Bohužel jsme po komedii v power-play inkasovali, smutní Hynek Kůdela

Bohužel jsme po komedii v power-play inkasovali, smutní Hynek Kůdela

Lukáš Bajgar, 12.11.2017
Mělo to být další ze série utkání, kdy papírově silnější Porubu vyzvou domácí borci a kdy nakonec tři body získá HC RT TORAX. Ale nebylo tomu tak. Bobři se na zápas s Ostravany připravili na výbornou a poctivou obranou mazali jeden útok za druhým hned v počátcích. Však také nejofenzivnějšímu celku druhé ligy povolili jen jedinou trefu do černého. Nebo dvě? „Každý, kdo byl na zimáku, viděl, že to byla branka,“ kroutí hlavou porubská jednička v bráně Hynek Kůdela.

Když ve 32. minutě utkání devatenáctého kola otevřel skóre hostující Josef Fojtík, mohl si kde kdo pomyslet, že je rozhodnuto. Ale nebylo. Bobři krátce nato sehráli početní výhodu zakončenou vyrovnávací trefou, a minutu poté svou přesilovkovou bilanci zopakovali. „Řekl bych, že jsme sehráli vyrovnané utkání, ve hře pět na pět jsme byli o něco lepší,“ hodnotí utkání muž za železnou mříží Hynek Kůdela. „Od půlky utkání jsme byli hodně vylučování a to samozřejmě pomohlo Valašskému Meziříčí dostat se více do hry.“

„Neřekl bych, že by nás zaskočili, ale vycházeli ze zajištěné obrany,“ líčí muž s šestatřicítkou na zádech, proč se Porubští nedostávali toliko do ofenzivních výpadů, „v obranném pásmu hodně zhušťovali prostor. Ale většina týmů takhle proti nám hraje, tudíž nic překvapivého.“ Přesto se nelze ubránit srovnání s utkáním s Opavou, kdy nasázeli hráči kolem kapitána Zachara devět kousků, a právě s Bobry, tabulkově podobně postavenému týmu. „Každý zápas je jiný. Minule nám to vše napadalo taky až ve třetí třetině. Prostě takové zápasy jsou, a nemyslím si, že bychom byli unavení,“ rozporuje Hynek Kůdela položený dotaz. „Do zakončení jsme se dostávali, šance jsme si vytvořili, ale holt každý zápas nedáme devět gólů.“

Blížil se konec utkání a HC RT TORAX Poruba 2011 stále prohrával rozdílem jediné trefy 1:2. Trenérské duo Sršeň – Flašar sáhlo k téměř tříminutové power-play. Do noty jim hrálo dvojnásobné vyloučení na straně domácích. Čas se krátil, přihrávka střídala přihrávku. Vyhozený kotouč zase následné rozehrávky, když... Když napřáhl Vladimír Luka a Šurého v bráně překonal, sudí ihned avizoval branku. Radost hostí byla obrovská. Enormní. Upřímná. Bobři zklamaně odjížděli na střídačku, jen kapitán Studený s brankářem Šurým ne. Následují debaty se sudím Vaňkem – rozpaženo. „Každý, kdo byl na zimáku, viděl, že to byla branka,“ vrací se ke spornému momentu autor sedmadvaceti úspěšných zákroků v zápase. „Co se dělo poté, kdy rozhodčí uzná branku, pak ji odvolá, to už nemá s hokejem nic moc společného. Fraška a ukázka kvalit sudích. Ale situaci musí posoudit jiní lidé, ne já.“

A už to jelo... Přibylo šarvátek, osočování, agrese. „Chtěli jsme po této komedii stále vyrovnat, bohužel jsme v power-play inkasovali.“ Sám zůstával dále na střídačce se svými spoluhráči a sledoval pokračující hru. A šarvátky. „Podle mě šlo už o frustraci, proto šarvátky. Zvláště když někteří hráči soupeře padají při každém kontaktu a dožadují se vyloučení. Na konci zápasu jsou z nich navíc gerojové, tak se klukům ani moc nedivím.“

Co však každého překvapilo, byla zápasnická vložka Jana Puškára. Jindy tak klidného beka, nenápadného, tichého. Jako pravý kohout na smetišti svého rivala popadl a zřejmě inspirován zápasy MMA se na něj převalil a levá rána střídala pravou. KO. Gesto vítěze na domácí kotel... „Nevím, jestli jej kluci na střídačce vyhecovali, spíše vše vyplynulo ze hry,“ usmívá se odchovanec vsetínského hokeje a dodává, „jen jsem viděl, jak zabrzdil u brankáře, sjeli se k němu tři hráči domácích a pak se po strkanici před bránou poprali.“

I tak by si mohl nezaujatý pozorovatel říci: „Toto by měli profíci ustát.“ Nepodané ruce většiny hráčů se soupeřem frustraci jen završily. „Špatně se na tento dotaz odpovídá. Emoce byly velké a myslím si, že jsme měli spíše obavy, abychom se nepoprali všichni a nedostali ještě více trestů. Určitě by se toto nemělo stávat, ale i takové situace hokej občas přináší,“ komentuje přehršel možná i zbytečných vypjatých momentů v závěrečné dvouminutovce. Přesto nelze spoléhat, že se dá na ledě soupeře vyhrát s jediným vstřeleným gólem. Hynek Kůdela si je faktu vědom: „Je pravda, že na jednu branku se vyhrává těžko. Možná proto, že jsme se na gól tak nadřeli, o to více se projevila frustrace. Jak jsem již říkal, šance jsme měli, ale nebyli jsme tak efektivní v zakončení.“

Co lze očekávat od středečního utkání? „Jelikož vždy hledáme chyby u sebe, něco si k zápasu na tréninku určitě řekneme, dobře potrénujeme a ve středu hrajeme zase. Na soupeře se dobře připravíme, zlepšíme disciplínu, abychom nehráli oslabení, která nám berou síly,“ slibuje plavovlasý sympaťák porubského kádru.

STATISTIKY & FAKTA: HYNEK KŮDELA #36
Věk: 26 let, narozen 15. srpna 1990 Výška: 182 cm Váha: 87 kg Post: brankář, lapačku má nalevo Mateřský klub: VHK ROBE Vsetín Další kluby: Rytíři Kladno (2008-2009), HC Olomouc (2009-2011), HC Uherské Hradiště (2010-2012), HC Berounští Medvědi (2012-2013), HC Klatovy (2012-2013), HC Pelhřimov (2012-2013), HC Motor České Budějovice (2013-2016), KLH Jindřichův Hradec (2013-2016), Nidaros Hockey (2015-2016), HC David Servis České Budějovice (2016-2017), Draci Šumperk (2016-2017) Úspěchy: zlato ELJ (2007), postup do II.norské ligy (2016)