ŽÁKOVSKÉ OKÉNKO: Trenéři Trojan a Bahník hodnotí uplynulou půl sezónu

ŽÁKOVSKÉ OKÉNKO: Trenéři Trojan a Bahník hodnotí uplynulou půl sezónu

Romana Opatová, 23.12.2018
Vánoční období v hokejovém světě láme sezónu do druhé poloviny. Využili jsme tento čas pro detailní nahlédnutí do dění jednotlivých žákovských ročníků, které trénují stejně pilně jako jejich starší parťáci v dorostu či juniorce. Fandí jim a postupně z nich vyrůstají budoucí opory HC RT TORAX Poruba. Žáci 5.–8. třídy trénují pod vedením trenérů Trojana a Bahníka, kteří v rozhovoru zhodnotí uplynulou půl sezónu a prozradí, co čeká mladé hráče v nejbližším období.

„Předvánoční období není letos jen milníkem sezóny, ale také obdobím, kdy všechny týmy už mohou neomezeně trénovat v plném rozsahu na obou ledových plochách. Nezbytná nicméně dlouhotrvající rekonstrukce střechy nad hlavní ledovou plochou RT TORAX ARENY přece jen do hokejového života klubu citelně vstoupila. Jak zasáhla konkrétně jednotlivé ročníky?"

Miroslav Bahník (6. a 8. třída):
6. třída absolvovala v tomto období většinu tréninků společně s 5. nebo 7. třídou. Trénujeme především dílčí bruslařské techniky a herní činnosti jednotlivců. Souběžný trénink s dalším ročníkem z pohledu kvality tak kluky příliš neovlivnil.
Opačně to už ale je u kluků z 8. třídy, kteří měli své tréninky také sdílené s dalším ročníkem. S 8. třídou již intenzivně trénujeme i společné zakládání útoků, postavení při přesilovkách, oslabeních apod. a na toto potřebujeme celou hrací plochu. Kluci se s tímto omezením museli tedy vypořádat a patří jim za to dík.

Petr Trojan (5. a 7. třída):
Pro oba ročníky toto období bylo samozřejmě náročné. Z pohledu počtu tréninků k žádné redukci nedošlo. Tréninky ale byly sloučené vždy pro dva ročníky souběžně (s 6. nebo 8. třídou). 5. i 7. třída jsou početně silnější ročníky a vměstnat je společně na led tak nebylo občas efektivní. Z mého pohledu, i asistenta Květoslava Foltýna, jsme se snažili tréninky připravovat maximálně pestré. Myslím, že kluci a holky nestrádali.
Kdybych měl porovnat 5. a 7. třídu vzájemně, paradoxně menší tréninková efektivita byla patrna u 5. třídy, kde se zaměřujeme více na rozvoj herních činností jednotlivce, a větší počet hráčů na polovině hrací plochy občas popíral zákonitosti zatížení v tréninkovém procesu.

„Obecně se v médiích často objevují články, jak jsou děti a mládež ponořeni do digitálního světa a pro pohyb a sport nějak u nich nezbývá čas. Ostrava je sice velké město, ale zase má 2 vrcholové hokejové kluby, jak jsou tedy na tom jednotlivé ročníky HC RT TORAX početně a kvalitativně?"

Miroslav Bahník:
6. třída je početně nejslabším ročníkem klubu. V ročníku je aktuálně 11 hráčů včetně brankáře. Pro zápasy si tak vypomáháme i hráči z mladšího ročníku. Kvalitativně nejsou mezi hochy velké rozdíly. Máme i dva hráče ročníku 2007, kteří trénují ve vyšší kategorii ročníku 2006. Dále jsou zde i hráči, kteří začali s hokejem později, takže dohánějí bruslení a herní činnosti. Není to o tom, že by se pro hokej nehodili, ale začali s ním později než ostatní a mají v této době „nabrusleno“ jen 2–3 roky, což oproti ostatním klukům tohoto věku, kteří mají „nabrusleno“ 5–6 let, je znatelný rozdíl. Pokud s hokejem vydrží, a já věřím že ano, tak určitě své spoluhráče doženou.
8. třída je svým počtem ideálním ročníkem. Je zde 18 hráčů a 2 brankáři. Dokážeme tak postavit 3 zápasové pětky a svou kvalitou se zejména první a druhá pětka vyrovná svým vrstevníkům z extraligových klubů jako jsou HC Vítkovice Ridera nebo HC Oceláři Třinec. Některé z těchto kluků stavíme již i do zápasů vyšší věkové kategorie, tedy dorostu.

Petr Trojan:
Jak jsem již zmínil, oba ročníky jsou početně silné. V obou se blížíme k počtu 20 dětí. Z pohledu kvality jednotlivých hráčů je složení samozřejmě velmi odlišné. U 5. třídy je vidět, kdo začal s hokejem později a musí dohánět jak techniku bruslení, tak herní činnosti jednotlivce jako např. vedení kotouče, přihrávka, zpracování přihrávky apod. Taky je hodně individuální, kdo tomuto krásnému sportu dává maximum v tréninku samotném. Někteří kluci a holky z tohoto důvodu trénují i s mladším ročníkem 2009, který se zejména na techniku bruslení více zaměřuje.
U 7. třídy nejsou výkonnostní rozdíly až tak markantní, i když přesto jsou. Kluci a jedna dívka jsou herně vyrovnanější, rozhodně ne dokonalí, ale hokej mají rádi.

„Zmínili jsme se tedy již společně o omezeném trénování, počtech hráčů v ročnících. Jak a co vlastně hráči trénují?"

Miroslav Bahník:
Hráči 6. ročníku trénují v hlavní sezóně 4x týdně na ledě, některé tréninky jsou spojené s tzv. suchou průpravou (pohybové cviky, běh atd.). Někdy společně vyrazíme i do tělocvičny. Na ledě trénujeme, jak jsem již zmínil, zejména bruslařské techniky a herní činnosti jednotlivce – vedení kotouče na holi, přihrávky, zachycení přihrávky v jízdě apod. O taktice to zde ještě není, ta čeká kluky později.
8. třída již samozřejmě vedle výše uvedených cviků a dovedností trénuje i taktiku hry, společné postavení hráčů na ledě, postavení při přesilových hrách, oslabeních apod. Prostě zde už to není jen o těle, ale i o hlavě. Počtem tréninkových jednotek je to stejné – 4x týdně trénink na ledě a 1–2x týdně tzv. suchá průprava, tělocvična apod.

Když do těchto počtů vezmeme fakt, že kluci mají ještě 1–2 zápasy týdně, mají docela zápřah. Musí ještě skloubit své školní povinnosti, případné další koníčky. Někteří kluci k nám dojíždějí i z okolí. Jsou tak závislí na rodičích a tréninky jsou zátěží i pro ně.

Petr Trojan:
5. i 7. třída má 4x týdně společný trénink na ledě a k tomu 1–2x týdně tzv. suchou průpravu. Tělocvična je samozřejmostí. S otevřením obou hal vznikla možnost tréninků navíc, tzv. tréninků individuálních dovedností. Bude jednou za týden v ranních hodinách a dobrovolný. Bude to taková intenzivní hokejová práce hrou.
Ale co je nejpodstatnější! Konečně se projedeme přes celou délku hrací plochy! A třeba i zpátky. Do současné doby to bylo možné pouze v utkání. A proto klobouk dolů před tím, co obě kategorie dokázaly doposud uhrát.
U 5. třídy nesmí chybět v tréninku rozvoj HČJ (herní činnost jednotlivce - poz. red.), bruslení v aerobním režimu. Oproti 4. třídě ale o něco více práce s kotoučem. Ani v 7. třídě samozřejmě ještě nikdo není ani zdaleka „hotový hokejista“ a je potřeba všechny tyto dovednosti stále a dále zdokonalovat. Zvládnutí herních kombinací je samozřejmostí a dokonce nakoukneme mezi systémy, jako je třeba postupný útok.
Oba ročníky mají dobrou sportovní morálku, samozřejmě výjimka potvrzuje pravidlo, děti se na tréninku baví, jsou soutěživé, hravé. A nechtějí prohrávat!

„Rodiče jsou tedy nedílnou součástí hokejového růstu dětí. Doprovázejí a vozí je na tréninky, zápasy apod. Na pozadí ale tvoří hráčům zejména rodinné zázemí a i v něm se vztah k hokeji vytváří. Jak hodnotíte spolupráci s rodiči?"

Miroslav Bahník:
V tomto směru samozřejmě platí, že čím jsou kluci starší, tím jsou více vyprofilovaní, zdali se chtějí hokeji aktivně věnovat. Mladší kluci potřebují být přece jenom více vedeni než ti starší. Pokud se mají hokeji aktivně věnovat, je potřeba mu dát nějaký dostatečný prostor a řád mezi dalšími aktivitami. Kluci by měli být omlouváni z tréninků ze zdravotních důvodů nebo vážnějších rodinných důvodů. Omluvenky bez vysvětlení nebo jiných důvodů samozřejmě respektuji, ale kluci tak méně trénují a rozdíly ve výkonnosti se mezi nimi zvětšují, místo aby se zmenšovaly.
U ročníku 2005, tedy 8. třídy se nám sešlo i dost kluků, jejichž tatínkové hrávali hokej na různé úrovni. Zde je tedy komunikace s rodiči i ve sportovní rovině. Obecně jsem ale rád u obou ročníků za jakoukoli oboustrannou otevřenou komunikaci. Přece jen i rodiče byli omezeni výše zmiňovanou rekonstrukcí, jiným režimem tréninků a jménem klubu všem rodičům děkuji, že toto období s námi překlenuli.

Petr Trojan:
V 7. třídě máme hráče z docela velké vzdálenosti. Od Krnova, Opavy po Bohumín. Při uvedených počtech tréninků je zřejmé, kolik času těmto dětem musí dát i jejich rodiče. Za to jim patří velký dík. Páťáci jsou většinou z blízka, z okolí "komína", jak se říká.
S drtivou většinou rodičů se respektujeme. Mnozí se zajímají i o to, jak a co mohou v domácích podmínkách zlepšovat. Všichni v obou kategoriích mají možnost osobních konzultací. Samozřejmě po předchozí domluvě.

„Prošli jsme si už společně režim tréninků, počty hráčů v ročnících, spolupráci s rodiči. Zasloužilo by se tedy i stručně zmínit, jak vypadá „sklizené ovoce této snahy,“ tedy jak si jednotlivé ročníky vedou ve svých soutěžích?"

Miroslav Bahník:
U šesté třídy výsledky příliš nevyhodnocujeme. Obecně u mladších ročníků skóre jednotlivých zápasů není tolik důležité. Primárně musí kluky hokej bavit a zápasy jsou de facto odměnou za píli na tréninku. My jsme navíc ještě ovlivněni menším počtem kluků v týmu a jejich rozdílnými dovednostmi. Kdo studuje výsledky jednotlivých zápasů, mohl by se mnou polemizovat, že uvedené vysvětlení je jen zástěrkou, že se nám nedaří. Kdo by ale pár našich zápasů viděl, hodnotil by situaci jinak. Kluci i s uvedeným deficitem hrají se svými soupeři po většinu zápasu rovnocenné zápasy, potom ale dostaneme pár hloupých gólů a prostý výsledek potom bohužel neodráží průběh zápasu.

8. třída ve své soutěži drží s dalšími týmy krok a mají velmi slušné výsledky. Tým v globále hodnotím jako celek a jako celek i šlape a funguje. U hráčů je vidět, že je hokej baví. Dokáží se vzájemně podržet i morálně a to je pro jejich další růst asi to nejdůležitější.

Petr Trojan:
Obě soutěže, které s našimi dětmi hrajeme jsou fajn, ale z pohledu pravidel nastavených hokejovým svazem trochu nešťastné. Podle pravidel svazu může být družstvo 5. třídy obsazováno i kluky z 6. třídy a soutěž pro 7. třídu může být obsazována kluky z 8. třídy. U dětí je rozdíl jednoho roku hodně viditelný. A ve finále to využily prakticky všechny týmy. My i ty extraligové. Nějaká konfrontace z hlediska úspěšnosti či sportovní připravenosti není zcela na místě.
I tak si ale vedeme u obou ročníků docela dobře. Přes všechny provozní potíže, handicapem s ledem. Po polovině soutěže, respektive základní části, se pohybujeme ve středech tabulek. U sedmáků jsme si to dali za dílčí cíl a páťáci příjemně překvapili. Právě tito kluci a holky ještě před 12 měsíci v tuto dobu hráli jen minihokej a zkušeností z velkého hřiště ještě moc nemají.

„Máme před sebou vánoční období. Co v této době kluky a holky čeká a co byste jim popřáli?"

Miroslav Bahník:
Během Vánoc nemáme mistrovské utkání, ale to neznamená, že bychom měli zápasovou pauzu. Vánoční období je standardně vyplněno různými turnaji. Hráče z 6. třídy čeká společně s 5. třídou turnaj v městečku Brumov-Bylnice, 8. třída hraje těsně před Silvestrem turnaj zde na domácím stadiónu i se zahraniční účastí. Pozvání přijali velmi kvalitní soupeři, Kometa Brno, Ševci Zlín a Dukla Trenčín. Věřím, že se nám na obou turnajích povede co nejlépe.

A co bych chtěl dětem popřát? Samozřejmě krásné svátky, bohatého Ježíška a mnoho pohody. Starší kluky postihlo během dosavadní sezóny i několik zranění, tak jim přeji brzké doléčení a všem i pevné zdraví a zranění, ať se nám dále vyhýbají.

Petr Trojan:
Vánoční období bude u nás zejména tréninkové. Začínáme hned na druhý svátek vánoční. Zápasy z mistrovských utkání máme všechny řádně odehrané, dohrávky nás tedy nečekají. Pár kluků a naše Kačka (Kateřina Pěnčíková - poz. red.) z 5. třídy doplní tým šesťáků a vyrazí společně na turnaj do Brumova-Bylnice. Kluci ze 7. třídy o Vánocích turnaj neabsolvují. Budou trénovat a připravovat se na druhou část soutěže. Na turnaj se zahraniční účastí vyrazí na konci sezóny. A 30. prosince vyzveme na hokejový souboj rodiče.

K Vánocům všem přeji hlavně pevné zdraví a úspěchy ve škole. O ty hokejové úspěchy se postaráme společnou pílí.