Není důležité, kdo dá vítězný gól

Není důležité, kdo dá vítězný gól

Vladimír Vronka, 11.09.2005
Po zápase s Olomoucí nás zajímalo, jak viděli své góly v síti Olomouce naši střelci Martin Janeček a Jan Heřman, pro kterého to byla, dle oficiálních statistik, také první ligová branka v mužské kategorii. V klidu nás nenechal ani zdravotní stav Libora Poláška, který v 18. minutě zápasu odkráčel do kabin s nepříjemným zraněním klíční kosti.

Jednoho z loňských pilířů Martina Janečka jsme poprosili o zhodnocení utkání: „Myslím si, že jsme hráli dobře, i když úplný začátek nebyl z naší strany dobrý. Během první třetiny jsme se dostávali do šancí. Byli jsme jednoznačně lepší, i když Olomouc měla pár brejků. Ve druhé třetině jsme trošku přestali hrát a bruslit. Čekali jsme co udělá soupeř, ten nás začal přehrávat. Hra se trochu rozházela zraněními, pětky se musely trochu promíchat. Do třetí třetiny jsme nastoupili s odhodláním dovést zápas do vítězného konce. Již v kabině jsme si řekli, že musíme opět hrát všichni do jednoho pro mužstvo. Myslím si, že se tak i stalo. Hra se stáhla na tři lajny a díky tomu dostala šmrnc. Vítězství jsme si zasloužili.“ Martin Janeček svou trefou rozhodl o vítězství Sarezy.: „Já jsme měl během zápasu asi tři střely z prostoru mezi kruhy. Mohlo to tam spadnout vícekrát. Jsem rád, že jsem se trefil. Je úplně jedno, kdo dá vítězný gól, jestli Pavel Šebesta nebo někdo jiný z lajny či někdo jiný z týmu. Hlavně, že to tam spadlo. Byla to dobře sehraná přesilovka. Puk jsme do brány vyloženě domlátili. “ Nikdo z fanoušků Sarezy si nemohl nevšimnout, že se Martin po přípravných zápasech, které odehrál ve čtvrté řadě posunul do elitního útoku, kde nastupoval na pravém křídle vedle Pavla Šebesty a Dalibora Sochroka.: „Ze začátku jsem měl, v přípravě, lehčí zranění, takže jsem trochu postával. Poté jsem měl jiné úkoly. Měl jsem za úkol dát trochu dohromady čtvrtou lajnu, aby se zvedla její síla hlavně v obranné fázi. Po prohraném zápase mě trenér zkusil dát do první lajny na pravé křídlo, které jsem loni hrával. Chvíli jsem loni hrál také s Pavlem. Dneska nám to docela sedlo a jako pětka jsme vyhráli 2:0. Doufám, že bude naše spolupráce pokračovat, a že bude ku prospěch celého týmu.“

Jednou z nadějí týmu je jednadvacetiletý Jan Heřman, který před sezónou přišel do Ostravy z Plzně. V prvním domácím zápase zaznamenal svou první branku v mužské soutěži: „Je to úžasný pocit, ale hlavně, že jsme vyhráli, protože máme nejtěžší rozlosování co snad může být. Jedeme do Ústí a pak máme doma Beroun. Body jsme potřebovali. Sahali jsme po nich i v Chomutově, ale tam jsme se o ně sami připravili.“ A jak vypadal gól jeho očima? „Filip Mleko nahodil před bránu, kde jsem to tečoval, pak ještě dorazil a o tyč to tam spadlo.“

Po zápase jsme ze zeptali trenéra Halouzky, proč se týmu nedaří v oslabení: „Je to tím,že hrajeme špatně oslabení. Budeme muset na tom hodně pracovat. My jsme sice dostali v Chomutově všechny góly v oslabení, ale hráli jsme sami asi 9 přesilovek a nedali jsme gól, proto jsme se dva tři tréninky věnovali čistě pouze přesilové hře a teď přidáme ještě oslabení. Mužstvo se formuje a bude to trvat ještě měsíc nebo dva, než to bude klapat jak má.“ Samozřejmě nás nemohl nechat v klidu stav Libora Poláška, který opustil v 18. minutě zápasu ledovou plochu s bolestivou grimasou v obličeji: „Je zraněný má naraženou klíční kost a vypadá to, že nám bude minimálně deset dní chybět, ale ještě přesně nevíme co s ním je, protože odjel na rentgen a ten nám řekne více. “ informoval nás domácí lodivod o stavu zkušeného útočníka.