Člověk musí věřit a dělat v daný moment maximum, říká úspěšný trenér porubské mládeže David Moravec

Když se podíváme na výsledky základní části Extraligy dorostu, tak lepší umístění se nepodařilo vybojovat kvůli nevyrovnaným výsledkům v prvních dvou třetinách dlouhodobé soutěže. V osmnácti zápasech kluci třináctkrát prohráli, z toho desetkrát bez bodů. Co stálo za týmovou nekonzistencí výkonnosti a tím pádem neopakování loňského úspěchu, postupu přímo do playoff? Protože v poslední třetině základní části, tedy v devíti utkáních, jste s kluky sedm zápasů vyhrál. Na postupovou příčku to ale nestačilo.

Příprava a začátek sezony byl spojený s rekonstrukcí naší ARENY. Dojížděli jsme až do konce října na tréninky do Kravař, což jste denně asi hodinu a půl odkázáni na autobus. Tréninkový proces (posilovna, výběhy, regenerace, strečink, video analýza, rozcvičení před tréninkem a jiné) byl tedy velmi omezený.
A také naše soupiska byla hodně úzká. Často krát jsme hráli na osm útočníků a pět obránců. Po přestěhování „domů“ se situace zlepšila, ale byl potřeba čas na další aklimatizaci, než se tréninkový proces v plné síle projevil. Chvilku to na lepší umístění vypadalo velmi nadějně.
Klukům musím poděkovat, jak se v celé sezoně zlepšovali. Věřím, že je to bavilo stejně jako mě.

Nadstavbová část Extraligy v horší skupině nabízí dva cíle. Vybojovat postup do playoff a hlavně nesklouznout na sestupové dno. Jedno bylo chvíli nadosah, druhému se porubský dorost vyhnul. Zásluhu na setrvání v extralize mají bezesporu posily z Vítkovic, které nastoupily na začátku nového roku do šesti utkání (Šimon Fasner 14 bodů, Jiří Douda 10 bodů - pozn. red.). Nebo se mýlím?

Využili jsme systémové chyby a na dobu nezbytně nutnou jsme požádali konkurenční Vítkovice o výpomoc. Oba hráče jsme dopředu sondovali, zda vůbec chtějí za nás hrát. Doufám, že je u nás hokej bavil, protože to je naše porubská filozofie: Hrej na 100% a bav se. Jsem přesvědčen, že si kluci navzájem velmi rychle porozuměli a tahali za tzv. porubský konec lana společně. K otázce playoff… Vždy musíte chtít vyhrávat! Ale nejdřív se musíte dívat dolů, jinak vás může velké očekávání semlít.

Ve výsledku jste s týmem obsadil šesté, resp. šestnácté místo, s reprezentačním gólmanem v bráně. Dokonce jste kvůli Láryšově účasti na Olympiádě dětí a mládeže, kde U16 vybojovala stříbrné medaile, přizpůsobil zápasový plán. Je konečné umístění ve výsledku zklamání i v porovnání s minulou sezonou?

Není to vůbec zklamání. Je to velmi dobré umístění pro kluky, pro nás trenéry i pro klub. Vždyť komu se podaří porazit v sezoně dvakrát ostravského rivala, Hradec i Spartu a další velmi zvučné kluby? Honza byl náš klíčový hráč a samozřejmě jsme tomu museli přizpůsobit náš zápasový program. Bohužel vinou nahuštěného programu se nevyhnul poklesu formy. Musí se ještě naučit mentálně pracovat se zájmem médií a klubů, které ho v podstatě neúprosně a neúnavně lanařili celou sezonu.

Kluci, kteří s Vámi na lavičce loni vybojovali pro HC RT TORAX Poruba historicky nejlepší umístění, hráli čtvrtfinále s pražskou Slavií. Sledoval jste, jak si vedli?

Sleduji je, stejně jako všechny výsledky porubské mládeže. S kluky jsem se potkával takřka denně, někdy si o hokeji povídali. Jsem v kontaktu i s Jevtěchovem (pozn. red.: Dynamo Pardubice). Myslím, že kluci hráli důležitou úlohu v letošní juniorce.

Davide, v Porubě v trenérské kariéře už pokračovat nebudete, posouváte se o level výš k áčku Energie Karlovy Vary. Do Poruby jste přišel v sezoně 2017/2018 do pozice šéftrenéra a trenéra žáků, posléze se stal trenérem dorostu. Co se za Vás od té doby změnilo, co považujete za úspěch a naopak na čem je potřeba stále pracovat?

Úspěch je velmi nestálý, ale 4 roky (pokud se nemýlím) hrát ELD je hmatatelný výsledek. Hodně souvisí s pracovitostí a obětováním se pro klub nad rámec daných povinností. Hodnotit to ovšem musí majitel Tomáš Häring a GM Pavel Hinner nebo i přátelé porubského hokeje. K mé změně klubu, musím říct, že jsem cítil, že se musím posunout a práce u U17 mě utvrdila v rozhodnutí.

Jste spjat s mládeží nejen klubovou, ale i reprezentační. Jak vidíte budoucnost českého hokeje? Je světlo na konci tunelu?

Vždy je světlo na konci tunelu. Několikrát jsme to letos dokázali v utkáních, kdy jsme prohrávali těsně před koncem a nakonec vyhráli. Na klubové i reprezentační úrovni. Člověk musí věřit a dělat v daný moment maximum.

A ať končíme rozhovor odlehčeně. Jaký je David Moravec mimo sezonu, led, mantinely a televizní studio? Víme, že jste poslední mimosezonní čas procestoval...

Gurmán-cestovatel, dobrodruh-střelec, ale nejvíc hokejový fanatik. Vždy to končí u pryže, ledu a grafitu.

„Chtěl bych poděkovat klubu HC RT TORAX Poruba, že mi umožnil se trenérsky a lidsky rozvíjet, měl důvěru, kterou jsem snad nezklamal. Jsou to pro mě velmi cenné zkušenosti. Hodně si cením spolupráce s Karlem Suchánkem (vlastně můj trenérský mentor, ale neříkejte mu to) a ostatními trenéry jako Míra Bahník, Jirka Trembáč, Michal Barinka a další.“