Hrají tady zkušení borci a můžu toho dost odkoukat, pochvaluje si zadák Jakub Peslar
Můžete se pyšnit aktuálně nejlepší formou ze všech druholigových týmů, to se určitě odráží i na náladě v kabině, která musí být výborná...
Tak určitě. (směje se) V kabině vládne pohoda a to se pak odráží na našich výkonech, takže zatím velká spokojenost.
Určitě je skvělé držet bodový krok s Prostějovem, který má vysoké ambice a vytvořeny prakticky prvoligové podmínky...
Ambice nejspíš mají, ale popravdě si mohli poskládat určitě lepší tým, když už mají takové možnosti. Řekl bych, že okolo Prostějova je nafouknuta jen moc velká bublina a některé týmy z něj mají až příliš velký respekt.
V utkání na vsetínském Lapači jste prolomil čekání na premiérovou soutěžní trefu v A-týmu. Asi to pro vás byla velká úleva a zároveň radost...
Už jsem byl v takové jakoby krizi, hlavně psychické, že už jsem ani nevěřil, že ten gól dám. Jsem rád, že to bylo alespoň proti Vsetínu, když už to nepřišlo dřív. Doufám, že ještě nějaké góly přidám a budu plusem pro toto mužstvo. Přišel jsem s tím, že chci bodovat, nikdy jsem totiž nebyl defenzivní bek. Hlavně jsem rád, že to padlo ve vítězném zápase, kdybychom prohráli, tak by to bylo jiné.
Jaké to je vlastně nastupovat proti takovým hráčům jako je třeba Luděk Krayzel? Ten by v podstatě mohl být vaším otcem...
Určitě je to zkušenost k nezaplacení, ale zároveň mám i něco odtrénováno už z loňska z Brna a tam bylo také určitě od koho se učit. Hodně v tomhle vzpomínám na Roba Petrovického.
Naposledy jste měli v Brně po většinu utkání herně navrch. Co nakonec rozhodlo o vaší porážce?
Rozhodlo to, že soupeř v první třetině, kdy jsme opět zaspali, plácl dvakrát do puku a odskočil nám na 2:0. Hlavně, když už jsme se dostali zpět do zápasu, se nám nepodařilo zcela obrátit vývoj utkání, což je velká škoda, protože Technika hrozila převážně jen z brejků a spoléhala se na defenzivní hru.
Před zápasem byste ale patrně bod brali...
Vždycky se hraje o body tři, na druhou stranu v Brně to žádný tým nebude mít jednoduché, takže i bod je dobrý, ale pokud víte, že máte ty tři na dosah, tak to mrzí.
V uplynulých dvou sezonách jste hrával za Kometu, takže Brno velmi dobře znáte. Berete proto zápasy s Technikou více prestižněji?
Kometa a Technika jsou dva rozdílné týmy, pár kluků tam sice znám, ale rozhodně bych radši hrál v Rondu. Specifičtější jsou možná jen v tom, že se můžou přijít podívat známí a přátelé. Navíc jedu do města, které je mému srdci hodně blízké.
Na cizích kluzištích máte skvělou bilanci a body jste ztratili vlastně jen v Brně. V čem tkví vaše venkovní úspěchy?
Myslím si, že máme dosti kvalitní mužstvo na to, abychom ty body přivezli odkudkoliv a pokud budeme hrát zodpovědně dozadu, jako třeba v Prostějově, a do toho tam bude trochu toho pomyslného štěstíčka, tak se ty body prostě vozit budou.
Sestra Klára, která má mimochodem bohaté zkušenosti na mezinárodní scéně, chytá v Porubě za starší dorost. Podporujete se vzájemně?
Pokud to časový rozpis dovolí, chodíme se podporovat na zápasy vzájemně. Ale občas to nevyjde z důvodu tréninků na celý zápas. Myslím si, že máme spolu hodně dobrý vztah a ta podpora tam je oboustranně velká. A většinou právě sestra je ta, která ví, jak mě povzbudit. Takže ona je ta, která mě podrží, když mám hlavu skloněnou.
Před sezonou dlouho nebylo jasno, kde budete působit. Jste nakonec spokojen s tím, jak to dopadlo?
Spokojen můžu být hlavně s tím, že v kabině panuje pohoda, vyhrává se a nejsem pod žádným stresem. Samozřejmě ambice jsem si kladl vyšší, ale občas to prostě nevyjde a člověk se s tím musí vyrovnat. Na druhou stranu hrajeme na špici ligy, která nabírá na kvalitě. Jak už jste zmínil, hrají tady zkušení borci jako třeba Luděk Krayzel a můžu toho dost odkoukat.
