Petr Trojan hodnotí uplynulou sezónu mladších žáků – 6. ročníku

Petr Trojan hodnotí uplynulou sezónu mladších žáků – 6. ročníku

Romana Opatová, 14.04.2020
Hráči 6. třídy měli v uplynulém ročníku soutěž „Liga mladších žáků D“ rozdělenou do dvou částí. Do konce kalendářního roku odehráli tzv. základní část skládající se z dvaceti utkání s bilancí 9–1–10. Společně se svými spoluhráči z 8. třídy obsadili ve společném bodování skvělou pátou příčku a postoupili tak do nadstavbové finálové soutěže. V ní se potkávali s dalšími soupeři, úspěšnými týmy základní části z Olomoucké divize.

Z pohledu konečné tabulky nedohrané soutěže skončili hráči HC RT TORAX ve finálové skupině na velmi pěkném čtvrtém místě. Nechali za sebou týmy jako jsou Hokejový klub Opava, HC Uničov, HC Olomouc a další. Hráče po celou sezónu trénoval Petr Trojan s asistentem Jakubem Voznicou. Kluky a holky vedl trenér Petr Trojan již druhou sezónu, takže viděl dlouhodobý hokejový růst.

Jak hodnotíte uplynulou sezónu?
Po náročné a pestré přípravě, zakončené vítězstvím na domácím turnaji, jsme rovnýma nohama skočili do kolotoče mistrovských utkání. Plni síly a odhodlání, natěšeni čelit všem soupeřům. Rozjezd rozhodně nebyl podle našich představ. Na školní sportovní akci se dlouhodobě zranil gólman Honza Láryš, který byl citelnou ztrátou. Body visely hodně vysoko, ale nevzdávali jsme se. Hned jak jsme přešli tohle období, byli jsme postaveni před důležitý dílčí úkol – společně s osmou třídou nasbírat v základní části dostatečný počet bodů a pokusit se postoupit do nadstavbové finálové části. Rozhodně nás nečekala procházka růžovým sadem, každý bodík měl pro nás cenu zlata. Tým však našel ztracenou sebedůvěru a k vysněnému postupu přispěl každý z týmu nemalou troškou do mlýna.
Do „finálovky“ jsme vstoupili s respektem, ale během prvních zápasů se ukázalo, že naše obavy byly zbytečné. Všichni jsme se přesvědčili, že správným přístupem, disciplinovaností, plněním pokynů trenérů a soudržností kolektivu se dají dokázat „velké“ věci. Kluky a Katku hokej bavil, už to nebyli ti malí hokejisté smíření s osudem, ani ten ustrašený a nevěřící si tým z úvodu soutěže. S každým soupeřem jsme dokázali držet krok, vítězství převládala nad porážkami. Čtyři utkání zbývaly do konce… Kdybychom soutěž mohli dohrát, byla by naše hokejová radost ještě větší.

Co považujete v týmu za největší úspěch, překvapení či naopak zklamání?
Předzávodní období jsme zakončili parádním vítězstvím na domácím turnaji. Honza Láryš a Leon Stryczek byli navíc oceněni individuálními trofejemi. Celý tým byl maximálně soudržný a fungující, a to také díky aktivní podpoře většiny rodičů. Na hlavní sezónu jsme tak byli dobře připraveni.
Nesporně největším přínosem pro všechny zúčastněné byl v hlavním období postup do finálové části. Předváděná hra našeho týmu měla většinou patřičné parametry, všichni jsme si to náležitě užívali.
Důležitým faktorem hokejového růstu bylo i postupné zabudovávání hráčů do ročníku 2007. Hned desíti hráčům byla tato možnost zatrénovat si se staršími chlapci či být platným hráčem v utkání poskytnuta a ve valné většině se ve vyšší kategorii neztratili.
Pět našich šesťáků začalo figurovat ve čtyřletém projektu „Výchova talentované mládeže“. První rok mají tedy za sebou a určitě si všichni uvědomili, že práce na ledě i mimo něj s top hráči z celého kraje přináší ohromnou hokejovou školu, hodně se odlišující od klubové úrovně.

Hráče jste již trénoval druhým rokem, můžete tedy porovnávat a hodnotit, jak se posouvají, hokejově rostou. Jak byste jejich posun hodnotil?
Hráči stárnou, rostou, sílí, mentálně zrají. A hlavně trénují. Hokejově rostou, jedni více, druzí méně. Osa tohoto týmu je víceméně daná, od té se všechno odvíjí. Důležité ale je, že hrát chtějí všichni! A také se chtějí k této ose přiblížit nebo být ideálně přímo její součástí. Obligátní by bylo odpovědět, že čím jsme starší, máme více odtrénováno a tím jsme lepší. Ale ono to tak v reálu neplatí. Je nutné si k tomuto položit otázky, zdali všichni v tréninkovém procesu odevzdávají své maximum? Nebo se jej jenom účastní? Mají pohybové aktivity nad rámec naší přípravy? Je zřejmé, že ze všech hráčů hokejisté být nemohou. Somatotyp, disciplína, píle, rozvoj pohybových schopností – z toho všeho se odvíjí úroveň dovedností každého hráče. Je to zcela individuální. Dělat hokejovou radost sobě a svému okolí mohou nyní ale opravdu všichni, a to právě svým přístupem.
Vychovat vynikající hokejovou třídu je prakticky nemožné. Stmelit kolektiv, přitáhnout děti ke sportu, nabídnout jim zábavu, to je reálné. A z toho nám „vypadne“ pár nadstandardních, dneska je moderní říkat – rozdílových hráčů. Nejsou to zatím žádní mistři sportu, ale zvýšenou pozornost si určitě zaslouží.

Hráči 6. třídy měli v letošní sezóně poprvé uzpůsoben rozpis TJ pro žáky navštěvující ZŠ Dětská, se kterou byla rozšířena spolupráce. Na této škole působíte jako učitel, můžete tedy hodnotit rozšířenou spolupráci z obou stran. Vidíte spolupráci jako úspěšnou?
Vzhledem k počtu hokejistů ročníku 2008 navštěvujících ZŠ Dětská se nabídla varianta tréninku na ledě dvakrát týdně před vyučováním. Před patnácti, ještě deseti lety, to byla naprosto běžná věc. Samozřejmě podmíněna počtem hokejistů ve třídě, potažmo ve škole.
ZŠ Dětská už několik desetiletí podporuje lední hokej svými sportovišti, rozvrhem hodin a samozřejmě pedagogickým přístupem. Je určitě dobře, že děti navštěvující tuto školu mají určité výhody. A kde jinde by je měly mít, než na hokejové škole! V dnešní době má každý rodič možnost volby, kam své dítě umístí. A pokud má pocit, že jeho dítě hokejově strádá počtem tréninků, protože nenavštěvuje „hokejovku“, může své rozhodnutí kdykoliv změnit. Navíc ranní tréninky může absolvovat úplně každý hráč ročníku. Sice za cenu absence v první hodině na své škole, což je určitý problém, mnohdy však řešitelný.

×
Odehrané v 18:00 | Muži
HC Baník Sokolov
HC RT TORAX Poruba 2011