Vystartovat při hře ve zmatku na střídačku? Taky se mi to stalo, přiznává se smíchem Kůdela
Jak byste zhodnotil zápas s Českými Budějovicemi? „Jak bych ho zhodnotil? Super. Nula bodů.“
Ukázalo se, že hokej někdy umí být trochu krutý… „Utkání bylo vyrovnané. Bohužel, zápas rozhodla minutu před koncem naše chyba, která nás stála jakýkoliv bod. Teď jsme samozřejmě naštvání. V pondělí hrajeme znovu, je potřeba hodit to za hlavu, podívat se na onu chybu, poučit se z ní a jedeme dál.“
Zápasu předcházely svátky a volno, jak moc bylo těžké se opět dostat do hry? „My jsme trénovali, ony svátky proběhly tréninkově, takže pro nás to asi nebylo nic zvláštního. Navíc se hrálo 30. prosince, dnes je 5. ledna, takže pauza není zase tak velká.“
Konkrétně vy jste s Českými Budějovicemi poměrně spjatý, odehrál jste za ně několik sezón. Byl pro vás zápas něčím speciální? Měl jste do šatny nachystanou nějakou odměnu? „Vždycky vypisujeme na týmy, ve kterých jsme působili, nějakou odměnu za vítězství. Škoda. Rád bych nějakou svačinku koupil, ale zápas nám nevyšel.“
Duel nabídl lehce kuriózní situaci, kdy si gólman Budějovic myslel, že má jeho tým signalizovanou výhodu a odstartoval na střídačku. Stalo se vám někdy něco podobného? „Asi bych se neměl přiznávat, ale jednou se mi to stalo taky. Bylo to snad někdy v dorostu, nebo v juniorech, kdy jsem myslel, že půjdeme do přesilovky, takže jsem vyjel a vypadalo to podobně, jako dnes.“
Rozhodčí nicméně nic nesignalizovali... „Já myslím, že Honzík Strmeň (brankář hostí pozn. redakce) viděl, že spadl jejich hráč, když jel kolem našeho hráče. Automaticky asi myslel, že se to bude pískat, akorát si nejspíš nevšiml, že nikdo nezvedl ruku. Tohle se stane, pro nás je spíše škoda, že jsme toho nedokázali využít. Chvíli tam byl zmatek, Honza Káňa měl zrovna puk na hokejce, takže je to trochu škoda.“
Už jste zmiňoval pondělní zápas, který odehrajete s Přerovem. Zubři jsou také dost nepříjemný soupeř. Pošetřili jste si na pondělí nějaké síly? „V této skupině není žádný soupeř lehký, to je první věc. Každý zápas se hraje absolutně na doraz. Ale myslím si, že jsme velmi dobře natrénovaní. Za mě je to takové playoff mood. Alespoň si to vyzkoušíme a uvidíme, jak na tom jsme.“
Kromě toho, že hrajete s A týmem, jste tady také trenérem mládežnických brankářů. Bavíte se tím? „Kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám!“ (smích)
Dává vám to také něco do života? Trénování dětí je docela specifickou záležitostí… „Samozřejmě. Věnuji se tomu už docela dlouho a baví mě to. Mám tady na starosti kategorie ročníků 2009, 2008 a 2007. Jednou týdně chodím trénovat také s přípravkou, u které se střídáme s kolegou Šindelkou. Dnes je trend, že trenéři gólmanů chodí do těchto kategorií a snaží se mladším hráčům pomoci, aby byli co nejrychleji v obraze a pilovali ten styl. Za mě tohle třeba tolik nebylo, takže už jen z té podstaty těm hráčům rád pomůžu. Něco jim říct, poradit… Není to tak, že bych je chtěl drillovat! Ale když se mi něco nelíbí, také jim to řeknu a snažím se, aby se zlepšovali a aby je to bavilo.“
Co se týče mládeže, Ostrava momentálně hostí MS juniorů, během kterého se dost řeší, že Česko neumí vychovávat rozdílové hráče. Jaký je váš pohled na tuto věc? „Proboha, to je strašně obšírné téma. Myslím si, že bychom nad tímto mohli strávit dny, ale stejně to nezměníme. Řekl bych to takhle… já se starám primárně pouze o gólmany. Tady v klubu trénuji pouze brankáře. Hráčům se do výkonnosti a dalších věcí vůbec nepletu. Musím ale říct, že z toho ‚gólmanského hlediska‘ tady funguje spousta skupin, včetně svazu, kteří s těmi brankáři pracují, a myslím si, že tohle se velmi posunulo. To, že jsme například neměli tolik rozdílových hráčů, to už je spíše otázka na nejvyšší vedení svazu, tohle už já přeci neovlivním.“
