Každopádně jsem chtěl dneska vyhrát, řekl po utkání Robert Najdek
HC Olomouc se výsledkově a především střelecky dlouhodobě trápila a po zlepšení výkonů jihlavské Dukly se propadla na samé dno prvoligové tabulky. V posledních šesti utkáních vstřelili Hanáci pouhopouhé dvě branky. Pětigólový „nášup“ při výhře nad Ostravou pomáhal zařídit svým výkonem také Dalibor Sochorek, jenž se v domácím dresu s třiačtyřicítkou na zádech představil prvně. „Olomouc určitě nemá špatný mančaft, jen série porážek a hlavně bez gólu je dostala do psychického tlaku a přestávali si věřit,“ přibližuje ostravský centr ve službách Olomouce nové působiště. „Naštěstí jsme dnes dali první gól, ale co čert nechtěl, a co asi každý viděl, že Sareza vyrovnala po šťastné střele - od mantinelu se puk odrazil do brány, což nás mohlo opět dostat do kolen.“ Sochorkově řadě utkání vyšlo na výbornou, podílela se na dvou brankách a ač u dvou inkasovaných v oslabení byla přítomna na ledě, na konečném účtu zápasu to nic nezměnilo: „Naštěstí jsme hru podrželi v určitých mezích, co jsme chtěli: nedělat zbytečné chyby a jednoduše to dostat ven ze třetiny. Vůlí po vítězství jsme zaslouženě vyhráli. Měli jsme větší chuť vyhrát, určitě.“
I přesto černou kaňkou v mači zůstala série potrestaných, ale i nepotrestaných, nevybíravých zákroků na obou stranách. „Trenér to vyhecoval, ví, že tvrdá důrazná hra platí na každého soupeře a ten potom má snahu více do těch osobních soubojů a myslím si, že i to mělo velký vliv, že jsme vyhráli. Jak jsem řekl na začátku, ta vůle po vítězství dnes byla, i naštěstí to štěstí, které jsme ze začátku neměli a pak se k nám otočilo,“ uzavírá Sochorek pondělní zápas.
Místo nejproduktivnějšího hráče Sarezy Dalibora Sochorka získali Ostravané do svých řad rovněž nejproduktivnějšího svého celku a dokonce shodně do té doby desetibodového Roberta Najdka. Kreativní centr svými góly pomáhal Porubě v polovině 90. let k postupu do II. ligy a úvodních sezonách patřil k nejlepším, než dostal nabídku právě od Olomouce a posléze i od Opavy. „Pro mě to nebylo jednoduché utkání, výměna byla dost rychlá, ještě se vrátit na zimák, kde jsem včera trénoval, ale vzal jsem to tak, jak to je. Myslím si, že dvě třetiny byla Sareza lepší, kdyby proměnila šance, tak bylo po zápase. Ale pak se k Olomouci přiklonilo štěstí, které bylo už na spadnutí, góly dali kluci, kteří na ně dlouho čekali a pak už to urvali bojovností,“ sumíruje Kohoutí vítězství ovšem z pohledu poražených.
Sám Najdek na ledě patřil k nejlepším, jenže branka mu byla upřena. „Je to pravda, hokej se hraje nahoru dolů, štěstí člověk potřebuje, byly šance a měly se proměnit, tak by asi bylo hotovo,“ komentuje dotaz, proč mu to tam „nepadá“. S hokejem v Ostravě začínal, ale za muže má více odehráno za Olomouc či Opavu, jaký byl návrat? „Kdysi jsem tam působil, jsem z Ostravy, ale klub se od té doby značně změnil, co jsem za něj hrál. Klub už je silně vybudovaný, takže je i z něj cítit dost tlak, ovšem má dobré zázemí a myslím si, že je to dobrý klub.“ Přesto spokojenost s výsledkem z hráče nesršela: „Každopádně jsem chtěl dneska vyhrát.“
