Tento rok jsem nějaký dřevěný, prohlásil o sobě Jakub Grof, loňská opora Sarezy
Po zápase mohl být trenér spokojen. Jenže jako správný trenér viděl na hře svých oveček řadu chyb. „Jsem vděčný za tři body. S výkonem přesto spokojen nejsem. Po první třetině jsme museli hodně zvyšovat hlas, nejen já, ale i starší hráči si vzali slovo, protože to byl strašný výkon. Čekal jsem ze strany Ústí lepší výkon. Z naší strany to bylo odbojované. Od druhé části jsme začali plnit i taktické věci. Ve třetí třetině jsme dali do hry i hlavu, myšlenku. Abychom nedostali gól, museli jsme perfektně bránit. Náš výkon byl hlavně o bojovnosti.“ Tým Sarezy sužuje velká marodka, chybí mu klíčoví hráči. Vedení se rozhodlo angažovat tři nové hráče. Na měsíc budou v Ostravě působit hráči Chomutova - Kamil Koláček a Tomáš Chyba. Z juniorky Vítkovic přisel Petr Valušiak. V zápase hráli na výbornou a určitě tím trenéra potěšili. „Všichni tři zahráli velmi dobře. Hráli poprvé mezi námi. Škoda, že Kamilovi praskl nůž na brusli, a my jsme neměli tento typ k výměně. Musíme se z toho poučit a mít vždy něco v zásobě. Tomáš Chyba, škoda že se zranil, protože je to zodpovědný hráč směrem dozadu. Hrál nám levé, bránící, křídlo. Když Kamil nemohl nastoupit, tak jsme jej dali na centra. Odehráli to, co jsem od nich očekával a možná i něco navíc. Ti kluci tady byli poprvé a než se sžijí s mužstvem, tak to chvíli potrvá. Kamil je ostřílený borec, u něho není co řešit. Tomáš Chyba mě svým výkonem mile překvapil. Petr Valušiak byl pro mne asi největším překvapením. Posunul jsem jej výše, aby se dostal více na led. Dal gól. Jde vidět, že hokej hrát umí.“
V prvním utkání v první lize se zapsal mezi střelce. Lepší start do mužské soutěže si nemohl přát. O kom je řeč? O hráči juniorky Vítkovic Petru Valušiakovi. „Pocity mám úplně výborné. Nedá se to popsat. Prostě nádhera.“ Dokázal ze sebe dostat velmi šťastný střelec branky, kterou vyrovnal stav utkáni na 2:2. „Hráli jsme dobře, dřeli jsme a myslím si, že jsme právem vyhráli,“ okomentoval dnešní dění na ledě. Dostal velkou příležitost ukázat, že hokej hrát umí i na mužské úrovní. Bere to tak i Petr? „Určitě to tak beru a věřím, že se mi to podaří.“ Asi i k němu směrovaly výtky starších hráčů a trenérů. „Řekli jsme si, jaké děláme chyby, a že to musíme napravit a bojovat srdcem. Je možné, že nás ovlivnil rychle inkasovaný gól, ale v první třetině jsme hráli neslaně. Ve druhé třetině jsme začali hrát a dokázali vyhrát,“ dodal na závěr.
Naše gratulace patřily především střelci večera Milanu Baranykovi, který dokázal třikrát rozvlnit sít za Zikmundem v ústecké bráně. „Hattrick se povede tak jednou dvakrát za sezónu,“ zamyslel se nad četností tohoto jevu. Po dnešním výkonu musela u něj převládat spokojenost. „Neřekl bych spokojenost. Hrál jsem stejně jako vždy, akorát jindy ty góly ze šancí nedám. V tom bych viděl rozdíl.“ Dokázal by určit, která branka byla nejdůležitější? „Nevím. První byla důležitá, protože jsme se dostali do hry. Druhá, protože jsme vyrovnali a třetí byla vítězná. Byly důležité všechny. Ale asi ta první, jelikož já jsem takový, že když dám tu první šanci, tak můžu dát další góly, když tu první nedám, tak začnu přemýšlet, vymýšlet a nejsem schopný ze šancí nic vytěžit.“ V první přestávce bylo v kabině celkem dusno. Proč? „Po první třetině byl trochu vítr v kabině. Jak od vedení, tak od trenérů a přidali se i starší kluci. Bylo tam trochu dusno. První třetinu jsme si dělali na ledě, co jsme chtěli, a podle toho to taky vypadalo. Druhou třetinu jsme si začali hrát to své, každý hrál to, co měl a měli jsme i štěstí.“
O utkání se rozpovídal také Martin Janeček. „Po katastrofálním začátku jsme začali trochu bláznit, nedrželi jsme si svá místa a Ústí toho dokázalo využít. Dalo jeden náhodný gól od modré a jednou nás přečíslili, protože jsme nebyli tam, kde jsme měli být. Naštěstí jsme se z toho trochu ponaučili a od druhé části jsme zabrali. Hráli jsme důrazně, začali jsme bruslit a důrazem před bránou jsme to srovnali a drželi jsme krok, i když jsme pak prohrávali. Dokázali jsme se s tím vyrovnat a otočit na vítězných 4:3.“ Na hrudi nyní nosí kapitánské céčko. Byl jedním z těch, kteří si vzali slovo a promlouval do duše. Co spoluhráčům řekl a byl sám, kdo takto promlouval? „My jsme na to neměli co říct, přišlo vedení a trošku nám pohrozilo. My jsme si to vzali k srdci a vzali jsme to tak, jak jsme měli. Už jsem jeden z těch starších hráčů, tak mám sem tam právo něco říct, ale bylo nás víc. Něco jsme si tam vyříkali, ale to bylo krátké. Víceméně jsme se povzbudili a šli jsme jako tým do toho s tím, že to zkusíme otočít a povedlo se.“ Jak se Martinovi jeví nové posily týmu? „Je asi brzy na hodnocení, ale přišel mladý Petr Valušiak, který se určitě rozkouká, protože je to velmi šikovný hokejista. To stejné Tomáš Chyba. Kamila znám léta. Je to víceméně osm let nejlépe hodnocený hokejista první ligy. Je to obrovská posila, která by mohla nějakým způsobem nahradit Dalibora Sochorka, který je dlouhodobě marod.“ Martin Janeček nastoupil v první řadě s oběma posilami z Chomutova Kamilem Koláčkem a Tomášem Chybou. „Hrálo se mi s nimi velmi dobře. Kamil není žádný velký bruslař, ale má ohromný přehled. Umí perfektně přihrát na hokejku, skvěle vystřelit a je škoda, že měl technický problém. Protože věřím, že bychom tam v přesilovkách něco doklepli, a že bychom i my dali gól. Naštěstí dnes zabral Milan Baranyk a otočil parádně zápas.“
