Filip Mleko děkuje za podporu vedení i kabině Sarezy
Janów se jako nováček polské extraligy uvedl dobrými výkony a umístil se na konečném osmém místě, dokonce před Krynicí, s níž loni podlehl v bojích o soutěž nejvyšší. Pokládáte osmé místo v desetičlenné soutěži za úspěch?
„Skončili jsme osmí, ale pro klub se jednalo o úspěch. Měli jsme poskládaný tým pro první ligu, protože v minulém roce jsme prohráli finále o postup do extraligy s Krynicí 3:2 na zápasy. Jenže pak se rozšířila extraliga, což Janów nevěděl a dozvěděl se to asi měsíc před začátkem soutěže. Tak se ještě narychlo utvářel tým, sháněly se posily.“
Jak byste svou první sezónu v Polsku zhodnotil?
„Měli jsme extrémní start do sezóny, porazili jsme loňského mistra (ComArch Cracovia – pozn. redakce) na jeho ledě 5:3. Hned po prvních dvou střídáních se první pětce zadařilo, dali jsme dvě branky. Soupeř byl zaskočen a ve třetí minutě prohrával už 2:0. Druhý zápas s třetím týmem loňské tabulky jsme doma taky vyhráli. Začalo se nám dařit a pořád jsme se pohybovali na pátém šestém místě. Před Vánoci přišla krize, klesli jsme na sedmou osmou příčku a pohybovali jsme se tam až do konce ligy.“
V klubovém hodnocení jste s dvaatřiceti body za 14 branek a 18 asistencí ovládl tabulku, navíc jste byl nominován na cizince roku, určitě jste spokojen...
„S kapitánem týmu Markem Koszowskim jsem obsadil první místo, jen jsem měl méně odehraných zápasů a on dal více gólů. Celkově v lize jsem byl na děleném 14. - 15. místě. Byl jsem velmi spokojen. Ve „Zlaté helmě“ jsem skončil druhý o nějaká dvě procenta za Slovákem Zetíkem.“
Polská nejvyšší soutěž se hraje zvláštním způsobem, mohl byste tento model trochu přiblížit?
„Po polovině soutěže se rozdělí tabulka na prvních šest a poslední čtyři týmy. Prvních šest už má jisté play-off a zbylí čtyři hrají mezi sebou o dvě postupová místa do vyřazovacích bojů. Postoupili jsme do play-off a tím jsme se zachránili, protože poslední dva týmy hrají o záchranu, tzv. play-out.“
Zatímco GKS Katowice předloni spadly do první ligy, namířil si to Janów minulý rok do nejvyšší soutěže. Panuje mezi oběma katovickými týmy jakási rivalita?
„Mezi sebou mají přátelské vztahy, navíc Katowice chtějí příští rok taky postoupit a měly zájem, abych za ně hrál.“
Katovice se mohou pyšnit kapacitně objemnou hokejovou halou, navíc se dvěma kluzišti, přičemž to menší je téměř z poloviny prosklené a lze do něj nahlížet takříkajíc „z ulice“. Sehrává Janów svá utkání právě tam, nebo se nemusí s GKS dělit o ledovou plochu?
„GKS Katowice sice mají dvě haly, ale hrají na menší. Kapacitně kolem tří tisíc. Janów má fakt nádhernou halu, tři roky novou. Sice malou, pro dva a půl tisíce diváků, ale pěknou. Všechno je nové, krásné.“
Uvažujete o návratu do Sarezy, popřípadě jak moc je reálný Váš návrat?
„Měl jsem zde nějaké problémy - byla to moje chyba. Chtěl bych poděkovat celé Sareze, jak se k tomu postavila - hlavně kluci v týmu. Udělal jsem životní chybu a snažím se ji napravit. Podrželi mě. A k mému dalšímu působení: Rád bych se vrátil, ale letos určitě ne. Navíc mám nabídku od GKS Katowice a bude záležet, jaké mi nabídnou podmínky...“
Sareza má dle plánu sehrát na přelomu srpna a září turnaj právě v Janówě, existuje možnost, že byste si proti ní zahrál?
„To určitě ne, protože Janów už nakoupil pět cizinců, na konec sezóny přišel nový trenér a ten nebyl spokojen, i když za jeho působení v týmu jsem ovládl všechny tabulky. Nakoupil tři Maďary a dva Slováky, takže tam zatím nemám místo. Ale prezident klubu a sponzor moc chtějí, abych za ně hrál. Snaží se mi vyřídit polské občanství. Když mi jej vyřídí, na sto procent budu v Janówě.“
Katovice se řadí mezi nejpěknější města v Polsku, líbí se Vám také?
„Katovice jsou pěkné město, srovnal bych je k Brnu, akorát jsou rovinatější. Teď se tam hodně staví a buduje, ale až se vše dokončí, budou nádherné. Líbí se mi tam.“
Přestože sportovci vzhledem ke svému vytížení nemají mnoho volného času, jak jste jej využíval Vy?
„Moc volného času jsem neměl. Ráno jsem chodil do posilovny a odpoledne jsme měli trénink. Přes poledne jsem odpočíval, nebo jsem se šel někde projít. Dal jsem si takovou odpočinkovou pauzu. Byl to takový stereotyp. Ale když jsem měl volno, šel jsem se podívat do Katovic do velkého nákupního střediska Silesia City Center, kde je strašně příjemně. S kluky jsme si sedli na kávu, procházeli se a odpočívali.“
Z Vaší odpovědi lze vytušit, že Janów měl jen jednofázové tréninky, takže jste trénoval navíc?
„Ano, dvoufázové tréninky jsem si dělal sám, protože Janów měl jen jeden trénink odpoledne.“
V první polské lize se u některých týmů prakticky netrénuje, Janów měl jednofázové tréninky, panují v polském hokeji velké rozdíly ať již herní nebo v právě v přístupu k tréninkům?
„Mezi extraligou a první ligou je obrovský rozdíl, v první lize jsou skoro všichni amatéři. Profesionální jsou jen Jastrzębie, Katowice a Krynica. Ostatní týmy jako Orlik Opole či Warszawa hrají hokej jen pro zábavu. Tréninkově by se polská liga dala srovnat s první ligou a herně se středem první ligy. První dva tři týmy by mohly hrát někde vepředu. Týmy, které mají peníze, skoupí hráče a hrají navrchu. Proto také mají ono rozdělení na šestku a čtyřku, protože první týmy nechtějí hrát s těmi slabšími. Chtějí hrát vyrovnané zápasy.“
Polský fenomén devadesátých let Unia Oświęcim dalo by se říci s bídou vydřela alespoň sedmé místo, čím si to vysvětlujete?
„Měli finanční problémy a tak rozprodali hráče. Oświęcim měla zcela skončit, ale našel se sponzor a kdyby skončili, šly by GKS Katowice do extraligy.“
V loňském ročníku působil v nejvyšší polské soutěži hned kvintet hráčů, který v minulosti oblékali dres Sarezy – krom Vás ještě Roman Škutchan, Milan Baranyk, Ján Vrtík a Lukáš Buček – bavíte se před utkáním spolu, nebo není mnoho času?
„S Romanem se znám velice dobře. Hráli jsme spolu na Sareze. V bodování skončil přede mnou asi o dvě místa, daří se mu tam a říkal, že je velice spokojený. Milan Baranyk vyhrál v Podhale titul, přišel později do sezóny. Je taky velice spokojený a zůstane tam.“
Polská liga je plná nejen Čechů, ale i Slováků a jiných národů. Máte pocit, že by to tamějším fanouškům bylo na obtíž?
„Příznivcům to nevadí. Když to vezmu na sebe, měli mě lidé strašně rádi. Velkým problémem byla rivalita mezi hráči. Poláci jsou trochu jiný národ, opravdu jen výjimky nejsou ochotny tak dobře přijmout mezi sebe cizince. Jinak kluci drželi celkem spolu a byli jsme spokojeni, že se udržela liga.“
Z vlastní zkušenosti vím, že atmosféra například v Jastrzębie by se dala kategorizovat do skupiny chrámového ticha, kde byste slyšeli nadneseně řečeno spadnout i špendlík na zem. Dá se toto říci i o jiných klubech severního souseda?
„To je pravda, v Jastrzębie jsou jiní fanoušci, byl jsem se na ně na několik zápasů play-off podívat a nedá se srovnat atmosféra tam a v Janówě. V Janówě to žije, sice má menší halu, ale když se rozeřve stadion, je to úplně něco jiného. Myslím, že všude v extralize je bouřlivější atmosféra než například na Sareze v první lize. Ale také jak kde – do Sanoku chodilo čtyři tisíce lidí, v Tychách pět a v Krakówě dva. V Polsku jsou menší haly, ale je to poznat.“
Polští fanoušci, především ti fotbaloví, prosluli nechvalně svým chováním nejen na stadionech. Chodí se lidé vyřádit také na hokejová klání?
„V Polsku zakázali prodávat na stadionech alkoholické nápoje, protože asi tři roky zpátky se tam porvali pod vlivem alkoholu fanoušci a snad tři zemřeli přímo na stadionu. Myslím si, že na hokeji je trochu jiná atmosféra než na fotbale, trochu přátelštější. Ale také díky opatřením, kdy některé týmy nepouštěly cizí fanoušky, nebo bylo domluveno, že jich pustí určený počet, ať nejsou mely. Ale například mezi Janówem a Toruńí existoval přátelský vztah, přijeli jsme tam a začaly nám hrát na trubky, celý orchestr bubnoval. Byli tam jen fanoušci Toruńě a jedna tribuna řvala Janów a druhá Toruń. Zase když přijeli k nám, bylo to to samé.“
