marodkou. Jeden hráč se po zranění či nemoci vrátí na led, ale jiný se zase zraní. Sareza řeší tento problém hostováními hráčů či výpomocí hráčů z juniorky. Dnes se v dresu Sarezy poprvé představil Lukáš Valko. „Lukáš Valko je zde na měsíční hostování, potřebujeme doplnit tým, protože nám chybí Daniel Boháč. Dnes se vrátil Dalibor Sochorek, na že hrál dnes poprvé po delší době, tak hrál dobře. Je vidět, že fyzických sil nemá tolik, ale je to šikovný hokejista. Bohužel je to pořád stejné, první pětka hraje dobře, ale nedává góly. Druhá pětka to samé. Dnes dala gól čtvrtá pětka. Stále jsme tam, kdy jsme byli, chceme dát puk do prázdné brány.“

Marek Ivan odehrál první a zároveň poslední domácí utkání v dresu Sarezy. Jak se dívá na své krátké působení v týmu a na kvalitu zápasů, které odehrál? „Začali jsme dobře, prvních pět minut, ale pak to byla tragédie. Odehráli jsme velice kvalitní utkání v Ústí, kde to byla skoro na extraligové úrovni. Vždy se přizpůsobíte hře soupeře. Dneska bych to viděl na baráž o udržení mezi I. a II. ligou.“ V médiích se objevila zpráva o jeho přestupu do polské Ekstraklasy. „Je to pravda. Zítra odehraji první zápas za Osvětim. Dnes jsem neměl hrát, abych nehrál dvě utkání ve dvou dnech, ale slíbil jsem ve středu vedení a trenérovi, že odehraji dvě utkání, tak jsem slovo dodržel.“ Marek Ivan je hokejovým světoběžníkem, co od nového zahraničního angažmá očekává a co jej do Polska vedlo? „Přistupuji k tomu stejně jako když jsme hrál v Kanadě, v Anglii, v Německu, v Americe. V dnešní době se již nemůžete dívat co je to za zemi, protože tam kde jsou peníze, tam bude kvalitní liga. Když budou peníze, tak se může hrát dobrý hokej i v Africe a půjde tam spousta hráčů. Podobné to bylo loni v Anglii. V NHL byla stávka, tak se tam narvali Kanaďané a byla to liga jak víno. Letos to může být v Anglii bída. Sleduji internet a asi to tak bude. Loni to bylo perfektní, protože Kanaďané šli raději do Anglie než do zemí, kde by měli jazykovou barieru. V týmu byli tři Briti a patnáct šestnáct Kanaďanů.“

Na led naskočil po dlouhé pauze zaviněné nemocí Dalibor Sochorek. „Začali jsme celkem dobře. Udělali jsme pár chyb při střídání, kdy jsme nechali jednu stranu volnou, ať již pravou nebo levou a Beroun se dostal do dobrých střeleckých pozic. Pak jsme na chvíli převzali iniciativu, ale ve druhé třetině jsme se nedokázali zkoncentrovat. Nevětší chyba dnes byla v naší nedisciplinovanosti. Dostali jsme v oslabení gól na 1:1. Já jsem věřil, že když budeme disciplinovaní, tak by se Beroun neměl dostat do žádné větší šance. Vyloučeními jsme je dostali do laufu a dostali jsme při něm gól. Chtěli jsme to strhnout na svou stranu, ale chyběl trochu větší důraz. V prodloužení jsme přesilovku 4 na 3 nezvládli.“ Dalibor se po nemoci pomalu dostává do herního zatížení a dá se očekávat, že jeho výkony se budou pomalu zlepšovat. Dnes odehrál první utkání. Jak se po něm cítil a s čím do zápasu nastupoval? „Šel jsem do toho opatrně, protože bych měl podle doporučení lékařů být tři měsíce v klidu bez fyzické zátěže, ale cítil jsem se necítil úplně nejhůř. Na ledě trénuji čtrnáct dní. Do zápasu jsem šel s tím, že se budu snažit dávat co nejdříve puky od sebe, neutápět se zbytečně v kličkách, dát dobré přihrávky křídlům či bekům. Z kraje se mi to celkem dařilo. Ve druhé třetině jsem malinko odešel a nemohl jsem se dostat do tempa. V poslední třetině jsem měl pocit, že je to o trochu lepší. Mám z toho celkem dobrý pocit, ale musím si dávat pozor na to, abych neprodlužoval střídání, protože jde vidět, že mám slabý fyzické fond a nemůžu momentálně ani trénovat, jelikož tělo musí ještě asi měsíc z nemoci vzpamatovávat.“